Maloobchodu se v červenci dařilo. Domácnosti neztrácejí chuť utrácet

Nahrávám video
Události ČT: Tržby v obchodech se opět zvedly
Zdroj: ČT24

Maloobchod si udržoval i v červenci vysoké tempo růstu. Meziročně stouply tržby o sedm procent (bez očištění o kalendářní vlivy). V červnu to bylo přitom o 4,6 procenta. Vyplynulo to ze zprávy Českého statistického úřadu.

Meziročně vzrostly maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy – pracovních dnů bylo letos v červenci o dva více – o 4,6 procenta, v tom za nepotravinářské zboží o sedm procent, za potraviny o tři procenta a za pohonné hmoty o 1,1 procenta. 

Nejvíce se zvýšily tržby za prodej zboží přes internet a zásilkovou službu (o 21,7 %). Vyšší zájem zákazníků zaznamenaly také specializované prodejny s nepotravinářským zbožím. Tržby rostly v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (o 14,8 %), s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 11,1 %), s oděvy a obuví (o 9,6 %), s potřebami pro domácnost a s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím (shodně o 7,5 %). 

Nahrávám video
Maloobchodní tržby v červenci silně rostly
Zdroj: ČT24

Domácnosti jsou tahounem růstu

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler uvedl, že maloobchodní tržby v červenci opět příjemně překvapily: „Letošní dynamika maloobchodních tržeb (bez automobilů) kolem pěti procent je tak prozatím obdobná jako v předchozích dvou letech a ve srovnání s průměrem eurozóny je tak dvojnásobná.“

Zdůraznil, že domácnosti chuť utrácet prozatím neztrácí, ačkoli indikátory důvěry v letošním roce poklesly kvůli obavám ze zpomalování ekonomické aktivity a v průměru se nachází na úrovni roku 2016.

„Domácnosti však nadále těží z přehřátého trhu práce, kde si mzdy udržely i ve druhém čtvrtletí solidní tempo přesahující nominálně sedm procent, a nemají tak prozatím důvod svou spotřebu začít omezovat. Ta tak bude patřit nadále mezi hlavní tahouny růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce, jak jsme viděli již v číslech za první polovinu roku,“ dodal Seidler. 

„Čeští spotřebitelé byli v červenci při chuti. Nakupovali opravdu s vervou, a to nejen typicky letní zboží či služby, jaku jsou zájezdy nebo letní oděvy. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu vzrostly meziročně o sedm procent, nejvýrazněji od ledna 2018,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Dodal, že po delší době si obstojně vedl také motoristický segment, který přidal meziročně 4,1 procenta, tedy nejvíce od loňského července.

Jaký bude další vývoj v letošním roce

Také ekonomka Komerční banky Monika Junicke podtrhla, že spotřebitelská poptávka zůstává silná i v druhém pololetí letošního roku. „Je podpořená solidním růstem reálných mezd i velmi nízkou tuzemskou nezaměstnaností.“ Domnívá se však, že v následujícím období se zpomalení české ekonomiky odrazí v růstu mezd a následně i v dynamice spotřebitelské poptávky. 

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček pak soudí, že kvůli zhoršování ekonomického klimatu se u drahých položek dlouhodobé spotřeby může začít projevovat odkládání spotřeby do budoucna. „Tento vývoj byl již zaznamenán u prodejů automobilů, nicméně souhrnné tržby z maloobchodu prozatím hovoří zcela odlišným jazykem,“ uvedl. 

Zprávy ze zahraničí jsou nepříznivé. Bude se dál utrácet?

Analytici upozorňují, že i do českého prostředí budou stále více dopadat nepříznivé hospodářské zprávy ze zahraničí. Německá ekonomika – kam směřuje třicet procent českého exportu – výrazně oslabuje a další evropské ekonomiky zpomalují svůj růst. 

Zakázky německého průmyslu se v červenci ve srovnání s předchozím měsícem snížily o 2,7 procenta. Pokles byl výraznější, než se čekalo, hlavně kvůli slabé poptávce ze zahraničí. Zpráva, kterou ve čtvrtek zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství, naznačuje, že největší evropská ekonomika se i ve třetím čtvrtletí potýká s problémy. 

Například Junicke odhaduje, že za letošek si maloobchodníci v průměru připíší 4,2 procenta oproti loňským pěti procentům, příští rok bude ale dynamika maloobchodních tržeb poloviční. Seidler uvádí, že negativní zprávy ze zahraničí již nyní doléhají na důvěru domácností, která letos poklesla na úroveň roku 2016. České domácnosti zároveň indikují větší chuť spořit, čísla však pokles spotřeby nezachytila. 

Prozatím je dobře, že domácnosti na zprávy přicházející ze zahraničí nereagují přehnaně negativně, protože citelné zpomalení jejich spotřeby by mohlo tuzemskou ekonomiku oslabit.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING Bank

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč doplnil, že situace na trhu práce a s ní související příjmová situace tuzemských domácností jsou příznivé. V tomto smyslu domácnosti nemají ohledně spotřeby důvod dupat na brzdu.

Jáč tak soudí, že spotřeba domácností poroste i ve zbytku letošního roku. „Určité zpomalení tempa růstu je pravděpodobné, zde ale spíše sehraje roli vývoj inflace a její dopad na reálné příjmy domácností. Žádné dramatické zpomalování růstu spotřeby domácností nečekám a pro českou ekonomiku by to ani nebylo žádoucí,“ dodal.

Pro českou ekonomiku je ostatně v situaci zpomalení růstu na našich hlavních exportních trzích žádoucí, aby byl tento výpadek alespoň částečně kompenzován pokračujícím růstem domácí poptávky, kde spotřeba domácností hraje klíčovou roli.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...