Ruské banky přišly po vpádu na Ukrajinu o 90 procent zisků

Na ruské banky významně dopadají západní sankce zavedené po loňské velké invazi na Ukrajinu a také odliv vkladů. Podle centrální banky loni ruským finančním ústavům klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů (64 miliard korun). Největší ruské banky Sberbank a VTB musely po rozpoutání války skončit ve velké části Evropy.

Západní státy zablokovaly několika klíčovým ruským bankám přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT krátce poté, co Moskva na konci loňského února vtrhla na Ukrajinu.

Ruská centrální banka nyní oznámila, že se komerčním bankám podařilo vyrovnat ztrátu 1,5 bilionu rublů za první pololetí a do konce roku vykázaly zisk. „Nicméně ne všechny banky byly schopny zcela vyrovnat ztráty ze začátku roku, přičemž někteří hráči zakončili rok s výraznými ztrátami,“ uvedla centrální banka. Ke konci roku bylo ztrátových 104 bank, v polovině roku jich ještě bylo 130.

Centrální banka před rokem předpovídala bankovnímu sektoru na celý rok 2022 zisk více než dva biliony rublů. V roce 2021 sektor vykázal rekordní zisk 2,4 bilionu rublů.

Moskva směřuje ke stále užším vazbám s Čínou a Indií. Zintenzivnila úsilí o snížení expozice vůči americkému dolaru a měnám dalších takzvaných znepřátelených zemí. Portfolio úvěrů bank v cizí měně se loni snížilo o 18,2 procenta, tedy o 30,2 miliardy dolarů.

Ruská vojska loni 24. února na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Dosud si podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých na obou stranách a miliony lidí vyhnal z domovů.

Putin: Pokles ruské ekonomiky není tak citelný

Západ na ruskou invazi zareagoval pomocí Ukrajině a přijetím sankcí proti Rusku. Ty na občany Ruské federace doléhají i tím, že přispěly ke zdražení výrobků či nedostatku některého zboží v obchodech. Putin kvůli tomu nařídil v letošním roce dosáhnout citelného růstu reálných mezd.

Ruský prezident v polovině ledna oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, přestože mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o dvacet procent. K „dynamice zpracovatelských odvětví“ za poslední rok podle něj přispěly hlavně zbrojovky. 

Dostupnost skutečných dat o výkonu ruské ekonomiky je v posledním roce významně omezena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...