Pálení mazutu a zavřené školy. Gazprom zastavuje dodávky plynu na Ukrajinu, země vyhlásila krizi

Ruská společnost Gazprom oznámila, že okamžitě „zahajuje proceduru výpovědi“ smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard korun) za tranzit plynu. Evropská komise oznámila, že je připravena se stát prostředníkem ve sporu. Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech.

Ukrajinská vláda v reakci na rozhodnutí Gazpromu vyhlásila pětidenní krizový plán, elektrárny přecházejí z plynu na mazut, podniky mají zvážit rozsah výroby a školy zastavují výuku. Přechod elektrárenského provozu z pohonu na mazut má podle kyjevské vlády denně přinést úsporu až 20 milionu krychlových metrů plynu.

Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát, v letech 2006 a 2009.

Podle ruských médií požádal Gazprom ruský soud, aby platnost smlouvy s Naftogazem ukončil. Ruská společnost v prohlášení uvedla, že verdikt arbitrážního soudu je nevyvážený a poškozuje ruské zájmy. „Soudci argumentovali tím, že stav ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršil. Kategoricky odmítáme, aby se hospodářské problémy Ukrajiny řešily na náš účet. Pokračování platných kontraktů je za těchto okolností hospodářsky nesmyslné a nevýhodné,“ uvedla ruská společnost.

V lednu přitom generální ředitel ukrajinského státního plynárenského podniku Naftogaz Andrij Kobolev uvedl, že Ukrajina letos v důsledku rozhodnutí švédského arbitrážního soudu obnoví po více než dvouleté přestávce nákup plynu z Ruska.

„Od letošního roku jsme povinni odebírat minimální objem (plynu od ruské společnosti Gazprom),“ řekl podle agentury Reuters Kobolev. Ukrajina podle něj ale bude pokračovat v nákupu plynu v Evropě. „Gazprom nám musí prodávat plyn za cenu, která je nižší než ta evropská, což vidíme jako klad,“ řekl šéf Naftogazu. Neupřesnil, kdy začne Ukrajina plyn od Ruska nakupovat a jaký bude objem nákupů.

Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kontrakty, uzavřené mezi ukrajinskou a ruskou plynárenskou společností Naftogaz a Gazprom, nelze jednostranně vypovědět, prohlásil v pátek ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na tento krok Gazpromu.

„Kontrakt mezi Naftogazem a Gazromem nepočítá s jednostranným vypovězením,“ řekl Porošenko s tím, že takto byl informován po pečlivém prostudování smlouvy. „Prohlášení Gazpromu lze vysvětlit jedině neochotou plnit své závazky z kontraktu,“ dodal šéf státu během porady o energetické bezpečnosti státu.

Pokud by Gazprom skutečně dohody vypověděl, Porošenko slíbil obrátit se na arbitráž se žádostí o dodatečnou kompenzaci ukrajinských škod. Prezident také vyjádřil naději, že krok Gazpromu se netýká kontraktu ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy, a ujistil, že tato přeprava není ohrožena.

Jak reaguje Evropa

Polský státní plynárenský podnik PGNiG podepsal dohodu s ukrajinskou státní energetickou firmou Naftogaz o zahájení bezodkladných dodávek plynu na Ukrajinu. Poláci se tak rozhodli poté, co ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že dodávky plynu Ukrajině neobnoví. Uvedla to agentura Reuters. Dodávky byly zahájeny v pátek ráno a potrvají do konce března.

Evropská komise uvedla, že se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu do EU. Je proto připravena být prostředníkem jednání mezi oběma stranami. Její místopředseda Maroš Šefčovič oznámil, že se chystá telefonicky hovořit s ministry energetiky Ukrajiny a Ruska. Evropská komise nyní mapuje situaci v evropské síti distributorů plynu. „Komise se však domnívá, že tato situace vyvolává obavy nejen o přímé dodávky zemního plynu na Ukrajinu, ale možná i o tranzit plynu do EU,“ uvedla ve svém prohlášení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech, uvedl největší velkoobchodník s plynem v Česku, společnost RWE Supply & Trading CZ. Podobně jsou na tom podle ní nyní také dodávky do západní a jižní Evropy.

Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy, která je největším tuzemským distributorem plynu dodal, že situace nebude mít dopad na ČR. „Naprostá většina dodávek plynu k nám putuje severní cestou přes Krušné hory z Německa. Kroky nebudou mít na zásobování České republiky aktuálně vůbec žádný vliv,“ řekl vpodvečer Chalupský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...