Po intervencích čekali analytici větší výkyvy kurzu koruny

Vývoj kurzu koruny po ukončení devizových intervencí letos 6. dubna byl podle analytiků proti očekáváním poměrně klidný. Ekonomové čekali větší výkyvy kurzu koruny, někteří dokonce i výraznější posílení domácí měny. Nicméně do konce roku koruna podle jejich odhadů může překonat hranici 26 korun za euro. Na konci června se přitom obchodovala kolem 26,20 Kč/EUR.

Samotná centrální banka je přitom s vývojem kurzu koruny spokojená. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl v červnu, že kurz koruny se po konci intervencí pohybuje v rozpětí, ve kterém jej ČNB očekávala. „A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují,“ uvedl i po měnovém jednání centrální banky ve čtvrtek 29. června.

„Vývoj kurzu koruny byl po konci kurzového závazku ČNB relativně klidný a na rozdíl od původních očekávání nebyl výrazněji rozkolísaný,“ řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj si spekulativní investoři začali být vědomi toho, že svou pozici nebudou moci rychle uzavřít a stali se tak více trpělivými. „Postupný odliv spekulativního kapitálu z tuzemské ekonomiky však bude posilování koruny brzdit, a načasování tohoto vývoje představuje největší nejistotu ohledně dalšího vývoje kurzu koruny v následujících čtvrtletích,“ uvedl. Na konci letošního roku očekává kurz koruny v rozmezí 25,5 až 26 Kč za euro.

„Pointervenční kurzový vývoj pro nás velkým překvapením nebyl. Za očekáváním ale zůstala volatilita (rozkolísanost), předpokládali jsme, že se kurz bude více hýbat,“ sdělil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Podobný charakter kurzového vývoje přitom očekává i v dalších měsících. „Pro druhou polovinu roku očekáváme testování hladiny 26 Kč/EUR, nevylučujeme, že se kurz podívá i pod tuto úroveň,“ dodal.

Celkově podle Vejmělka platí, že česká koruna kvůli velké pozici spekulantů zůstává zranitelná v případě nějakého vnějšího šoku. Na domácí politické události koruna podle něj citlivá není.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Za poslední tři měsíce jsem osobně čekal výraznější a rychlejší posílení koruny, větší volatilitu a také usměrňující intervence ze strany ČNB,“ řekl ČTK analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Větší rozkolísanost kurzu koruny podle něj nastane společně s tím, jak zahraniční investoři začnou vybírat zisky a podávat korunová aktiva.

„Bohužel je velmi obtížné začátek tohoto období časově zařadit. S ohledem na silný růst české ekonomiky si zahraniční investoři mohou počkat na kurz koruny výrazněji pod hladinou 26 Kč za euro, což by znamenalo, že prudší pohyby a oslabení české měny můžeme očekávat spíše až v závěru letošního roku či v roce 2018,“ uvedl.

ČNB ukončila devizové intervence letos 6. dubna. Od jejich spuštění v listopadu 2013 nakoupila eura za více než dva biliony korun. Centrální banka minulý týden uvedla, že jedním z rizik očekávaného vývoje může být i oslabení koruny. K tomu by mohlo dojít ve chvíli, kdy by se finanční investoři rozhodli prodat koruny nakoupené v rámci intervencí a nenašli by protistranu k takovému obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 9 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...