Koruna sílí, mohlo by zlevnit zahraniční zboží. Analytici vidí jediný problém: Vánoce

Nahrávám video
Události ČT: Česká koruna je teď k euru silnější než na konci října 2013
Zdroj: ČT24

Po půl roce od ukončení intervencí se koruna vůči euru dostala na úroveň, na které se pohybovala těsně v době předtím, než ČNB začala českou měnu cíleně oslabovat. Analytici oslovení webem ČT24 očekávají, že bude do konce roku dále zpevňovat, a to až ke zhruba 25,50 koruny za euro. Vytváří se tak tlak na zlevňování dováženého zboží, jako jsou oděvy, elektronika, potraviny nebo alkohol. Podle analytiků však ceny příliš neklesnou – mimo jiné kvůli tomu, že se blíží Vánoce.

Koruna je nyní k euru silnější, než byla na přelomu října a listopadu 2013 před zahájením měnových intervencí ze strany České národní banky. Ve středu česká měna nakonec posílila na 25,72 koruny za euro.

„Podle našich odhadů posílí do konce roku vůči dolaru na 20,90 a vůči euru na 25,60. Česká národní banka si totiž přeje silnější korunu a kromě svých slovních intervencí podpoří její zhodnocení také zvýšením úrokových sazeb na listopadovém měnově politickém zasedání,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Podle něj nelze vyloučit ani nárůst klíčové dvoutýdenní repo sazby o 0,50 procentního bodu ještě před koncem letošního roku, protože se pro tento krok část bankovní rady ČNB aktuálně vyslovila.

S tím, že Česká národní banka na příštím zasedání téměř jistě zvýší své úrokové sazby, souhlasí analytik Next Finance Jiří Cihlář. Navíc to podle něho nebude naposledy, co se úrokové sazby ČNB hnou směrem vzhůru. „Koruna tak může na přelomu roku zaklepat na hladinu 25,50 korun za euro. V jejím rozletu ji však mohou přibrzdit české parlamentní volby. V příštím roce ale koruna posílí až k hladině 25 korun za euro,“ říká.

Vývoj kurzu koruny vůči euru po ukončení intervencí
Zdroj: bloomberg.com

Navíc již pominuly i další faktory, které by mohly vést k oslabení koruny, jako například výplata dividend zahraničním vlastníkům. „Aktuální posilování koruny investory spíše vede k vyčkávání na další posílení a realizaci zisků v budoucnu při ještě silnější koruně,“ míní zakladatel investičního fondu NWD Global Multi-Asset (NWD GMA) Štěpán Tvrdý.

Česká koruna, která tak koncem třetího čtvrtletí nabrala dech k dalšímu posílení, na této vlně  i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vydrží v dalších měsících.

„Koruně pomáhá vize dalšího růstu úrokových sazeb ČNB. Důležité také je, že opadla obava, že vysoké objemy státních pokladničních poukázek v měsíci září povedou k tomu, že část investorů bude redukovat své pozice v české měně, což by na kurz koruny mělo negativní dopad. Nicméně, tyto obavy se nepotvrdily, a koruna se tak v závěru září vydala pod úroveň 26 za euro a v uplynulých týdnech si připsala další zisky. Momentálně obchoduje v oblasti 25,75 za euro a očekávám, že ve zbytku letošního roku koruna dále posílí,“ souhlasí s očekávaným vývojem Jáč.

Toto jeho očekávání je postaveno mimo jiné na předpokladu, se kterým souhlasí více méně i ostatní analytici: totiž že povolební vývoj nebude mít na českou měnu destabilizující vliv. Koncem letošního roku by se koruna tak mohla pohybovat v oblasti 25,65 za euro a dále posilovat i v roce 2018.

Nahrávám video
Jak sílící koruna dopadá na vývoz? Jedno z témat pořadu 90' ČT24
Zdroj: ČT24

„Historicky je kurz koruny na politické události necitlivý. A bude to platit i pro letošní volby. Mnohem důležitější je celkový makroekonomický obrázek a politika centrální banky. Nevidíme důvod, proč by koruna neměla po volbách pokračovat v dlouhodobějším trendu postupného zhodnocování,“ zmínil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Adventní nákupní horečka bude, ale bez ohledu na kurz

Česká koruna tak celkově od vypnutí intervencí posílila efektivně o více než šest procent. Nejvýraznější zisky přitom podle ekonoma ČSOB Jana Bureše zaznamenala vůči dolaru a vybraným asijským měnám navázaným na dolar, jako jüan či won, a to přes deset procent.

Efektivní kurz koruny
Zdroj: ČSOB/bloomberg.com

Zhodnocení koruny vytváří tlak na zlevňování zahraničního zboží. Teoreticky by tedy k tomu mělo dojít zejména u zboží, které se obchoduje s Asií. Například v případě spotřební elektroniky, která je oblíbeným vánočním dárkem. Ve skutečnosti však podle analytiků spotřebitelé v přehřívající se české ekonomice silnější kurz příliš nepocítí.

„Raketový růst mezd, u mediánu (střední hodnoty mezd) přes osm procent meziročně, a akcelerující domácí poptávka, nebudou tlačit obchodníky ke snižování cen,“ míní Bureš. Ačkoli by tedy i další zboží, které se kupuje jako dárek na Vánoce, tedy kromě zmíněné elektroniky například oděvy, potraviny či alkohol, mělo zlevnit, prakticky se tak významně dít asi nebude. „Faktického zlevnění se dočkáme u jmenovaných dovážených výrobků spíše v lednu. Prodejce nyní nic netlačí k tomu, aby šli s cenami dolů,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

V předvánoční době s ohledem na ekonomickou prosperitu Česka očekávají ve firmách historicky rekordní bonusy a další mimořádné celoroční či čtvrtletní odměny. To by mělo udržet vysoko chuť Čechů utrácet. „Tento optimismus se projeví adventní nákupní horečkou, takže prodejci nebudou nuceni jít při takto znatelné poptávce s cenami dolů a příznivý kursový pohyb raději nechají promítnout do svých marží,“ předpokládá Kovanda. 

„Vzhledem k vyšší poptávce marže dost možná absorbuje veškeré snížení dovozní ceny,“ souhlasí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Pokud tedy elektronika, ovoce nebo třeba potraviny před Vánocemi zlevní, tak jen minimálně. Zřejmě se v obchodech objeví pár výrazných lákadel s tím, že při nákupu si zákazník pořídí i další věci. „Zásadnější vliv než kurz koruny budou mít na ceny tradiční předvánoční a povánoční slevy obchodníků. Stejně tak v poslední době velmi diskutované ceny másla jsou ovlivněny především výkupními cenami a poptávkou než kurzem koruny,“ dodává Tvrdý. 

Nákupní horečku podle Kovandy podpoří i to, že pohonné hmoty nebudou nijak citelně zdražovat, a to navzdory aktuálnímu růstu cen ropy na světových trzích. „Dopad zdražující ropy na cenu benzinu či nafty v Česku bude tlumen posilováním koruny vůči dolaru,“ míní Kovanda. 

Zlevnění po svátcích nemusí být příliš výrazné

Teprve po svátcích v souvislosti s tradiční vlnou novoročních slev se dá očekávat, že se silnější koruna promítne do výprodejů. Jenže podle Kovandy vzhledem k silnému nákupnímu apetýtu Čechů a vyhlídce na svižný růst reálných mezd nelze očekávat dramatická zlevňování. „Určitě však platí doporučení, že kdo chce ušetřit, ať počká na povánoční výprodeje,“ říká Kovanda. 

Češi by podle něj neměli otálet ani s pořizováním zimních dovolených během svátků nebo silvestrovských pobytů: „Zde se navzdory posílení koruny nedá čekat žádné zlevnění, jelikož prodejci k němu nebudou při zmíněné silné poptávce nijak výrazně tlačeni.“

Do ceny zájezdů se navíc promítá i nárůst nákladů v cílových destinacích, především dražší hotely. Češi si ale za svoje peníze mohou za hranicemi víc dopřát. Jak ukazují čísla největších tuzemských bank, čeští turisté letos v létě v zahraničí utratili skoro o pětinu víc než loni, hlavně v Itálii, Chorvatsku a Německu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 9 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...