Německé mýtné se bude zřejmě týkat jen dálnic a silnic první třídy

Berlín – Mýtné pro osobní auta se v Německu bude patrně vztahovat jen na dálnice a silnice první třídy. Uvedl to server deníku Süddeutsche Zeitung s odvoláním na zdroje z CSU. Bavorská CSU tak zčásti ustoupila tlaku koaličních partnerů, původně chtěla zpoplatnit i silnice nižších tříd. Zejména zástupci CDU kancléřky Angely Merkelové ale vyjadřovali obavy, že by původní plán na zpoplatnění všech silnic ohrozil rozvoj pohraničních oblastí. Ministerstvo dopravy zatím žádnou úpravu původního návrhu nepotvrdilo.

Návrh na zpoplatnění všech německých silnic představil počátkem července ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU. Proti jeho plánu se ale zvedl odpor. Starostové obcí v pohraničí se obávali, že by mýtné v takové podobě odradilo cizince od návštěv Německa a že by se zpřetrhaly přeshraniční obchodní i mezilidské vztahy. Zemské organizace CDU v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Severním Porýní-Vestfálsku se obávaly, že po zavedení mýta poklesne zájem Francouzů, Belgičanů a Nizozemců o nákupy v Německu. Premiér Saska Stanislaw Tillich dokonce uvedl, že pokud by bylo mýtné v takové podobě zavedeno, policie by vůbec neměla kontrolovat cizince cestující do 30 kilometrů od hranice, zda silniční známku mají. 

CSU nyní koaličním partnerům ustoupila a podle dohody mezi stranami by se mýtné nemělo vztahovat na silnice nižších tříd. „Je třeba ukončit toto letní divadlo i naše rozpory a soustředit se na tvrdou parlamentní práci,“ řekl Süddeutsche Zeitung k dohodě generální tajemník CSU Andreas Scheuer. 

Německé ministerstvo dopravy zatím změnu původního návrhu nepotvrdilo. Podle německých komentátorů ale zřejmě bude muset přistoupit na plán, o němž Süddeutsche Zeitung informoval. V opačném případě by patrně ministr Dobrindt nezískal dostatečnou podporu poslanců pro schválení vlastního návrhu v parlamentu.

Německá dálnice
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Německé silnice první třídy (Bundesstrasse) slouží jako doplněk dálniční sítě a zajišťují propojení mezi jednotlivými regiony země. Jsou značeny žlutými cedulemi a mohou mít v obou směrech dohromady dva, čtyři nebo i šest jízdních pruhů. V některých případech jsou jízdní směry odděleny středovým pásem. 

Pro české řidiče představují německé silnice první třídy vedle českých dálnic D5 a D8 hlavní spojení s Německem. Patří mezi ně například úsek mezi Hrádkem nad Nisou a Drážďany, silnice vedená údolím Labe z Hřenska do Drážďan, nebo silnice z Cínovce do Drážďan. V Bavorsku silnice první třídy vedou například z hraničního přechodu Folmava do Řezna nebo z hraničního přechodu Strážný do Pasova. 

Zatím není jasné, jaký dopad bude mít současná dohoda na navrhovanou cenu dálniční známky. Dobrindt v původním návrhu předpokládal, že by se cena dálničních známek lišila podle stáří vozidla a podle objemu motoru. Průměrná cena známky měla být 90 eur ročně (zhruba 2 500 korun), v prodeji měly být i třítýdenní známky v hodnotě 10 eur (275 korun). Ministr počítal s tím, že se mýtné bude platit od roku 2016.

Podle Dobrindta také mělo německým řidičům cenu známky kompenzovat snížení daně z vlastnictví motorového vozidla. V praxi by se tak zpoplatnění německých silnic dotklo pouze zahraničních řidičů. Někteří právní odborníci se ale domnívají, že takový postup je v rozporu s právem Evropské unie, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...