Průmysl v dubnu rostl. Hlavně díky tomu, že se loni vyrobilo málo aut

O 1,2 procenta v dubnu meziročně vzrostla průmyslová výroba v Česku. Oproti březnu růst významně zpomalil. Že průmysl vůbec zesílil, byla zásluha hlavně automobilové výroby, většina dalších odvětví klesla, oznámil Český statistický úřad. Stavebnictví v dubnu dál klesalo, oproti předchozímu měsíci byl meziroční propad výraznější. Statistici zároveň zveřejnili dubnový výsledek zahraničního obchodu, který byl – na rozdíl od loňského hlubokého deficitu – v osmimiliardovém přebytku.

Průmyslová výroba sice v dubnu meziročně mírně vzrostla, meziměsíčně ale naopak o 1,9 procenta zeslábla. V obou případech je to hlavně důsledek vývoje automobilového průmyslu, který oproti loňskému dubnu posílil o 30 procent, oproti letošnímu březnu se ale o pět procent propadl.

Podle Radka Matějky z Českého statistického úřadu byl tak vysoký meziroční růst hlavně důsledkem toho, že minulý rok stanovil nízkou srovnávací základnu. Výroba automobilů měla vliv i na meziroční růst produkce elektrických zařízení, kterou táhla zejména výroba pro automobilový průmysl. Díky nižší loňské srovnávací základně rostl v dubnu ještě farmaceutický průmysl a také odvětví opravy a instalace strojů a zařízení. Všechna ostatní odvětví na tom byla hůř než loni.

„Pokles produkce pokračoval zejména ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství či v chemickém průmyslu,“ upřesnila Veronika Doležalová z ČSÚ.

V průmyslu v dubnu přibylo více než jedenáct procent tuzemských zakázek, naopak o 1,6 procenta méně zakázek přišlo ze zahraničí, přičemž nárůst byl – stejně jako ve výrobě – hlavně zásluhou zájmu o koupi auta. Přibylo také objednávek ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě počítačů či elektronických a optických přístrojů a zařízení.

Stavebnictví padá, bytů se rozestavělo o čtvrtinu méně

Jestliže průmysl jako celek meziročně rostl, i když to byla hlavně zásluha toho, že se loni v dubnu vyrábělo málo aut, stavebnictví na tom bylo hůře než loni, přičemž jeho meziroční propad byl výraznější než v březnu. Stavební produkce klesla o 6,4 procenta oproti loňskému dubnu, meziměsíční pokles byl 3,4procentní. „K tomuto poklesu přispěly oba její segmenty,“ podotkl Radek Matějka.

Nahrávám video

Konkrétně inženýrské stavitelství, které zahrnuje například dopravní či vodní stavby, bylo o 9,4 procenta níže než loni a pozemní stavitelství o 5,3 procenta. Patrné to je i na desetinovém propadu nově vydaných stavebních povolení. Bytů se v dubnu začalo stavět 2685 – o čtvrtinu méně než loni. Naopak se podařilo dokončit o 40 procent více bytů než před rokem.

Dovezlo se méně plynu, z obchodního deficitu je přebytek

Český statistický úřad současně s údaji o vývoji průmyslové a stavební produkce v dubnu zveřejnil výsledek zahraničního obchodu. U něj je naopak patrné výrazné zlepšení – skončil v přebytku 8,4 miliardy korun, zatímco loni v dubnu byl v 28miliardovém deficitu.

Pomohl tomu obchod s motorovými vozidly, který byl v přebytku o 10,2 miliardy vyšším než loni, a hlavně levnější dovoz zemního plynu a ropy. Plynu se navíc dovezlo méně. Schodek v obchodu s ním se tak zmenšil o 21,2 miliardy. „Ve stejném období předchozího roku zde byla signifikantní snaha o předzásobení se, a to s ohledem na nejistotu budoucích dodávek a vývoje cen této strategické suroviny,“ připomněl Stanislav Konvička z ČSÚ.

Vývoz v dubnu meziročně vzrostl o 2,3 procenta a dovoz klesl o 7,8 procenta.

Analytici: Automobilový sektor ztratí dech, průmysl pak může i klesat

Pro hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je překvapením, že ve stavebnictví slábne kromě rezidenční výstavby – ovlivněné vysokými úrokovými sazbami – i inženýrské stavitelství. Poukázal, že objem státních investic se výrazně nemění. „Nicméně na úrovni krajů dochází ke zpomalování investic do infrastruktury. Je možné, že to dopadá i na stavebnictví, na projekty, které jsou centrálně řízené a plánované,“ míní.

Analytici vesměs očekávají, že do minusu bude stavitelství následovat i průmysl. „Je vidět, že, když se díváme do detailu, situace v průmyslu není růžová. Hodně pomáhá sektor automotive. Bez něj by byly výsledky daleko slabší. Předstihové ukazatele jako nálady v průmyslu nebo statistiky nových objednávek ukazují, že průmysl už nebude pro českou ekonomiku takovým pomocníkem jako v posledních kvartálech,“ řekl Bureš.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler předpokládá, že začne výkon ztrácet i automobilový sektor, který dosud výsledky vytahoval nad očekávání, a v druhé polovině roku začne průmysl meziročně klesat.

Podle analytika Unicredit Bank Patrika Rožumberského přestane být výkon automobilového průmyslu tak výrazný, protože se bude postupně zvedat základna. To znamená, že pokud by si měl průmysl udržet růstovou dynamiku, muselo by nastat oživení v dalších odvětvích. „A to se, zdá se, zatím nerýsuje,“ poznamenal. Další útlum produkce předznamenávají šetření mezi manažery průmyslových podniků i nevýrazný růst zakázek v běžných cenách, který ovšem značí jejich silný pokles po očištění o cenové vlivy.

Analytik společnosti Deloitte Filip Pastucha odkázal na meziměsíční dubnový pokles i na to, že přibývá odvětví, která vyrobila méně i meziročně. Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče dubnové údaje o výkonu tuzemského průmyslu naplnily očekávání v tom smyslu, že výkon může přinejmenším v průběhu letošního jara kolísat oběma směry.

Podle analytika Svazu průmyslu Bohuslava Čížka ale výsledky společného šetření svazu a České národní banky mezi podniky ukazují, že firmy převážně očekávají zlepšení své situace a zvýšení zakázek či investic ve druhé polovině roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...