Odbory průmyslu chtějí růst mezd o sedm až deset procent

Nahrávám video

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

„Dokázali jsme se v rámci průmyslové aliance a svazů, které v těchto odvětvích působí, shodnout na nárůstu, který budeme v kolektivním vyjednávání prosazovat pro rok 2025, a to v rozmezí sedm až deset procent. Samozřejmě odborový svaz ECHO, který zastupuje zaměstnance energetiky a chemického průmyslu, se bude snažit mířit na číslo vyšší,“ řekl šéf svazu ECHO Karel Klusák. Zmínil vyšší nároky na pracovníky kritické infrastruktury státu, v energetice či chemickém průmyslu kvůli přechodu na nové technologie.

Podle předsedy svazu pracovníků oděvního, textilního a kožedělného průmyslu Ondřeje Habarta odboráři v textilním průmyslu začali vyjednávat o vyšší kolektivní smlouvě. Požadují sedmiprocentní růst mezd a zachování zaručených mezd.

Odchod do důchodu

Věk odchodu do důchodu by se měl podle KOVO zvyšovat jen o měsíc ročně, podobně jako navrhují demografové. „Určitě jsme pro návrh demografů, aby varianta byla sociálně únosnější, aby byl nárůst věku zhruba o polovinu (proti reformě),“ řekl Ďurčo. Dodal, že svůj návrh o navyšování věku o měsíc poslal svaz KOVO minulý týden ministrovi práce Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Podle předáka svazu KOVO záměr podporují tři vládní strany, a to lidovci, STAN a Piráti.

Návrh má podporu i odborového svazu Stavba. „Samozřejmě podporujeme snahu zmírnit prodlužování věku odchodu do důchodu, pokud se nepodaří navyšování zastavit. Ve stavebnictví máme velmi těžké profese. Neumím si zatím osobně představit, že by zedník, pokrývač, tesař a podobně pracovali po šedesátém pátém roce věku. To ještě ukáže čas. Věřím, že se podaří i tady udělat nějaký dobrý kompromis,“ zmínil předák svazu Stavba Pavel Zítko.

Důchodový věk v Česku roste už léta. U mužů se posouvá ročně o dva měsíce, u žen obvykle o čtyři. Na 65 let by se měl dostat ve 30. letech. Podle projednávané vládní reformy by navyšování mělo pokračovat, a to nejvýš o dva měsíce ročně. Dobu nástupu do penze by se měli dozvědět lidé ve svých padesáti letech. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku. Věková hranice by se posouvala nepravidelně – některým ročníkům vůbec, jiným o dva měsíce. Demografové navrhují pravidelné pomalejší zvedání o měsíc ročně tak, aby člověk trávil v penzi čtvrtinu života.

Stav Liberty Ostrava

Podle průmyslových odborů by měl stát zvážit investiční pobídky pro huť Liberty Ostrava při jejím převzetí novým investorem. Prodloužit by měl případně také poskytování náhradních mezd pracovníkům, aby z podniku neodcházeli a mohla se pak znovu zahájit výroba, řekl Ďurčo.

„Nevíme, v jaké kondici jsou zařízení, která delší dobu nefungují. Je tam vyhaslá vysoká pec. Každý zásah bude enormně drahý... Když se bavíme o investičních pobídkách – nechtěl bych je úplně specifikovat. Je otázkou, jakým způsobem bude chtít nový investor provozovat novou huť. Jestli zachová celou výrobu, budou potřeba velké investice,“ uvedl také Ďurčo. Dodal, že pokud by se část výroby zrušila, měl by stát zajistit rekvalifikace a další podpůrný program zaměstnancům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...