Podpůrné covidové programy míří ke konci. Strany ale pro volby zvažují, jak oživit ekonomiku

Nahrávám video

Covidové kompenzace pomalu končí. Resort průmyslu a obchodu počítá s tím, že je zastaví v momentě, kdy budou moci znovu otevřít všechny vládou zakázané provozy. Ministři ale počítají s tím, že bude potřeba i nadále částečně pomáhat – v omezené podobě by tedy mohl ještě dál fungovat Antivirus. A plány, jak oživit ekonomiku, postupně představují ve volebních programech i opoziční strany.

Oběd na zahrádce, nákup v knihkupectví a nebo například návštěva posilovny. Provozovny postupně otevírají, vláda počítá i s dalším rozvolňováním a to znamená postupný konec podpůrných programů.

„Domníváme se, že většina provozoven bude puštěna ještě buď do konce května nebo v první polovině června. Pak už programy plošného charakteru nebudou. Určitě ale budou ještě pokračovat některé specifické programy, které dojíždějí. Například program zaměřený na kulturu,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). 

Co dál s programem Antivirus

Hodně se nyní diskutuje o úspěšném programu Antivirus, z něhož se poskytují příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Odbory i zaměstnavatelé chtějí, aby pokračoval. Resort práce má pět scénářů, co dál.

„V určité, a my tomu říkáme miniverzi, bychom Antivirus chtěli nechat běžet. Pak je to logicky krizové ošetřovné. A třetí věcí je izolačka, tam budeme ještě jednat na základě čísel, někdy na začátku června, zda prodloužit případně do konce roku,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Opozice zvažuje, jak pomoci například živnostníkům

S ukončením covidových programů souhlasí i většina opozice. Liší se například v názorech, jak by měl stát dál pomáhat živnostníkům. Strany postupně představují programy pro říjnové volby.

Koalice Spolu chce daňový strop – tedy horní hranici, přes kterou by stát nemohl jít a nemohl by zvyšovat daně. „Já rozumím tomu, že bude třeba končit kompenzační bonus, tak jak se bude otevírat, ale covidové programy by podle mého názoru měly ještě několik týdnů nebo měsíců zůstat,“ soudí místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Podle koalice Pirátů a STAN by měly pokračovat úvěrové programy. Chtějí zavést covidový balíček, který se zaměří na nejvíce postižené oblasti ekonomiky. „Chceme vyplácet nějakou vyšší paušální náhradu škody postiženým odvětvím, abychom odradili řadu podnikatelů od nutnosti soudit se se státem. Je potřeba zajistit to, aby lidi, kteří za svoji provozovnu ručili svým vlastním bydlením, nepřišli o to bydlení,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Snaha udržet pracovní místa

Pro hnutí SPD je klíčové udržení pracovních míst, tedy například pokračování Antiviru. „Co se týče živnostníků, tak bychom chtěli rozšířit možnost paušální daně. Chtěli bychom tu hranici obratu ještě zvýšit na milion korun tak, aby se k té paušální dani dostalo více živnostníků,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Udržení pracovních míst je důležité i pro komunisty. „Našich pět P je práce na prvním místě. To znamená práce jak pro zaměstnance, tak pro ty, kteří tu práci přidělují,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Začátkem června pak bude Senát schvalovat takzvaný kurzarbeit. Ten má v době krize zaměstnavatelům částečně kompenzovat vyplacené náhrady mzdy. A to v případě, že zaměstnancům nebude možné z objektivních důvodů přidělit práci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...