Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.
Šéfové unijních států v první části summitu diskutovali o doporučeních Evropské komise, která minulý týden navrhla dopad zdražování zmírnit cílenými a dočasnými daňovými úlevami či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V dlouhodobější perspektivě pak Komise hovoří o společných nákupech plynu či rozšiřování strategických zásob.
Lídři Francie, Španělska či Česka však chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. Hlavním sporným tématem večera se podle zdroje seznámeného s průběhem jednání ukázaly být zmíněné povolenky, které chce do závěrů prosadit Babiš, podle něhož jsou jejich ceny neúnosně vysoké. Český premiér před summitem prohlásil, že chce usilovat o úpravu unijních pravidel ve snaze zamezit „spekulativnímu kapitálu“ v nákupu emisních povolenek.
Podobné výraznější kroky však podle zmíněného diplomata narážejí na odpor lídrů Nizozemska, Belgie a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu. Evropská komise tvrdí, že ETS se na zdražení energií projevuje jen okrajově a hlavní příčiny jsou ve vysoké poptávce způsobené pokrizovým oživením a nedostatečných zásobách plynu.
Předseda Evropské rady Michel diskusi o energiích přerušil a chce se k nim vrátit patrně při pracovní večeři, která by měla začít po nyní vyhlášené pauze na společnou fotografii.
Evropské vlády se v posledních týdnech snaží zmírňovat dopad zdražování elektřiny a plynu na obyvatele snižováním daní či finanční podporou ohrožených skupin. Například český kabinet přišel u energií s plošným zrušením daně z přidané hodnoty (DPH), které může narazit na unijní daňová pravidla.
Europoslanec Luděk Niedermayer ale ani možné zrušení DPH na energie v této napjaté situaci nevylučuje. „Podle mého názoru je možné leccos, protože Evropská komise po dohodě s členskými zeměmi bude chtít otevřít všechny možné cesty, aby si vlády mohly vybrat, jakým způsobem podpoří občany postižené nárůstem cen energií. Osobně jsem proti plošné pomoci skeptický, protože velká většina pomoci půjde k občanům, kteří ji nepotřebují, naopak pro ty nejvíce postižené bude podpora možná velice slabá,“ poznamenal v Událostech, komentářích.
Velmi dobrý dokument, chválí Merkelová
Komise minulý týden představila sadu nástrojů, kterými podle ní členské státy mohou samy proti růstu cen energií zasáhnout, aniž by porušily unijní právo. Jsou mezi nimi dočasné daňové úlevy či finanční podpora pro nejvíce zasažené obyvatele, přičemž je možné využít i peněz z prodeje emisních povolenek. Unijní exekutiva zmínila i některé dlouhodobější kroky, včetně možného společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání.
Končící německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu na summit označila soubor návrhů Komise za „velmi dobrý“ dokument. Své kolegy v Evropské radě vyzvala, aby reagovali opatrně a nepřijímali opatření, která by rušila působnost společných pravidel unijního energetického trhu. Další členské státy ale volají po reformách včetně změn v systému obchodování s emisními povolenkami, které podle nich narušují spekulace.
Španělský premiér Pedro Sánchez návrhy Komise označil za „dobrý první krok“, dodal však, že unijní reakce není tak rychlá, jak by si představoval. Podpořil nicméně možnost společných nákupů plynu.
Zda se některá ze zmíněných opatření dostanou do závěrů unijního summitu, není jasné. Předběžná verze žádné konkrétní kroky nezmiňovala a pouze vyzývala Komisi, aby zvážila dlouhodobější opatření, která „zajistí domácnostem a firmám energii za dostupné ceny“ a předejdou nedostatku zásob či přílišné závislosti na dovozu. Zároveň vyzývala členské země, aby co nejlépe využily nástroje z nabídky Komise.
Web Politico před summitem hodnotil jako nepravděpodobné, že by bylo v silách lídrů členských zemí přijít s účinnou odpovědí na zdražování energií, které není problémem jen v Unii.
Covid a Polsko
Premiéři a prezidenti členských zemí EU se na summitu věnovali také koronavirové pandemii. „Očkovací kampaně napříč Evropou přinesly významný pokrok v boji proti covidu-19. Nicméně je nutné, abychom zůstali ostražití ohledně vzestupu a šíření možných nových mutací,“ píše se v závěrech přijatých na schůzce. „Ve snaze dál navýšit míry proočkovanosti po celé Unii by měly být zesíleny snahy o překonání váhavosti vůči vakcínám, například bojem proti dezinformacím,“ pokračuje schválený text.
Závěry naopak nepřináší žádná doporučení ohledně případných karanténních opatření při nepříznivém vývoji epidemické situace.
Na program jednání summitu se dostaly také napjaté vztahy mezi Polskem a zbytkem Unie poté, co polský ústavní soud zpochybnil přednost unijního práva před polským. Část zemí EU dokonce v této souvislosti požaduje odstřižení Varšavy od peněz z fondu obnovy.
