Potřebujeme další konsolidační balíček, říká ekonom David Marek

Nahrávám video

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Očekávaný letošní schodek 250 miliard je podle Marka reálné dodržet. „Čekají nás měsíce, kdy se budou platit velké daně, takže to budou měsíce přebytkové a schodek se v dalších měsících pravděpodobně ještě o něco sníží. Ale do zbytku roku začne zase narůstat. Těch 250 miliard může být napjatý cíl, ale je stále dosažitelný,“ míní ekonomický poradce prezidenta a člen Národní ekonomické rady vlády.

V pořadu Interview ČT24 ale zdůraznil, že letos by se měla dostat výkonnost tuzemské ekonomiky na úroveň roku 2019. Je tedy podle něj fér se podívat, jaký byl schodek před pěti lety, zda byly veřejné finance ve stejné kondici. „Za rok 2019 činil schodek státního rozpočtu 28,5 miliardy korun. A my jsme téměř na desetinásobku,“ varuje.

I když se země momentálně nepotýká s žádným významnějším problémem, jako byla pandemie nebo energetická krize, „žijeme v relativně normálním roce s nenormálním schodkem“.

„Tyto schodky jsou zbytečně vysoké. Nemůže za ně současná vláda, ale paradoxně předchozí vláda s paní ministryní (Alenou Schillerovou) v čele ministerstva financí. Tady má někdo trošku máslo na hlavě,“ vzkázal ekonom na adresu nyní opozičního hnutí ANO. Podle něj sice současná pětikoalice korigovala některé své kroky ve snaze upravit fiskální politiku, nestačila ale eliminovat dopady předchozího kabinetu.

Nový balíček? Čistě politické rozhodnutí

„Stále si myslím, že je zapotřebí připravit konsolidační balíček číslo dvě. A je jedno, jestli v tomto volebním období, nebo příštím,“ říká. Co přesně by měla nová vlna konsolidací obsahovat, je podle něj čistě politickým rozhodnutím: „Někdo má rád nízké daně, někdo vysoké, někdo štědrý sociální systém, někdo méně štědrý. Ale nemůžeme mít rumunské daně a francouzský sociální systém.“

Fialova vláda přitom oznámila, že žádné další konsolidační opatření během tohoto funkčního období nechystá, nedojde ani na zavedení daně z tichého vína, o čemž se v poslední době hovořilo. Koalice na tom ale nakonec shodu nenašla.

„Je to škoda, neznám žádného soudného ekonoma, který by byl vyloženě proti této dani,“ poukazuje Marek na možnost, která mohla přinést do rozpočtu nejen kýžené miliardy, ale ještě zdanit zvyk, který má negativní dopad na zdraví lidí. „Nemělo se od toho ustoupit. Je to promarněná příležitost.“

Dodal, že zhruba dvě třetiny vína v tuzemsku jsou z dovozu, takže tato daň by postihovala hlavně dovážené víno. „Bylo možné najít nějaký způsob, jak to malým českým výrobcům kompenzovat,“ konstatoval.

Za další chybu považuje zrušení elektronické evidence tržeb, když už byla jednou zavedena – a podle něj dobře. V Evropě je tak nyní Česko jednou z mála výjimek, která tržby takovým způsobem neeviduje.

Důchody? Vyřešili jsme velkou část problému, ale ne celý

Poslanci minulý týden v prvním čtení schválili vládní novelu upravující důchodový systém. K tomu, aby stát i v budoucnu – kdy se počítá se stárnutím populace a úbytkem mladších ročníků, které budou na důchody vydělávat – byl schopen důchody vyplácet, budou podle Marka zapotřebí další úpravy.

„Nebude to úplně stačit. Ještě před rokem touto dobou bych odhadl, že v roce 2050 by schodek důchodového účtu dosahoval šesti procent HDP. Po těch dosud přijatých změnách jsme se dostali pod tři procenta a aktuálně projednávané změny by to měly ještě snížit k jednomu procentu HDP,“ pochvaluje si nastavený kurz.

Na příští vládu ale i tak čeká buď další změna důchodového systému, nebo přesměrování jiných daňových příjmů do důchodového systému tak, aby stát penze ufinancoval i za třicet let.

Kvůli stárnutí populace bude zapotřebí vyřešit i další oblasti – a to dlouhodobou péči o nemocné a nemohoucí a zdravotní systém, který čeká do budoucna větší zatížení. „Je nutné to řešit komplexně, nejen důchody, ale i tyto aspekty,“ nabádá ekonom.

Jednou z možností zůstává zvedení investičního druhého pilíře penzijního pojištění, ovšem tak, aby se tyto prostředky nevyváděly z prvního, průběžně financovaného pilíře.

„Znamenalo by to zvýšení sazby sociálního pojistného. S tím, že by ten dodatečný výběr nesměřoval do průběžného systému, ale do důchodových fondů. Pak je otázka, jestli by to byly soukromě spravované důchodové fondy, nebo zda by například po vzoru Švédska vznikl státem provozovaný – a nesmírně transparentní – důchodový fond.“ Zhodnocení by ale muselo být adekvátní účelu a i nákladovost tohoto spoření by musela být uměřená, upozornil ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...