S prázdninami přichází oživení českých letišť. Tuzemským turistům se otvírají některé tradiční destinace

Nahrávám video

Na ruzyňském letišti v Praze nyní startují zhruba dvě letadla za hodinu. Odletové haly proto bývají většinu dne prázdné a zavřená je i většina obchodů. Přesto je zde patrné oživení například proti dubnu, kdy to byly jen dva pravidelné lety týdně. Podobně jako na dalších českých letištích. S počátkem prázdnin se uvolňují také hygienická pravidla.

Loni pražské letiště odbavilo dva miliony cestujících během jednoho měsíce. „Nyní, když půjde všechno dobře, budeme mít desetinu,“ řekl generální ředitel Letiště Praha Václav Řehoř. 

Po třech měsících se otevřela i pravidelná linka z Prahy do Varšavy. Letadlo bylo zaplněné z 90 procent. Jsou ale i spoje, kde je na palubě třeba deset cestujících. To si pochvalovala například Leona Doleželová Chadziarapi, která žije na Rhodu a letěla do Prahy za svými rodiči. 

Ožívá i ostravské letiště

Ostravské letiště zelo poslední tři měsíce prázdnotou. Až nyní byla zase hala plná turistů. Ještě loni by byl charterový Boeing 737 do Středomoří ta největší letecká banalita. Teď šlo o velkou událost, i proto, že byl vyprodaný do posledního místa.

„Výnosy nám klesly zhruba o 95 procent a to se týkalo i cestujících. Takže teď začínáme na nule,“ řekl generální ředitel letiště Jaromír Radkovský. 

Od čtvrtka navíc začíná vysílat první nízkonákladová společnost pravidelné spoje do Londýna. Přitom současné epicentrum koronavirové nákazy – Karvinsko – je od Ostravy jenom kousek. Lidé proto musí v terminálu nosit roušky a dodržovat rozestupy. Také na Ryzyni roušky pořád důrazně doporučují. 

Rušněji je také v českém vzdušném prostoru

Postupně ožívá také české nebe: 26. dubna byl nad naším vzdušným prostorem vůbec nejnižší počet letadel za poslední roky – 216. O měsíc později to bylo nepatrně více, konkrétně 258. Teprve o další měsíc později už bylo znát, že se lidé postupně vraceli do letadel, 26. června to bylo 585 letů. 

Předkrizové úrovně to však ani zdaleka nedosáhlo. Například v tento den před rokem to bylo 2787 letů. Na tuto úroveň se letový provoz podle odhadů letos nevrátí. Podobný trend čeká zřejmě i zbytek Evropy. 

Otevírají se tradiční destinace

V Řecku začala fungovat všechna letiště na ostrovech. Země očekává nápor turistů z Evropy. Obchodníci někde stále vyžadují nošení roušek a netají se tím, že letos si výraznější slevy nemohou dovolit. „Jsme ale optimisté. Zároveň s otevřením letišť očekáváme, že přijede velká spousta lidí,“ uvedla například prodejkyně šperků Amelia Vlachou.  

Idyla vyprázdněných pláží končí také v Bulharsku. Na Slunečné pobřeží dorazily první charterové lety. Úřady oblast prohlásily po velkém testování v červnu za bezpečnou. V regionu Burgasu přišlo do kontaktu s covidem-19 méně než jedno procento zdejších obyvatel, uvádějí zástupci zdejší správy. 

V Paříži byla čísla během pandemie horší, ale město ani letos nepromešká letní sezonu. 

Evropanům nakonec ani letos neuniknou krásy italských historických měst. Nejhůře zasažená země kontinentu stále drží pravidlo povinného rozestupu. I proto je benátské náměstí svatého Marka – prozatím – méně zaplněné než jindy. 

U pravidelných letů zůstaly ceny stejné, do exotických destinací stouply

Podle prodejců jsou letenky na nejbližší měsíc prakticky vyprodány. Na jejich ceně se ale krize neprojevila. Stejné jako loni zůstávají ceny charterových letů, dopravci je totiž mají nasmlouvané dlouho dopředu. Ani na pravidelných linkách po Evropě se nic výrazně měnit nebude.

Zdražení se očekává u spojů mimo kontinent a taky u letů do exotických destinací. Dražší letenky by se i tak neměly výrazně projevit v cenách samotných zájezdů. Nejžádanější destinací jsou nyní řecké ostrovy, následuje bulharské pobřeží, Chorvatsko a Kanárské ostrovy. Například o pobyty v Itálii je až o třetinu nižší zájem než loni, a proto by ještě v průběhu léta mohly zlevnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...