Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
„S ohledem na potřeby té obce budeme diskutovat, jaká bude případně participace státu, ale i investora – to znamená, že není automatické to, že stát bude sunout další miliardy do regionu,“ podotkl Havlíček.
„Je tam čistá nula, já sám jsem při projednávání státního rozpočtu navrhoval, aby obsahoval položky, které budou financovat související nejen dopravní infrastrukturu, ale například rozvoj bydlení, lékařské péče nebo kapacit školek,“ vyjádřil se bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN).
Peníze už teď jdou do budování dopravní infrastruktury – stát na to vynakládá prostředky z fondu dopravní infrastruktury. Jedná se například o obchvaty nebo trasy, kudy se bude přepravovat těžký materiál.
Například v obci Zašovice se 138 obyvateli nyní veškerý provoz proudí jejím středem, avšak v budoucnu jí má ulevit obchvat. Ten už se staví a další se chystají – mezi nimi třeba ten u Slavětic, který je v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny.
Pokračuje i stavba obchvatu Brtnice na Jihlavsku. Její součástí je i čtyřicetimetrový most, který je druhý nejvyšší na Vysočině. „Jenom v letošním roce nás (projekty) budou stát zhruba 1,2 miliardy korun a platíme to ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ podotýká hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla (ANO).
Noví obyvatelé
V dotčených regionech přibydou tisíce obyvatel – pracovníci s rodinami a nakonec i obsluha nových bloků. „Od roku 2028, 2029 přírůstky budou poměrně velké. V té největší špičce v roce 2034 očekáváme až šest tisíc pracovníků,“ odhaduje generální ředitel Elektrárny Dukovany II Petr Závodský.
Například v Hrotovicích i proto dostavěli společenský dům a zázemí pro dvě nové dětské skupiny. „Pracovali jsme společně v regionu na akčním plánu, který byl vládě předložen, byl schválen, ale financí jsme se ještě doteď nedočkali,“ prohlásila starostka města Hana Škodová (nestr.).
Vicepremiér Havlíček kritiku odmítá – stát podle něj na ničem nešetří. „Stát tam dává dohromady s investory celou řadu dalších podpůrných aktivit, vytváří z toho regionu ekonomicky silnou lokalitu. Ale to neznamená, že tam bude donekonečna pouštět desítky a stovky miliard korun jenom proto, že by to ty obce ještě chtěly,“ zdůraznil.
Podíl tuzemských firem
Podle Vlčka je to ale „nezbytně nutné.“ „Je to otázka miliard,“ podotkl. Už nyní se na projektech, které s výstavbou Dukovan souvisí, podílejí české firmy. Ty se mají zapojit i do budování nových bloků. Jednat se bude třeba o majestátní chladicí věže. „Je to věc, kterou Korejci sami nezvládají udělat, protože oni vždy používali ke chlazení vodu z moře,“ vysvětluje technický ředitel a člen dozorčí rady společnosti Hochtief Pavel Růžička.
Aby se tuzemské firmy mohly zapojit, musí se nejdříve stát registrovaným dodavatelem jihokorejské KHNP. Zájem jich zatím projevilo zhruba osmdesát. „Spustili jsme partnerský program, kde tuzemské firmy mohou hledat své korejské protějšky, což znamená: ‚Já jsem lepší v tom, ty jsi lepší v tom,‘ a česká firma může využít tu korejskou firmu,“ nastínil poradce KHNP pro Českou republiku Alois Míka.
Celkem by se podle slibů jihokorejské firmy mohly české podniky podílet i na víc než šedesáti procentech zakázky. Některé už s jihokorejskou KHNP podepsaly závazné smlouvy. Na Dukovanech by se tak měl podílet třeba plzeňský závod Doosan, který dodá turbínu. Dále třeba Škoda Jaderné strojírenství, ÚJV Řež, Metrostav nebo ZAT.
Harmonogram se podle investora aktuálně daří naplňovat a projekt běží podle plánu. Teď společnost zpracovává licenční dokumentaci – příští rok v dubnu ji má odevzdat Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Jen tento materiál čítá asi čtyřicet tisíc stran. Nejpozději do roku 2029 by pak projekt měl dostat stavební povolení.
V tomtéž roce se má začít stavět a o sedm let později zavézt první jaderné palivo. Se spuštěním provozu prvního z bloků se počítá právě v roce 2036, druhý má elektřinu začít vyrábět o něco později.
„V současné době je projekt financován z úvěrů, které máme u celkem pěti komerčních bank. V tuto chvíli máme limit úvěru 600 milionů eur, samozřejmě čerpáme postupně, takže jsme na nějakých desítkách v současné době,“ dodal Závodský.
