Rusko nás nespasí, tvrdí ředitel Zetoru. O práci podle něj přijde méně lidí, než se čekalo

Nahrávám video

Brněnský Zetor nejspíš propustí míň lidí, než se plánovalo. Původně mělo do konce ledna z firmy na výrobu traktorů odejít asi 260 lidí, což je zhruba čtyřicet procent zaměstnanců. Podle ředitele firmy Mariána Lipovského ale bude číslo nakonec nižší, jasno chce mít firma do konce měsíce. Hlavním důvodem k propouštění jsou ekonomické problémy společnosti.

I když už v Zetoru pracuje od roku 2004, pozici výkonného ředitele zastává pětačtyřicetiletý trnavský rodák Marián Lipovský přes rok. Přesto čelí nejtěžší zkoušce. O hromadném propouštění se špatně mluví a ještě hůř se obhajuje.

České televizi nicméně poskytl exkluzivní rozhovor. Původně vedení firmy plánovalo propustit 260 zaměstnanců. „Platí, že je to maximální počet. Dnes můžu říct, že to bude nižší číslo. To znamená, že budeme mít přesné číslo na konci ledna,“ vysvětlil Lipovský. Propuštění zaměstnanci se podle něj o své místo na pracovním trhu bát nemusí.

„Máme zhruba sedmdesát firem v našem katalogu, které projevily zájem. Jsou to převážně dělnické profese, ale i administrativní. Myslím si, že opravdu přes devadesát procent lidí bude mít práci,“ uvedl Lipovský.

Harmonogram propouštění v Zetoru
Zdroj: ČT24

Odbory mají výhrady

Partnerem a často tvrdým soupeřem při vyjednávání s vedením je šéf odborů Alois Kazelle. I pro něj je to největší zkouška od roku 1970, kdy do firmy nastoupil. Ne všechny požadavky se mu podařilo prosadit. Teď už je jisté, že místo pěti platů na dohodu odcházejících zaměstnanců nakonec podnik vyplatí jen čtyři. Ochránit se naplno nepodařilo ani zaměstnance důchodového věku.

Původní plán hromadného propouštění v Zetoru
Zdroj: ČT24

„Chtěli jsme se dohodnout na tom, že zaměstnanci, kteří dovrší tento rok důchod, budou mít možnost dokončit pracovní éru a pak jít do normálního důchodu. To znamená, že by se jich netýkala výpověď. Toto bylo zamítnuté, ale bylo přislíbeno, že tito zaměstnanci dostanou z kolektivní smlouvy odměnu při odchodu do důchodu,“ řekl Kazelle. Podle odpracovaných let by odměna mohla dosáhnout až třicet tisíc korun.

Zisk i počet zaměstnanců v posledních letech většinou klesal. Zatímco ještě v roce 2014 vykázal Zetor hrubý zisk 275 milionů korun, v loňském roce to podle výročních zpráv bylo o 158 milionů méně. Před čtyřmi lety měl výrobce téměř osm set zaměstnanců, k loňskému roku už tam ale pracovalo o 128 lidí míň.

  • 2014 – 783 zaměstnanců, prodáno 4178 traktorů
  • 2015 – 681 zaměstnanců, prodáno 3773 traktorů
  • 2016 – 679 zaměstnanců, prodáno 3144 traktorů
  • 2017 – 655 zaměstnanců, prodáno 2765 traktorů
  • Zdroj: ČTK

Traktory pro Rusko firmu nespasí

Ani memorandum o zakázce na šest tisíc traktorů do Ruska, kterou pomohl podniku dojednat prezident Miloš Zeman, Zetoru výrazně nepomůže. Podle ředitele Lipovského jde ze strany Zetoru o standardní zakázku a jakýkoliv jiný trh, o který je třeba bojovat. Podle náročnosti se na něj dostanou v průměru až po třech až pěti letech práce.

„Rok co rok intenzivně jednáme o nějakém odběrovém závazku. Není to o zakázce pro Rusko. Je to o celkovém prodeji traktorů na všech trzích. Na tom ruském trhu musíme intenzivně pracovat jako na kterémkoliv jiném. Takže ono se mluví o ruském, ale my máme takových projektů a takových trhů více,“ prohlásil Lipovský.

Důležité je podle něj rozvíjet a stabilizovat domácí trhy a práce na poprodejním servise. „Zvyšovat kvalitu tam, kde už hrajeme na nějaké jméno a máme už nějakou pozici,“ řekl Lipovský.

Na Zetor někteří zemědělci, ale i zaměstnanci, nedají dopustit

Zetor těží i z dobrého jména značky. Zaměstnanci, kteří zůstávají, chválí převážně dobrý kolektiv a práci, která je baví. A firmu mají ve velké oblibě i někteří zemědělci. Převážně prý kvůli dobrému servisu od domácí značky, na kterou se snadno shánějí náhradní díly.

Například Libor Hladil využívá k práci na poli o sedmdesáti hektarech čtyři traktory, všechny značky Zetor. „Pro velikost naší farmy je nějaká střední velikost traktorů dostačující. A když to řeknu upřímně, tak si myslím, že musíme být trošku patrioti a podporovat výrobky, které se tady dělají,“ popsal Hladil.

Zaměstnanci zase spoléhají na dobré vztahy. I když se teď budoucnost firmy může zdát nejistá, k odchodu se dobrovolně rozhodně nechystá Ludmila Slabá. „S kolektivem jsem spokojená a práce mě taky baví,“ řekla Slabá, která už ví, že se jí změny ve firmě týkat nebudou. Ostatní ale zatím klopí oči a tiše doufají.

Podle ředitele Lipovského se zaměstnanci, kteří po lednové vlně propouštění ve firmě zůstanou, ztráty práce obávat nemusí. „V tomto momentě určitě neuvažujeme o dalším propouštění lidí,“ dodal Lipovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 6 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...