Řecko nemá nový úvěr jistý. Zablokováním hrozí Španělé

Ministři financí zemí eurozóny by mohli zablokovat nově schválenou půjčku pro Řecko, prohlásil španělský ministr hospodářství Luis de Guindos. Zajištění úvěru podmiňuje tím, že Atény poskytnou imunitu představitelům privatizační agentury ze Španělska, Itálie a Slovenska obviněným v Řecku v roce 2015 ze zpronevěry. Eurokomisař Pierre Moscovici ale míní, že se věc vyřeší a úvěr bude vyplacen.

Důvodem obvinění tří úředníků privatizační agentury bylo zadržení plateb úroků a porušení povinností při prodeji a zpětném pronájmu 28 budov ve vlastnictví státu.

„Nebude-li situace těchto tří odborníků definitivně vyřešena, euroskupina výplatu úvěru zablokuje,“ prohlásil de Guindos, jehož citovala agentura Reuters. Euroskupinu tvoří ministři financí zemí eurozóny.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici si je problému vědom a tvrdí, že bude vyřešen. Jednat o něm chce příští týden během návštěvy Španělska. „Neměli bychom to dramatizovat, výplata úvěru se uskuteční a současně najdeme řešení problému,“ řekl Moscovici. Reuters podotkl, že ministři zemí eurozóny stojí v této věci za Španělskem a ostatními dvěma státy.

Člen německé vládní strany žádá projednání půjčky v parlamentu

Olej do ohně přilil také vlivný člen německé vládní sociální demokracie Johannes Kahrs požadavkem, aby půjčka pro Řecko byla projednávána v parlamentu. Argumentuje tím, že rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu (MMF) připojit se k dohodě a současně odložit výplatu vlastního příspěvku je natolik velkou změnou ujednání, že vyžaduje souhlas celého německého parlamentu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble však tuto debatu považuje za zbytečnou. Prohlásil, že podle jeho názoru dohoda nijak zásadně změněna nebyla a že o tom, zda je, nebo není nutný souhlas celého parlamentu, by měl rozhodnout rozpočtový výbor.

Uvolnění peněz i zapojení MMF

Ministři financí zemí eurozóny ve čtvrtek schválili uvolnění úvěru 8,5 miliardy eur (223 miliard korun) z třetího záchranného programu pro Řecko. MMF současně oznámil, že poskytne Řecku nový záložní úvěr, čímž obnoví svou finanční pomoc této zadlužené zemi. Šéfka fondu Christine Lagardeová řekla, že vedení fondu navrhne, aby nový úvěr pro Řecko v zásadě schválil, velikost půjčky ale neuvedla.

„Jsem rád, že mohu oznámit, že jsme dosáhli dohody, a to v oblasti řešení dluhu, plnění podmínek a také zapojení Mezinárodního měnového fondu,“ prohlásil šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Řekové plní veškeré ekonomické podmínky, aby peníze dostali.
Jaroslav Brychta
analytik XTB

Peníze potřebují Atény nutně k umoření zhruba sedmi miliard eur. Splatnost dluhu totiž vyprší už v červenci. Bez pomoci by ho zaplatit nedokázaly. Země, která je už sedmý rok v dluhové krizi, se chce přitom ještě letos vracet na trh s dluhopisy.

„Tahle dohoda nám dává jistotu, že pokud Řecko bude dodržovat podmínky, pokud bude pokračovat v růstu, budeme schopní opustit záchranný program do konce roku 2018,“ uvedl řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...