Ministerstvo financí navrhlo na příští rok schodek 230 miliard korun

Nahrávám video

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo návrh zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

Návrh státního rozpočtu předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun.

Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.

Ministerstvo financí muselo vládě návrh státního rozpočtu předložit do konce srpna. Kabinet musí návrh projednat a poslat sněmovně do konce září. Vláda ještě může parametry rozpočtu změnit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v srpnu upozornil, že s ohledem na rozpočtová pravidla nemůže schodek překročit 231 miliard korun.

„Ministerstvo financí opravdu našponovalo zveřejnění na poslední možnou chvíli, protože ještě v nula nula něco na internetových stránkách ministerstva financí nic nebylo,“ konstatoval redaktor ČT Petr Vašek. „Ministerstvo využilo zákonnou lhůtu, kterou má na to, aby poslalo návrh státního rozpočtu na příští rok, na úplné maximum.“

Nahrávám video

Vašek dále zdůraznil, že například ministerstvo školství podle návrhu dostane zhruba o 15,5 miliardy korun navíc, což by mohlo potěšit ministra školství Mikuláše Beka (STAN). „V prvním návrhu státního rozpočtu byl (u školství) několikamiliardový pokles,“ připomněl. 

Stanjura označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně na investice. „Přináší rekordní investice, a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ prohlásil Stanjura.

Ministr financí v návrhu státního rozpočtu na příští rok vidí prostor na přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Kvůli minimální rezervě ve výši jedné miliardy proti zákonnému rozpočtovému rámci se ale přidání jednomu resortu projeví úbytkem jinde, řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. 

Výdaje a investice

Kapitálové výdaje v návrhu rozpočtu činí 250,8 miliardy korun, v rozpočtu na letošní rok jsou plánované na 184,6 miliardy korun. Investice státu budou podle ministerstva směřovat především do dopravní infrastruktury, kdy kapitálové výdaje ministerstva dopravy jsou plánovány na 91,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 49,2 miliardy korun.

„Důležité je, že už v této prvotní verzi rozpočtu se dostáváme na podobnou rekordní výši finančních prostředků pro investice do dopravní infrastruktury v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v rámci celé kapitoly doprava,“ řekl v sobotu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O dalších penězích na dopravu se podle něj bude dále jednat.

Plánované příjmy

Hlavním zdrojem příjmů podle ministerstva financí bude pojistné na sociální zabezpečení ve výši 809,4 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty očekává ministerstvo příjem 414 miliard korun, což představuje nárůst o sedm procent. Inkaso korporátní daně se očekává 244,3 miliardy korun, o 13,5 procenta víc než letos. Daň z příjmu fyzických osob by měla do rozpočtu přinést 184,7 miliardy korun, meziročně o 18,8 procenta víc.

V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty i příjmy z Evropské unie ve výši 153,6 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu 65,3 miliardy korun.

Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 237,4 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,4 miliardy korun. Náklady na obsluhu státního dluhu by měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun.

Pro Piráty není návrh rozpočtu přijatelný

Návrh rozpočtu na příští rok kritizují koaliční Piráti. „Je mi to moc líto, ale předložený návrh rozpočtu v tuto chvíli pro nás není přijatelný. Je to pozice, kterou jsem opakovaně komunikoval předsedovi vlády Petrovi Fialovi (ODS) i ministru financí Zbyňkovi Stanjurovi, jak na jednání vlády k rozpočtu, tak i v soukromé komunikaci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Piráti podle něj podporují vládní úsilí o konsolidaci rozpočtu. Nesmí se tak ale dít za cenu absolutní rezignace na program výstavby bydlení, tak jak jej vláda slíbila v programovém prohlášení, míní. Bartoš požaduje přidání sedmi miliard na zmíněný program bydlení, jinak s podporou jeho strany nelze počítat. „Budu iniciovat další jednání,“ dodal Bartoš.

Nahrávám video

Kohajda: Superhrubá mzda by přidala 150 miliard

Místopředseda KDU-ČSL Kohajda míní, že výše schodku je způsobena strukturálním nedostatkem státního hospodaření. „Zejména je to proto, že byl zrušen institut superhrubé mzdy, který by v dnešních číslech mohl přidat 150 miliard v příjmech,“ poznamenal.

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) vidí schodek rozpočtu jako stále příliš vysoký. „Vzhledem k tomu, že rozpočet nepočítá s žádnou neobvyklou situací, jakou byl před pár lety například covid-19, je schodek astronomický,“ kritizuje Hrnčíř. Podle něj je třeba osekat nadbytné výdaje ve správě, chtěl by také méně peněz na obranu. 

Podle bývalé šéfky resortu financí a místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové vláda snižuje schodek pomalu a jen na úkor střední třídy, rodin s dětmi, živnostníků a majitelů nemovitostí. „Vítězí banky, vybraní energetičtí giganti a zahraniční obchodní řetězce,“ podotkla na síti X.

Vláda schodek postupně snižuje

Vláda od roku 2021 rozpočtový schodek postupně snižuje. Před třemi lety se stát i kvůli covidu dostal do minusu 420 miliard. V příštím roce už kabinet plánuje zmíněný deficit 230 miliard.

Obecně mají výdaje oproti letošku růst zhruba o pět a půl procenta, příjmy o sedm a půl. Nejvíc plánuje stát vybrat z pojistného na sociální zabezpečení: 809 miliard korun. DPH má vynést 414 miliard: o sedm procent víc než letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...