Mimořádné kontroly hovězího z Polska platí dál. Varšava musí nejprve Prahu přesvědčit o zlepšení

Česko neustoupí od mimořádných kontrol polského hovězího masa nejméně do jednání obou stran se zástupcem Evropské komise, které se uskuteční 18. března v Bruselu. Informoval o tom ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) po středečním jednání s eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem. Evropská komise přitom na Prahu už minulý týden naléhala, aby kontroly zrušila. Česká strana to odmítla.

„Informoval jsem ho o aktuální situaci v České republice, o včerejším (úterním) rozhovoru s polským ministrem (zemědělství Janem Krzysztofem) Ardanowským a o závazcích, které polská strana dala,“ sdělil Toman po jednání s eurokomisařem. 

Jediným konkrétním závěrem schůzky byla dohoda, že se Toman spolu s polským protějškem sejdou na trojstranném jednání během zasedání Rady EU v Bruselu 18. března. České úřady se podle ministra rozhodnou až po vyhodnocení slíbených polských kroků, zda budou dostatečné. 

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh na salmonelu testovat v akreditovaných laboratořích, platí od předminulého čtvrtka.

Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska a předchozí pomalé informování o dovozu masa z jatek, která v Mazovském vojvodství porážela nemocné krávy.

Polské pověsti uškodil i nález salmonely v polské zásilce drůbežího masa v lounském skladu Petr Novotný – Gastroplus. Ve středu veterináři potvrdili výskyt salmonely i v jiných šaržích mraženého masa od společnosti Inter-Natural 2000. Šlo celkem o čtyři tuny. Toto maso se však k českým spotřebitelům nedostalo, protože zásilka byla ve skladu pozastavena od minulého týdne.  

Většina závadného masa byla již prodána

Naopak většina z první části polské zásilky masa se salmonelou skončila na talířích Čechů. 

„Již minulý týden Státní veterinární správa (SVS) informovala o zjištění salmonel v první části zásilky od téhož polského výrobce. Z té se podařilo do dnešního dne zachytit zhruba jednu tunu, většina z této části zásilky, která měla celkem zhruba 4,5 tuny, byla již prodána a tepelně zpracována do pokrmů napříč Českou republikou,“ uvedl k tomu nyní mluvčí SVS Petr Vorlíček. 

Potraviny vyráběné v Polsku jsou bezpečné a Češi je rádi kupují, přesvědčoval polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski v rozhovoru, který ve středu otiskl list Gazeta Polska.

V interview naznačil, že za snahami vytlačit polské potraviny z českého trhu mohou být zájmy českých firem, a nepřímo poukázal na to, že majitelem jednoho z největších koncernů je český premiér Andrej Babiš (ANO). Babišův holding je nyní ve svěřenském fondu. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky se polský ministr snaží odvést pozornost od problémů s polskými potravinami jiným, mylným směrem.

Kdo za to může?

„Češi vzhledem ke kvalitě a ceně léta rádi kupují polské potraviny. Avšak tato země se dávno snaží zvětšit vlastní zemědělskou výrobu. Možná právě proto se nás snaží vytlačit z trhu. Nakonec majitelem jednoho z největších zpracovatelských koncernů v Česku je předseda vlády této země,“ uvedl Ardanowski v odpovědi na dotaz ohledně českých mimořádných kontrol polského masa, aniž by jmenovitě zmínil Agrofert a Andreje Babiše.

„Pan ministr se při vší úctě snaží odvést pozornost zcela mylným směrem. Rádi bychom mu připomněli, že pan Babiš již Agrofert od ledna 2014 neřídí a akcie firmy jsou ve svěřenských fondech,“ sdělil agentuře ČTK Hanzelka.

Dodal, že neví, kteří Češi léta rádi kupují polské potraviny. „Od svých zákazníků dobře víme, že již dlouho upřednostňují potraviny s českým původem,“ poznamenal mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...