Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Listopadová hypoteční dynamika si drží stále solidní jak objemy, tak počty nových hypoték, což odráží jak pokračující růst cen nemovitostí, ale i vyšší kupní sílu díky pokračujícímu silnému tempu mezd. Pokud nenastane negativní šok v podobě vyšších úrokových sazeb, přísnější regulace či dalšího nárůstu nezaměstnanosti, uvidíme vyšší roční čísla nejen za rok 2025,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel.

Meziroční pokles průměrné sazby o 0,37 procentního bodu snižuje průměrnou měsíční splátku o více než 900 korun, tedy o procento čistého příjmu žadatele o hypotéku. Průměrná velikost nově poskytnuté hypotéky v listopadu mírně stoupla na 4,38 milionu korun. A její meziroční nárůst o více než půl milionu korun zvedá průměrnou splátku o téměř tři tisíce korun, tedy o více než tři procenta příjmu, podotkla asociace. Kombinace poklesu úrokové sazby a průměrné hypotéky v letošním listopadu ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 2500 korun.

Pokud hypotéky udrží dynamiku z posledních dvou měsíců, tedy za říjen až listopad, letošní objem nových hypoték bez refinancování by podle asociace mohl dosáhnout 322 miliard korun, odhadla asociace. To je přes čtyřicet procent více v porovnání s loňskem, což je nezměněný výhled z posledních měsíců.

Počet nových hypoték v listopadu podle ní klesl o 5,3 procenta meziměsíčně na 6413 kusů, což je o ovšem o čtrnáct procent více než před rokem. Od počátku roku dosáhl počet nových hypoték 69 700 kusů, o 23,5 procenta meziročně více.

Objem externě refinancovaných a navýšených úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, v listopadu klesl na 8,9 miliardy korun. To je téměř 1,3násobek loňského průměru necelých čtyř miliard refinancovaných v loňském roce a více než trojnásobně více než v roce 2023.

Pokles sazeb se dle expertů neočekává

„Objemy nových hypoték pozorované už po řadu měsíců naznačují, že se domácnosti se zájmem o hypotéku smířily s představou úrokových sazeb na výrazně vyšších úrovních, než jsme vídali dříve. Poslední vývoj mezibankovních úrokových sazeb naznačuje, že v dalších měsících už se žádný pokles hypotečních sazeb čekat nedá, ba dokonce že je poměrně pravděpodobný jejich růst,“ dodal ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

S tím souhlasí i další experti. „Do konce roku sazby určitě neklesnou. Očekává se spíše zvyšování sazeb v roce 2026,“ uvedla hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová.

„Zdá se pravděpodobné, že v důsledku pozvolného zdražování takzvaných úrokových swapů budeme nyní svědky mírného zvýšení úrokových sazeb. Několik bank již k takovému kroku v minulých dnech přistoupilo a lze čekat, že další banky budou následovat. Nečekám nic horšího než zdražení o jednu či dvě desetiny procentního bodu,“ doplnil místopředseda představenstva Gepard Finance a hypoteční analytik David Eim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...