Pokles tržeb obchodníků trvá čtrnáct měsíců, v červnu zpomalil

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v červnu zpomalil na 4,1 procenta z květnových 6,3 procenta. Na výsledku se podílel nižší prodej potravin i nepotravinářského zboží. Tržby klesají čtrnáct měsíců za sebou. Vyplývá to z revidovaných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání stouply maloobchodní tržby o 0,3 procenta.

V porovnání s loňským červnem klesly tržby za nepotravinářské zboží o 6,6 procenta. Pokles u potravin byl o 5,3 procenta. Naopak za pohonné hmoty zákazníci utratili meziročně o 12,2 procenta více.

„Maloobchodní tržby v červnu meziročně po očištění o cenové vlivy pokračovaly v poklesu, přičemž tempo poklesu se oproti předchozím měsícům zmírnilo. Na snížení tržeb maloobchodu se podílel nižší prodej potravin i nepotravinářského zboží. Z nepotravinářského zboží se jednalo především o výrobky pro domácnost a prodej prostřednictvím internetu,“ přiblížila Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ. 

Tržby ve specializovaných prodejnách s výrobky pro domácnost v červnu meziročně klesly o 13,6 procenta, v obchodech s oděvy a obuví o čtyři procenta a v prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 2,7 procenta.

Naopak tržby rostly v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky, a to o 1,3 procenta, a také v obchodech s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím, kde růst činil 0,9 procenta. O 0,1 procenta více utržili prodejci počítačů a komunikačních zařízení.

Tržby z prodeje potravin se snížily v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 5,3 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 4,1 procenta. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se tržby naopak o 5,8 procenta zvýšily. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly o 7,2 procenta.

Za prodej a opravy motorových vozidel stouply obchodníkům tržby oproti loňskému červnu o 0,6 procenta. Za prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, obchodníci utržili meziročně o 1,2 procenta více. Naopak za opravy vozidel inkasovali o 1,7 procenta méně.

Analytici: Spotřebitelská nálada se zlepšuje

Meziroční pokles byl nejmírnější za čtrnáct měsíců, což podle analytiků znamená, že se spotřebitelská nálada začíná zvolna zlepšovat. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že pokles maloobchodních tržeb byl v červnu menší, než očekávaly finanční trhy. „Na maloobchodních tržbách začíná být vidět, že se klesající inflace příznivě promítá do nálady spotřebitelů a do jejich chování ve smyslu pozvolného oživení spotřeby. Nízká srovnávací základna a klesající inflace by měly vést k tomu, že se tempo meziročního poklesu maloobchodních tržeb bude zmírňovat i v dalších měsících,“ uvedl.

Hlavním faktorem snižujícím spotřebu je podle analytiků nadále růst spotřebitelských cen. „Vysoká inflace a související propad reálných mezd se nadále promítá do každodenního života domácností a ty reagují omezením své spotřeby. Domácnosti sice nominálně zaplatily v obchodech meziročně prakticky stejnou sumu peněz, reálně si ovšem domů přinesly o 4,1 procenta zboží méně,“ upozornil ekonom Raiffeisenbank Jiří Pour. „Předpokládáme, že počínaje třetím kvartálem by mělo dojít k určitému oživení spotřeby domácností díky zpomalující inflaci,“ dodal.

„V momentě, kdy růst spotřebitelských cen zpomalí k blízkosti inflačního cíle, se pozvolna propad reálných příjmů začne zastavovat, což by mělo vést k obnově maloobchodních tržeb na konci roku,“ soudí ekonom Deloitte Filip Pastucha. Za celý rok by podle něj měly maloobchodní tržby klesnout o čtyři procenta, v příštím roce čeká jejich růst v objemu tří procent.

Také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek předpokládá zlepšení spotřebitelské nálady s klesající inflací. Omezování nákupů by podle něj mělo postupně slábnout, letošní tržby se ale proti loňsku propadnou. „Za celý rok maloobchodní tržby poklesnou zřejmě zhruba o 4,5 procenta a půjde nejspíš o nejhorší výsledek v rámci celé EU,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...