Obce a kraje by měly dostat peníze od státu, míní Národní rozpočtová rada

Výpadky příjmů obcí a krajů způsobené mimo jiné vyplácením příspěvků osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) i společníkům malých firem by měly být kompenzovány převody peněz ze státního rozpočtu, a to bez vázání na konkrétní účely. Vyplývá to z vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) v její pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Rada v dokumentu uvedla, že v současné situaci je pomoc státu podnikatelům nutná, a to i za cenu velkého nárůstu deficitu veřejných rozpočtů.

Rada upozornila, že z hlediska efektivity opatření, která mají podpořit ekonomiku, se v řadě případů ukazuje nepružnost některých částí veřejné správy. To se podle rady mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých dělají žadatelé příliš často chyby. Vyřizování žádostí je tak pomalé.

Zástupci obcí a krajů kritizují, že vyplácení příspěvků připraví místní samosprávy o příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet a právě obce a kraje. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Schillerová přemýšlí nad podporou těch nejmenších obcí

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvažuje o přímých kompenzacích výpadku příjmů jen pro nejmenší obce. „Přemýšlím o tom, ale spíše jen pro ty nejmenší obce. Ta velká města, která ty příjmy mají, by měla být solidární,“ uvedla. Zároveň chce v pondělí vládě představit dotační program za 3,1 miliardy korun pro obce do tří tisíc obyvatel, který by se týkal škol a školek.

Senát oproti tomu plánuje do konce června poslat sněmovně návrh zákona, podle kterého by stát měl obcím a krajům výpadek příjmů dorovnat. „Jde o výši příspěvku pro obce, jestli to má být 1000 korun na obyvatele, nebo 1100 korun,“ uvedl předseda senátního výboru pro veřejnou správu Zbyněk Linhart (za STAN). V případě krajů by pak šlo o 400 korun na obyvatele.

O podobě návrhu bude Senát rozhodovat 24. června, v případě vyššího příspěvku by stát podle Linharta nejen řešil výpadek v příjmech obcí, ale také podpořil místní ekonomiky prostřednictvím obcí podle vzoru Německa nebo Rakouska.

Vláda obcím slibuje peníze na investice

Ministryně financí také uvedla, že ministerstvo podpoří rozpočty krajů a obcí dotacemi na investice. Podle Jana Pavla z Národní rozpočtové rady by ale nešlo o vhodné řešení. „Obce by měly dostat ty peníze, které by standardně měly mít. Nemělo by se jednat o nějaké žádosti na specifické investiční akce,“ uvedl. 

Podle výpočtů ministerstva financí vyplácení příspěvků bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Dohromady jde o téměř čtyřicet miliard. Podle Schillerové je tak možné, že kvůli dotacím pro obce, odpuštění sociálních odvodů a podpůrným programům bude sněmovnu znovu žádat o zvýšení schodku. Letos by tak mohl dosáhnout až výše 500 miliard.

Také premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda bohatě vrátí obcím na dotacích peníze, o které kvůli kompenzačním bonusům přijdou. Babiše vyzvaly v otevřeném dopisu k osobní schůzce Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí a Spolek pro obnovu venkova. Chtějí ho informovat o společné pozici samospráv, než ji představí veřejně či na jednání v Senátu příští týden. Premiér by podle nich měl na schůzku přizvat i zástupce Asociace krajů.

Babiš ale napsal agentuře ČTK, že dopis nemá. „Asi pokračují jen v PR a své kampani do krajských voleb. Pokud by chtěli seriózně jednat, tak by se chovali jinak. Na výzvy přes média nereaguji,“ uvedl premiér.

NRR: Snižování příjmů rozpočtů krajů a obcí může mít fatální důsledky

Rada upozornila, že sektor místních samospráv byl v rámci veřejných financí dosud velmi stabilní. Snižování příjmů rozpočtů krajů a obcí může mít podle rady velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. Investice samospráv v posledních letech tvořily podle rady skoro polovinu veškerých veřejných investic. 

„Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv,“ upozornila rada.

Podle Národní rozpočtové rady by měla být určena maximální hodnota pro zpětné uplatnění daňové ztráty, protože toto opatření může také případně snížit příjmy samospráv. „Pokud by k zastropování nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty,“ uvedla.

Uplatnění daňové ztráty zpětně schválila v rámci protikrizového daňového balíčku sněmovna 29. května. Přistoupila přitom na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na třicet milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...