Koruna oslabuje kvůli riziku na Ukrajině i krokům ČNB, říkají analytici

Praha – Česká koruna už několik dní oslabuje. V úterý prolomila pětiletý rekord, když se vůči euru propadla na 27,77 CZK, včera se pak za euro krátce platilo přes 28 korun. Na dvouletém minimu byla tuzemská měna i vůči americkému dolaru, který stál 20,86 CZK.„Sešly se dva faktory. Zaprvé posun v měnové politice České národní banky, která před několika dny oznámila, že pravděpodobně bude držet korunu slabší po delší dobu, než dosud zvažovala. Druhou skutečností jsou geopolitická rizika na Ukrajině i jinde ve světě,“ řekl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Událostech, komentářích.

„Hlavním, nikoliv však jediným důvodem oslabování koruny je výsledek zasedání bankovní rady ČNB z minulého týdne, kdy centrální bankéři posunuli termín ukončení intervenčního režimu až na rok 2016. ČNB tímto krokem jasně vzkázala, že si přeje slabší kurz koruny po delší dobu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák (čtěte víc o zasedání bankovní rady, která se rozhodla prodloužit intervence).

K domácím vlivům se však přidávají i ty zahraniční – středoevropské měny jsou pod tlakem kvůli ukrajinské krizi. Vedle koruny tak oslabuje polský zlotý nebo maďarský forint. Vůči americkému dolaru navíc ztrácí i samotné euro, které sestoupilo na 1,3331 USD. To je nejnižší úroveň od loňského listopadu.

Při eskalaci napětí na Ukrajině se dá čekat další změna kurzu. „Do hry vstupuje i nevýhoda malé otevřené ekonomiky. Ta by možná významně pocítila jakékoliv zakolísání ekonomiky eurozóny v souvislosti s dopady případné obchodní války mezi Ruskem a zbytkem světa,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek v České televizi. Podle Jaromíra Šindela ze Citibank může být za oslabováním středoevropských měn i očekávání investorů ohledně dalšího zpřísnění měnové politiky ve Spojených státech.

Na dovolenou do zahraničí vyrazíme „chudší“

Intervence na devizovém trhu spustila centrální banka 7. listopadu 2013, tehdy se koruna propadla o 4,7 %. Následně ji čekal pád o další dvě procenta. Česká národní banka se od té doby snaží udržet měnu nad úrovní 27 CZK/EUR.

Ačkoliv korunu oslabuje cíleně, poslední pohyb kurzu přišel podle Davida Marka nad rámec této několik měsíců držené linky. „ČNB se totiž zároveň zavázala, že nebude nijak zasahovat, pokud bude koruna oslabovat, tedy pohybovat se opačným směrem,“ poznamenal. Změnu pocítí i čeští turisté, kteří se vypraví do zahraničí. „Čím bude koruna slábnout, tím budeme relativně chudšími turisty v zahraničních destinacích,“ doplnil Marek.

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČT24/cnb.cz

Cílem bankéřů bylo především zabránit poklesu cenové hladiny, tedy deflaci, která by podle nich nastala na začátku roku 2014. Někteří analytici míní, že zásah centrální banky svůj cíl skutečně splnil. Jiní, jako například bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom společnosti Partners Pavel Kohout, ale oslabení koruny kritizovali. Podle Kohouta banka „nemusela dělat vůbec nic a mohla nechat ekonomiku plynout tak, jak plyne svým přirozeným tempem“. „Nízká inflace byla v posledních letech jednou z předností české ekonomiky,“ nechal se slyšet už dříve ekonom.

Za své rozhodnutí si centrální banka vysloužila kritiku nejen části odborné obce, ale i veřejnosti a některých politiků. Svůj nesouhlas vyjádřil například současný prezident Miloš Zeman (čtěte víc) i jeho předchůdce Václav Klaus (více zde). Naproti tomu někdejší premiér a nyní sám člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že rozhodnutí rozumí a věří tomu, že intervence českému hospodářství ve střednědobém výhledu prospějí (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...