Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí Kremlu

Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl v neděli dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tuto variantu odmítají.

Na seznamu „nikoli přátelských zemí“ Moskva v současnosti uvádí více než čtyři desítky států, které uplatňují protiruské sankce: mimo jiné všechny země Evropské unie, Ukrajinu, USA, Kanadu, Británii, Švýcarsko, Jižní Koreu a Japonsko.

Platební model prosazovaný Kremlem označil Peskov za prototyp plateb v rublech. „Nepochybuji o tom, že se to v budoucnu rozšíří na další skupiny zboží,“ dodal. Evropské společnosti si podle něj budou moci rychle otevřít rublové účty.

„Jsou to nová pravidla a je třeba je dodržovat. I když, opakuji, pro evropské firmy se de facto nic nezmění. Bude to jiný systém de iure,“ prohlásil.

Dodávky plynu realizované po 1. dubnu mají být zaplaceny „někdy koncem měsíce nebo na začátku příštího měsíce, tedy v květnu“. „Proto uvidíme, ještě je čas,“ odpověděl Peskov na otázku, co se stane, pokud si západní firmy odmítnou účty v rublech otevřít. „Bylo by to v rozporu s dekretem podepsaným ruským prezidentem Putinem,“ upozornil.

Slovenský ministr hospodářství připustil platby za ruský plyn v rublech

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík v neděli v debatním pořadu na veřejnoprávní stanici RTVS připustil možnost, že Slovensko za plyn nakoupený od Ruska bude platit v rublech.

„Abychom se neodstřihli od plynu, budeme platit v ruské měně, pokud se nedohodneme jinak,“ řekl Sulík ze strany Svoboda a Solidarita. Slovenská státní plynárenská společnost SPP nyní za plyn platí v eurech. „Jsem ministr hospodářství a musím zajistit energii pro slovenskou ekonomiku. Nesouhlasím s válkou, ale dívám se na to i z ekonomického hlediska,“ cituje Sulíka portál aktuality.sk

Za březen byla faktura za plyn z Ruska ještě v eurech, jak to vyplývá ze smlouvy. Jak to bude s další splátkou, kterou má SPP uhradit 20. května, Sulík neví.

Evropská komise v pátek vzkázala podnikům v sedmadvacítce, že by neměly přistoupit na ruský požadavek platby za plyn v rublech. Mluvčí Komise připomněl, že naprostá většina smluv o dodávkách této komodity z Ruska výslovně stanoví platby v dolarech a eurech.

Kreml by si přál nový finanční systém

Rozhodnutí Západu zmrazit 300 miliard dolarů (6,6 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky označil Peskov za „krádež“, která urychlí odklon od závislosti na americkém dolaru a euru jako světových rezervních měnách.

Kreml si podle něj přeje nový systém, který by nahradil finanční architekturu vytvořenou západními mocnostmi v roce 1944 na měnové a finanční konferenci v americkém městě Bretton Woods. „Je zřejmé, i když je to v současné době vzdálená perspektiva, že dospějeme k nějakému novému systému – odlišnému od brettonwoodského systému,“ řekl.

Rusko dlouhodobě usiluje o snížení závislosti na americké měně, ačkoli jeho hlavní vývozní artikly – ropa, plyn a kovy – jsou na světových trzích oceňovány v dolarech. V celosvětovém měřítku je dolar zdaleka nejvíce obchodovanou měnou, následuje euro, japonský jen a britská libra, připomíná agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 5 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...