Přeje nám teplý podzim, další topná sezona ale už bude složitější, míní šéf Pražské plynárenské

Nahrávám video

Zásobníky jsou plné, ale další topná sezona je stále nejistá, řekl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský v pořadu Interview ČT24. Je optimistický v tom, že výhledově plyn bude, ale je otázka, za kolik. Podle něj bude trvat dva až tři roky, než si Evropa bude moct vybírat mezi dodavateli.

„Naše zásobníky jsou naplněné. Zásobníky jsme plnili v době plného fungování plynovodu Nord Stream 1. Přeje nám teplý podzim. Září, říjen i listopad jsou teplotně nadprůměrné. Další topná sezona už bude složitější. Předpokládáme, že ruský plyn nepoteče, a další dodavatel ještě není zajištěn,“ řekl v úvodu pořadu Pacovský.

Pražská plynárenská palivo nakupuje přes velkododavatele z Německa. Dodávky má zajištěné na tři roky dopředu, ale smlouvy platí, pouze dokud plyn fyzicky existuje. Příští rok má být poněkud problematický, ale alternativní cesty budou, tvrdí předseda představenstva Pražské plynárenské.

Velkoobchodní cena plynu
Zdroj: ČT24

Podle něj je potřeba oddělit ceny na spotovém trhu a připomíná, že existují také takzvané forwardové křivky, tedy ceny s dodávkou za jeden, dva nebo tři roky. Za spotové ceny se nakupuje plyn, který má pokrýt odchylky v počasí nebo ve spotřebě. Každý obchodník má jinou cenovou strategii, podotýká Pacovský a jako příklad uvádí Bohemia Energy, která nakupovala pouze za spotové ceny a vymstila se jí zvedající se cenová křivka.

Kompenzace

Pražská plynárenská bude prodávat za maximální cenu, kterou stanovila vláda. „Kdyby tato částka neexistovala, tak bychom prodávali dráž,“ přiznává Pacovský.

Upozorňuje, že stát sice stanovil maximální cenu, ale ještě nepředstavil kompenzační mechanismus. Podle Pacovského se ukazuje, že je složité kompenzace nastavit tak, aby nezvýhodňovaly určité hráče na trhu.

„Může to být cesta do pekel, ale zároveň může zachránit drobnější podnikatele. Jsme před koncem roku a nevíme, jak mechanismus bude vypadat,“ stěžuje si Pacovský.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropský výběr mezi dodavateli

„Je vidět, že Německo vystavělo čtyři plovoucí terminály i ostatní přímořské země zrychlily stavební řízení. Jsem celkem optimistický, že plyn tady bude, ale je otázka kolik bude stát. Projevit se může i faktor hysterie. Evropa se k distribuci plynu postavila věcně,“ hodnotí dosavadní vývoj Pacovský.

Podle něj bude trvat dva až tři roky, než si Evropa bude moct vybírat mezi jednotlivými dodavateli. Bude potřeba vybudovat dostatek terminálů na LNG a propojek mezi zeměmi. Dosud plyn tekl od východu na západ, teď to bude naopak. Klíčový tranzit pro Českou republiku bude přes Německo.

Nejspolehlivějším dodavatelem by momentálně byly Spojené státy, domnívá se Pacovský, ale upozorňuje, že tamní dodavatelé potřebují dlouhodobé kontrakty, aby se jim vyplatilo investovat do infrastruktury. Evropa se je dle něj zdráhá nabídnout vzhledem ke klimatickým cílům. 

Přechod na tepelná čerpadla

Podle Pacovského se do budoucna podíl zemního plynu bude nahrazovat vodíkem, takže jeho spotřeba bude klesat. Plyn má sloužit jako médium k přechodu do bezemisní ekonomiky do roku 2050, proto se Pražská plynárenská chce do budoucna zaměřit i na tepelná čerpadla, fotovoltaiky. Plyn by se měl používat především v průmyslu.

„Plánujeme v Praze vybudovat dvě velká tepelná čerpadla. Jedno má využívat zbytkové teplo z odpadních vod a druhé se bude nacházet na Rohanském ostrově. To jsou cesty, které mají nahradit fosilní paliva v topení. Jedná se o výrazný posun ve vytvoření klimaticky neutrální Prahy,“ popisuje plány Pražské plynárenské Pacovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...