Průmysl v srpnu dál meziročně slábl, stavebnictví také. Propad ale zpomalil

Nahrávám video

Průmysl v Česku v srpnu opět zeslábl, ale méně než počátkem léta. Meziroční pokles činil 1,7 procenta, v červenci to bylo 2,8 procenta. Meziměsíčně produkce o 0,2 procenta zesílila. Jen velmi mírně meziročně zesláblo stavebnictví, jestliže ale výroba zpomalila pouze o 0,2 procenta, dramaticky o 8,4 procenta se propadl počet vydaných stavebních povolení, uvedl Český statistický úřad.

Srpnové výsledky průmyslu byly podle statistiků velmi podobné těm červencovým, i když meziroční propad se zmírnil. Nezměnilo se ale takřka nic na tom, že meziročně poklesla většina odvětví.

„Nejvíce k poklesu přispěla výroba elektřiny a plynu, kde se projevila zejména vyšší loňská srovnávací základna a dále výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výroba stavebních hmot a skla,“ uvedl Radek Matějka z Českého statistického úřadu.

Dvouciferný pokles produkce pokračoval v odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Nejvyšší růstový příspěvek mělo odvětví výroba motorových vozidel, kde meziročně vzrostla jak výroba aut, tak jejich dílů.

Hodnota nových zakázek pro český průmysl klesla v srpnu meziročně o 4,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se meziročně snížily o 3,4 procenta, tuzemské nové zakázky o 5,5 procenta.

„Meziročně klesá hodnota nových zakázek již čtvrtý měsíc v řadě. Nejvýraznější podíl na tom měla odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Stavebnictví kleslo o 0,2 procenta

Stavební výroba, která byla v červenci ještě o více než dvě procenta slabší než loni, poklesla v srpnu o 0,2 procenta. Byla to zásluha pozemního stavitelství, tedy staveb budov, které rostlo o 0,6 procenta oproti loňskému srpnu. Naopak produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování dopravní infrastruktury nebo  telekomunikačních a energetických sítí, se o dvě procenta snížila.

Stavební úřady vydaly proti loňskému srpnu o 8,4 procenta méně stavebních povolení, ale jejich orientační hodnota stoupla. „V srpnu rostla orientační hodnota vydaných stavebních povolení téměř o třetinu, což bylo ovlivněno povolením devíti staveb s rozpočty nad miliardu korun. Po jejich odečtení by orientační hodnota rostla pouze o dvě procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Zahájených i dokončených bytů v srpnu podle statistiků meziročně ubylo. Počet bytů, které se začaly stavět, klesl o 23,1 procenta na 3102 a počet bytů, jejichž stavba skončila, se snížil o 21,8 procenta na 2792.

Zahraniční obchod zůstává v minusu

Český statistický úřad současně s údaji o průmyslu a stavebnictví zveřejnil i srpnové výsledky zahraničního obchodu. Ten skončil se schodkem 3,8 miliardy korun, což byl o 25,4 miliardy menší deficit než loni. Podle Stanislava Konvičky z oddělení obchodní bilance ČSÚ byl oproti loňsku menší dovoz i vývoz.

Vývoz meziročně klesl o šest procent na 333,6 miliardy korun a dovoz o 12,2 procenta na 337,4 miliardy korun. Pokles přišel v srpnu i ve srovnání s předchozím měsícem, po sezonním očištění snížil klesl vývoz a dovoz o 1,7 procenta.

Analytici jsou skeptičtí, zmírnění nezakryje dlouhodobý propad

Přestože byl meziroční pokles průmyslu v srpnu menší, než byl v červenci, výsledek se nezamlouvá analytikům. Problém vidí v tom, že výroba slábne dlouhodobě. „Z pohledu na průměrné hodnoty za červenec a srpen je patrné, že tuzemský průmysl slábne. To naznačují nové zakázky, které již čtvrtý měsíc v řadě klesají,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Stav průmyslu označil za recesi. Jestliže v dřívějších měsících výroba meziročně rostla, bylo to podle Seidlera díky nízké srovnávací základně z loňska.

Analytik Cyrrusu Vít Hradil považuje situaci za pochmurnou. „Celková produkce z dlouhodobého hlediska nadále stagnuje poblíž úrovní pozorovaných již v roce 2019, před začátkem koronavirové pandemie,“ poukázal. Mnoho naděje do blízké budoucnosti podle něj nedává objem zakázek, které klesají dokonce i v nominálním vyjádření, natož v tom reálném, a špatné zprávy setrvale přicházejí z klíčového partnerského trhu v Německu.

Převážná část českého průmyslu se podle Bohuslava Čížka ze Svazu průmyslu a dopravy již měsíce potýká s dopady předešlého zvýšení cen vstupů včetně mzdových nákladů, drahých cen energie v mezinárodním porovnávání a úbytkem zakázek, a to i v běžných cenách bez odečtení vlivu inflace. Slabá poptávka firmám podle něj neumožňuje plně promítnout vyšší náklady do cen produktů.

Podobně hodnotí analytici i výsledek stavebnictví. „Za oba prázdninové měsíce obrázek tak povzbudivý není. A je třeba je posuzovat společně, neboť jsou tradičně ovlivněny každoročně rozdílným načasováním dovolených. A ani zmíněný srpnový meziměsíční vzestup produkce ve stavebnictví o dvě procenta nestačil na vykompenzování červencového propadu o výrazných 3,7 procenta,“ řekl ekonom a analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Ekonom banky Creditas Petr Dufek míní, že ve stavebnictví chybí impuls, který by nastartoval růst. „Hlavní brzdou zůstává nedostatek nových zakázek, zejména v případě soukromého sektoru, který se v časech stagnující ekonomiky do nové výstavby nijak nehrne. Je to vidět jak na komerční výstavbě, tak i té bytové,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...