Paliva zlevnila, stále jsou ale výrazně dražší než před válkou

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne opět zlevnily, průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 47 korun. Litr Naturalu 95 se nyní prodává u čerpacích stanic v průměru za 46,91 koruny, před týdnem byl o 69 haléřů dražší. O 63 haléřů na litru zlevnila také nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,14 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků bude cena pohonných hmot dále klesat, případně stagnovat. Navzdory poklesu jsou pohonné hmoty v Česku stále výrazně dražší než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Tehdy zaplatili řidiči za benzin o 13,23 koruny na litru méně, za naftu pak o 15,55 koruny na litru méně. Benzin začal z rekordních hodnot o jednotky haléřů zlevňovat na konci června, cena nafty se snižuje od začátku července. V posledních dvou týdnech se ceny snižují o desítky haléřů za týden.

„Pro řidiče je výborné, že prudce klesají velkoobchodní marže na evropském trhu, a to především u benzinu. Vývoj v nejbližším týdnu bude proto pro řidiče příznivý. Do konce července by průměrné ceny mohly poklesnout o dalších 30 až 60 haléřů za litr. Benzin zlevní více,“ konstatuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Analytik XTB Jiří Tyleček očekává spíše stagnaci současných cen. „Cena benzinu i dieselu na čerpacích stanicích pokračovala v minulém týdnu v poklesu. Stále se tak pozitivně projevoval propad cen paliv v Rotterdamu z počátku července,“ uvedl Tyleček. Českým řidičům podle něj zlevňovala poslední nákupy síla české měny. „Ceny benzinu i dieselu by se nadále mohly pohybovat v blízkosti 47 korun za litr,“ dodal.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 46,26 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 46,58 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 47,89 koruny a nafta se tam tankuje za 48,11 koruny za litr.

Ceny paliv letos prudce vzrostly na přelomu února a března po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu průměrně zhruba 37,40 koruny a nafty asi 36,40. Během dvou týdnů po začátku ruského vpádu ale cena benzinu vyskočila skoro na 47,30 koruny za litr a cena nafty téměř na 49,60 koruny. Od té doby ceny kolísají.

Vláda proti prudkému zdražování paliv přijala několik opatření. Mimo jiné od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty. Kabinet zvažuje, že ponechá sníženou spotřební daň u nafty trvale. Důvodem je konkurenceschopnost s okolními zeměmi.

V Polsku levněji, v Rakousku dráž

Češi, kteří se během léta chystají cestovat do zahraničí, musí počítat s tím, že v řadě zemí si proti Česku za benzin a naftu připlatí. Jsou ale i státy, kde naopak na pohonných hmotách ušetří, někde i výrazně. Vyplývá to z údajů společnosti Finlord.

„Velmi nízké jsou ceny v Maďarsku, a to kvůli vládnímu stropu na ceny paliv. Nicméně za takto nízké ceny cizinci natankovat nemohou. O devět korun levněji než v ČR lze natankovat v Polsku, což je důsledek nižší daně. V Chorvatsku je mírně levnější benzin,“ popsal Tomčiak. Při ceně nižší o devět korun ušetří řidiči na padesátilitrové nádrži zhruba 450 korun.

V Itálii jsou benzin i nafta mírně dražší, nicméně oproti minulosti je rozdíl vůči Česku podle analytika mnohem menší, což je důsledek výrazné redukce spotřební daně v Itálii. O čtyři koruny vyšší než v tuzemsku jsou ceny pohonných hmot v Rakousku. „Řidičům se tam nevyplatí tankovat,“ doplnil Tomčiak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...