Koruna zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let

Krátce před 10:00 se česká měna podle serveru Patria.cz obchodovala na 25,118 koruny za euro. Dostala se tak na nejsilnější úroveň za sedm let a byla tedy i nejpevnější vůči společné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky (ČNB). V hodnocení dalšího vývoje jsou však analytici opatrní.

Silnější kurz než 25,118 koruny za euro vykazovala koruna naposledy 2. ledna 2013, podotkl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Bezprostředním impulsem pro zisky koruny je podle analytiků dobrá nálada na globálních trzích.

„Těm se líbí úleva okolo brexitu a obchodních válek – ve středu by USA a Čína měly podepsat první fázi obchodní dohody; stejně tak jako první opatrné vlaštovky naznačující stabilizaci německého průmyslu,“ poznamenal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Kurz koruny vůči euru
Zdroj: Patria.cz

I proto podle něj dobývají americké akcie nová maxima a daří se většině rizikovějších investic, včetně středoevropských měn. „Výjimkou je forint, který je zatížen extrémně nízkými reálnými úrokovými sazbami,“ doplnil Bureš.

Navíc v celém středoevropském regionu překvapila v posledních dvou měsících trhy rychlejší inflace. „Ve všech zemích se pohybuje více jak jeden procentní bod nad cílem a v nejbližších měsících jen tak nepoleví. Na českém trhu to vedlo investory k odmazání všech sázek na pokles sazeb v dohledné budoucnosti. To poslalo český dvouletý výnos na nejvyšší úrovně za déle než rok a díky tomu rozdíl mezi českými a eurovými sazbami atakuje historická maxima, tedy 2,5 procentního bodu. A to v příznivých globálních podmínkách atraktivitu koruny ještě zvyšuje,“ vysvětluje. 

Podotýká ale, že aktuální atraktivita koruny vzhlede k euru  nemusí platit na frontě s americkým dolarem. „Tamnejsou zisky tak výrazné, protože jsou tlumené zisky dolaru vůči euru. I proto zatím eventuální dopad do cen dovolených nelze přeceňovat,“ upřesňuje Bureš.

Ke konci roku 2019 také poklesla úroveň zajištění českých exportérů. Ti tak mohou být podle Bureše posledními zisky koruny trochu zaskočeni a někteří se rychleji vrací na trh a zisky přiživují.

Vrtkavá globální nálada

Co tedy čekat dál? „I když nás počátek roku překvapil výraznějším globálním optimismem a rychlejšími zisky koruny, zůstáváme s přepisováním výhledů na tento rok opatrní,“ míní Bureš. Světový sentiment totiž označuje za vrtkavý a řada událostí, jako druhá fáze obchodní dohody Číny a USA, americké prezidentské volby nebo vyjednávání o obchodní dohodě EU a Velké Británie, může podle něj v průběhu roku náladu investorů zhoršit.

Zvlášť to podle Bureše platí ve chvíli, kdy se vezme v potaz fakt, že řada rizikových aktiv je v tuto chvíli relativně drahá a letos jim nepomůže novou měnovou expanzí FED ani ECB. „Není tedy těžké představit si, jak kapitál z celého středoevropského regionu naopak odtéká. Koruna, zatížená od konce intervencí vysokým objemem zahraničního kapitálu, by těžko zůstala stát stranou,“ dodává.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy posilování koruny částečně odráží i fakt, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB.

„Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu,“ říká Kovanda.

Silnější kurz podle Seidlera snižuje šance na růst sazeb

Na druhou stranu hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler připomíná, že čím více koruna posílí, tím se šance na zvýšení sazeb sníží, jelikož utažení měnových podmínek proběhne prostřednictvím silnějšího kurzu a Česká národní banka pak nebude mít potřebu tak činit přes vyšší úrokové sazby.

ČNB ve své poslední prognóze předpokládá průměrný kurz koruny v prvním čtvrtletí letošního roku na úrovni 25,46 koruny za euro. „Pokud by skutečná průměrná úroveň činila 25,2 koruny za euro, byl by kurz o jedno procento silnější, což je ekvivalentní jednomu zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu,“ konstatuje Seidler.

Dosavadní kurz koruny tak do jisté míry snižuje podle něho šanci možného růstu sazeb na jednání ČNB začátkem února. „Růst sazeb v letošním roce nicméně dle našeho názoru ve hře je, není to ale hotová věc a bude záležet na přicházejících číslech jak ze zahraničí, tak domácí ekonomiky,“ dodává.

ČNB očekává další zpevňování koruny

Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009, uvedl na ekonomické konferenci ve Vídni člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. 

„Myslím, že letos - spíš dříve než později - bude stále ještě prostor ke zvyšování sazeb,“ řekl Benda agentuře Reuters.

Na třech posledních zasedáních rady Benda hlasoval pro zvýšení sazeb, byl však v menšině, takže ČNB nakonec nechala úroky beze změn. Na vídeňské konferenci ve středu řekl, že vývoj české ekonomiky v poslední době jeho pohled na měnovou politiku nezměnil.

Centrální banka na svých posledních třech zasedáních hlasovala v poměru pět ku dvěma pro ponechání úrokových sazeb beze změny. ČNB je v Evropě jednou z mála centrálních bank, které se nebrání debatě o přísnější měnové politice v době, kdy Evropská centrální banka (ECB) naopak udržuje měnovou politiku velmi uvolněnou, aby nízkou cenou úvěrů povzbudila růst ekonomiky eurozóny.

Od listopadu 2013 do dubna 2017 držela ČNB kurz koruny na uměle nízké úrovni, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 korun za euro, centrální banka se jej ale rozhodla držet u hladiny 27 korun za euro. Zahraniční investoři v té době masivně nakupovali koruny s vyhlídkou na růst kurzu po skončení intervencí. Ten se skutečně dostavil a česká koruna se v roce 2017 zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Pak ale její posilování zastavily obchodní spory spolu s nejistotou kolem odchodu Británie z Evropské unie.

V létě 2008 koruna k euru zpevnila až pod 23 korun za euro, dolar v té době stál i méně než 15 korun. Aktuálně se prodává zhruba za 22,50 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 9 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 23 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
20. 8. 2026

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
20. 8. 2026

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.