Před sto lety začala prodejní akce „Baťa drtí drahotu“. Vyvolala první nákupní horečku v Československu

Tomáš Baťa vyvolal svojí prodejní akci „Baťa drtí drahotu“ první nákupní horečku v Československu. Od 1. září 1922 snížil cenu svých bot o padesát procent. Riskantní krok, jemuž se ostatní obchodníci zpočátku smáli, zlínskému obuvníkovi vyšel. Firma Baťa díky němu přežila krizové období a stala se jedničkou na trhu, které ostatní obuvnické firmy nedokázaly konkurovat.

Hospodářská situace v Československu na začátku dvacátých let minulého století nebyla jednoduchá. Ekonomiku, již tak vyčerpanou nedávno skončenou světovou válkou a měnovou reformou, v roce 1922 zasáhl důsledek politiky ministra financí Aloise Rašína. Ten chtěl za každou cenu posílit nedávno vzniklou korunu vůči ostatním světovým měnám. To způsobilo nebývalou deflaci, kvůli které zahraničí nechtělo „drahé“ československé výrobky kupovat.

„Zboží československých podniků bylo kvůli vysokému kurzu koruny prakticky neprodejné. V celém státě nastala nová hospodářská krize. Mnohým firmám zamrzly finanční prostředky v zásobách a v rozpracované výrobě,“ říká proděkan Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Marek Tomaštík, který se zaměřuje na dějiny Baťových závodů.

Řada továren se zavírala a nezaměstnaných přibývalo. Podnikatelé odmítali zlevňovat, dokud dělníci nebudou souhlasit se snížením platů. Ti to ale odmítali, dokud v obchodech nezlevní potraviny. Spolu s ostatními se v problémech ocitl také Tomáš Baťa. Sklady plné vyrobených bot se jeho obuvnické firmě nepodařilo vyprázdnit ani dvojím snížením cen na podzim 1921 a na jaře 1922, a bylo třeba je začít prodávat.

„Abychom napomáhali překonat rychle velkou hospodářskou krizi, která nás zachvátí následkem rozdílu nákupní síly naší koruny za hranicemi a v zemi, snížili jsme ceny obuvi od 1. září 1922 ve všech našich prodejnách průměrně na polovinu,“ oznámil vedení firmy a zaměstnancům náhle Tomáš Baťa. Zároveň všem snížil platy o čtyřicet procent. Jako náhradu jim ale v závodním obchodě zaručil dodávat všechny potraviny a životní potřeby za poloviční ceny.

Ostatní průmyslníci nebrali Baťu vážně

Baťu napadla slevová kampaň při cestě do Prahy na schůzi československých průmyslníků, kteří se snažili najít způsob, jak se vyrovnat s Rašínovou měnovou politikou.

Když Baťa svůj návrh předložil, ostatní podnikatelé se mu téměř vysmáli. Ředitel Vítkovických železáren Adolf Sonnenschein nad Baťou mávl rukou s otázkou: „Kdo je ten blázen?“ A divil se, proč je majitel obuvnické firmy zároveň i hokynář, který prodává svým zaměstnancům potraviny.

Tomáš Baťa se ale nenechal odradit a vyrazil přímo za ministrem financí Rašínem. Když si potvrdil, že vláda ze své politiky neustoupí, rozhodl se razantní krok uskutečnit a ještě ten den poslal instrukce do svých zlínských továren. Bylo rozhodnuto, že kampaň doprovodí úderný inzerát a kresba sevřené pěsti, která dopadá na slovo „drahota“. Baťa se tímto krokem dostal do povědomí obyčejných lidí a vznikl později legendární slogan „Baťa drtí drahotu“.

Rekordní úspěch

Před prodejnami Baťa se 1. září 1922 vytvořily dlouhé fronty. Lidé měli strach, že výhodná nabídka dlouho nevydrží a Baťa opět zdraží. Mnoho z nich proto koupilo hned několik párů bot. Nákupní horečka sílila a kampaň měla nebývalý úspěch. Jen za první den akce se prodalo přes 99 tisíc párů obuvi za 8,1 milionu československých korun. „Sklady se vyprázdnily, začala pracovat výroba. Firma inkasovala deflací zhodnocené peníze, které investovala do výroby a nových forem prodeje,“ dodává Tomaštík.

Baťa nakonec dosáhl výprodeje většiny skladových zásob, a rozhýbal tak již delší dobu ustrnulý trh. Tržby, které za vyprodané zboží inkasoval, opětovně zvedly výrobu i počet pracovních míst. Zároveň se zbavil konkurence, která se cenami nemohla Baťovi rovnat. Firma díky úspěšné kampani také vyrovnala všechny své dluhy bankám a jako jediná v Československu se stala nezávislou na bankovním kapitálu.

Díky této prodejní kampani se stal Baťa všeobecně oblíbenou a respektovanou osobností. O rok později se rozhodl kandidovat v obecních volbách. Pod heslem „Chci pracovat pro všechny. Bojovat proti bídě“ je s přehledem vyhrál. Starostou Zlína byl pak až do své předčasné smrti v červenci 1932.

Nebyla to jediná úspěšná akce, kterou Tomáš Baťa změnil dobový trh. Pod sloganem „Na každou bankovku a minci vám vrátíme“ vytvořil ceny snížené o nejmenší nominální jednotku, tedy o haléř, korunu nebo deset korun. Například místo 100 korun tak za boty zákazníci zaplatili „jen“ 99,90.

Finanční ztráta byla minimální, ale prodej výrazně stoupl a kupujícího navíc hřál pocit, že něco málo ušetřil. Pro jejich úspěch se takzvané „Baťovy ceny“ používají v obchodech dodnes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...