Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.

Návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) počítal pro SFDI v příštím roce s výdaji 187 miliard korun. Národní rozpočtová rada i další ekonomové ale upozorňovali, že fond počítal s příjmy ze státního rozpočtu o 37 miliard korun vyššími, než kolik bylo ve státním rozpočtu plánováno v transferech pro SFDI. Bývalá vláda nesoulad chtěla vyřešit při projednávání návrhu státního rozpočtu i rozpočtu SFDI ve sněmovně.

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chybělo v návrhu rozpočtu SFDI na příští rok 16,5 miliardy korun na stavby silnic a dálnic, které jsou již připraveny k zahájení. Byly to například poslední úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova či pokračování dálnice D35 z Hořic do Úlibic.

Samotným návrhem státního rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že má za sebou první kolo jednání s jednotlivými ministerstvy a že je třeba hledat úspory. Jaký bude navržený schodek, nechtěla komentovat. Babiš už minulý týden řekl, že kabinet bude návrh schvalovat 19. ledna. Návrh rozpočtu připravený Fialovou vládou, který počítal s deficitem 286 miliard korun, koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla.

Nahrávám video

Ministři hledají úspory ve svých resortech

Noví členové vlády Andreje Babiše (ANO) pokračují se systemizací svých úřadů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO) nepočítají s výraznějším snižování počtu zaměstnanců. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce ušetřit na provozu a investicích.

Nahrávám video

Fiala (SPD): Ve státním rozpočtu chybí 116 miliard korun

Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, prohlásil dopoledne místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která měla rozpočet na programu. Koalice dříve operovala s částkou o dvacet miliard nižší.

Nahrávám video

„Na posledním jednání, kdy jsem mluvil s paní Schillerovou, tak říkala, že by to mělo být kolem 116 miliard,“ prozradil Fiala. Podle něj bude nutné najít peníze zčásti přesuny v rozpočtových kapitolách. Schillerová v sobotu označila za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.

Koalice původně tvrdila, že v rozpočtu připraveném bývalou Fialovou vládou nejsou pokryty náklady ve výši 95 miliard. Bývalá koalice se bránila tím, že nové vládní uskupení do nákladů započítalo své volební sliby. Předseda SPD Tomio Okamura tvrdil, že je v rozpočtu stomiliardová díra, největší v rozpočtu ministerstva dopravy.

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že se při schůzkách s ministry snažila minimalizovat požadavky, například v resortech dopravy či práce a sociálních věcí ale peníze podle ní chybí. O kolik by se schodek mohl zvýšit, nesdělila. Rozpočet připravený předchozí vládou podle ní není reálný a pravdivý.

Expremiér Fiala návrh rozpočtu připravený bývalým ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hájil. Opakovaně prohlásil, že ho považuje za realistický, a připomněl, že i předchozí rozpočty jeho kabinetu končily v souladu se schválenými příjmy, výdaji a saldem.

Národní rozpočtová rada na předloženém návrhu rozpočtu kritizovala výdaje v resortu dopravy a předpokládané příjmy. Ohledně jiných kapitol rozpočtu nesouhlas nevyjádřila. Nesrovnalosti se podle ní pohybovaly v desítkách miliard, chybějící částka by však dle jejích odhadů byla výrazně nižší, než 116 miliard.

Provizorium a nový rozpočet

Premiér Andrej Babiš (ANO) po úterním jednání vlády avizoval, že jeho kabinet by měl projednat návrh státního rozpočtu na příští rok 19. ledna. Česko příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.

Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit pro příští rok 237 miliard. Už návrh Fialova kabinetu počítal s vyšším schodkem, na dodatečných 49 miliard korun se ale vztahovaly výjimky ze zákona. Byly to výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Rozpočtové provizorium bude znamenat, že měsíční výdaje budou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní. Podle odborníků krátkodobé provizorium neznamená pro zemi zásadní problém. Pokud by však trvalo více měsíců, mohlo by omezit investiční aktivitu státu.

Obavy ODS o rozpočet se dle Skopečka naplnily

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) zkritizoval ministryni financí Schillerovou, že plánuje zvýšit schodek státního rozpočtu. Fiskální konsolidace, kterou zahájila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), dle Skopečka skončila a teď nás čeká „rychlé zadlužování“. Místopředseda sněmovny proto varoval nejen před vyšším dluhem, ale také zvýšením inflace.

Zodpovědná vláda nepřekročí podle Skopečka objem peněz k dispozici a ministři zkrátka musejí dělat kompromisy. Dřívější kritiku Schillerové za údajně vysoké deficity Fialovy vlády teď Skopeček považuje za „legrační“. Kroky nové vlády bere Skopeček tak, že došlo na obavy ODS o státní rozpočet.

Nahrávám video

Piráti: Vzniknou „Babišovi bezdomovci“

Premiér Babiš chce pozastavit zákon o podpoře bydlení, protože mu vadí, že ho připravili Piráti, uvedla předsedkyně jejich klubu Olga Richterová. Tato legislativa má být účinná od Nového roku. Babišův postoj štve Richterovou proto, že by se prý jen prohloubila bytová krize, kterou chce vláda ANO dle svých slov řešit.

Richterová řekla, že odkladem zákona vzniknou, jak to pracovně Piráti nazývají, „Babišovi bezdomovci“. „Lidé, kterým by ten hotový, platný, v účinnost již zanedlouho vstupující zákon mohl pomoct a třeba nepomůže,“ popsala. Šéfka pirátského klubu apeluje na to, aby tato legislativa zůstala, protože podle ní obsahuje ozkoušené postupy jako garance pro soukromé majitele bytů. Vyzvala také vládu, aby poskytla čtrnáct miliard korun na projekty dostupného bydlení.

Nahrávám video

Babiš: Česko letos vydá dvě procenta HDP na obranu

Vláda byla ubezpečena, že Česko za letošek splní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl po jednání kabinetu Babiš. Výdaje podle něj dosáhnou 2,02 procenta HDP. Řekl také, že důrazně vyzval úředníky ministerstva obrany, kteří se schůze vlády zúčastnili, a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), aby na splnění dvou procent dohlédli.

Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva obrany Richard Vítek už v pátek na tiskové konferenci uvedl, že věří, že za letošní rok výdaje ve výši dvou procent Česko splní. Dodržení závazku k Severoatlantické alianci (NATO) předpokládala také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také letos v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Z ministerstva obrany jde letos podle Babiše na výdaje na obranu 156,5 miliardy korun, což podle makroekonomické prognózy z listopadu tvoří 1,84 procenta HDP. Dalších 15,6 miliardy korun by mělo být do obranných výdajů započteno z ostatních kapitol rozpočtu, mimo jiné z ministerstev zahraničí, vnitra nebo dopravy.

Strategičtí partneři Česka podle Babiše vyjadřují pochybnosti, jestli Česko závazek dvou procent splní. „Generální tajemník NATO (Mark Rutte) mi dneska psal a měli jsme dnes i setkání s velvyslancem Spojených států (Nicholasem Merrickem), že mají obavy, že to tak není,“ uvedl. Vláda se podle premiéra musí spolehnout na to, že úředníci ministerstva obrany říkají pravdu. „Uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne. To se dozvíme příští rok, když už to bude všechno zprocesováno,“ dodal.

Členské státy NATO letos na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...