Budoucí vláda by mohla zestátnit celý ČEZ

Nahrávám video

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

„To, že je ve vládním prohlášení výroba, neznamená, že to bude jenom výroba, nicméně nevylučuje to, že to bude jenom výroba. ČEZ může vykoupit komplet všechny minoritní akcionáře a následně může zvážit, jestli třeba část opět nepošle na burzu,“ sdělil Havlíček.

Krok by měl podle kabinetu usnadnit investice do dalších zdrojů, získat majetek a v krizových obdobích zaručit vliv na ceny energií. Transformací ČEZu se dříve zabývala i končící vláda Petra Fialy (ODS).

„Nakonec ze všech těch analýz a rozhodování vyplynulo, že není potřeba sahat do té vlastnické struktury ČEZu, nic by to nepřineslo. Rozhodně neplatí, že i když to udělají, že tím vyřeší problém s cenami energií,“ tvrdí premiér Fiala.

Pokud by se kabinet rozhodl zestátnit pouze výrobní část, v té druhé by mohly zůstat společnosti orientované na rozvodné sítě nebo prodej energií. Jak to přesně bude, ale není jasné.

Reakce expertů

„Může to přinést nahrazení nefunkčních orgánů nebo nefunkční kontroly tržního prostředí – prostě stát to bude řešit přímo, nebude to řešit přes nastavené prostředí, kde to zjevně neumí. Beru to spíš jako určitý signál toho, že energie jsou opravdu drahé a hledá se jakýkoli způsob, jak to vyřešit,“ komentuje bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal z katedry ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Minoritní akcionáře chce vláda vykoupit přímo za peníze ČEZu. Na kolik by krok vyšel, v pondělí Havlíček neupřesnil, dříve odhadoval částku okolo 250 miliard korun. „ČEZ má dostatek hotovosti, aby vykoupil podíl. Pravdou je, že by neměl dividendu v těch dalších letech,“ dodal.

ČEZ státu na dividendě každoročně vyplácí miliardy – loni necelých osmnáct. „Znárodnění ČEZu je podle mě drahý a zbytečný nesmysl. Kromě toho, že připraví stát o dividendy z ČEZu na řadu let a že bude mít dramatický negativní dopad na kapitálový trh a na ČEZ a jeho investiční schopnost, tak nepřinese nic,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Dopad na burzu

Změny ve vlastnické struktuře společnosti ČEZ by měly také významný dopad na pražskou burzu. Akcie firmy jsou jejím nejobchodovanějším titulem.

Sama společnost ČEZ v pondělí variantu zestátnění nekomentovala. Podle dřívějšího vyjádření šéfa hnutí ANO Andreje Babiše to teď není prioritou. Havlíček ale připustil, že vláda na takových krocích začne pracovat souběžně s dalšími prioritami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 44 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 1 hhodinou

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
10:10Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.