Konec uhlí určí trh. Pokud vláda nezaspí, bez energie nebudeme, říká Rovenský z Greenpeace

Nahrávám video

Hnutí Greenpeace vzniklo jako radikální a takové také zůstává, i když se přesunulo do středního proudu, říká k padesátému výročí vzniku vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Konec uhlí podle jeho slov určí trh, a pokud vlády v Česku nebudou zahálet, drahé energie se občané obávat nemusí, uvedl v Interview ČT24.

Zatímco v západní Evropě jsou ekologické organizace mainstreamem, ve východní Evropě chyběla tradice občanské angažovanosti. Čechům dle Rovenského připadalo podezřelé, pokud se někdo zajímal o veřejné věci, aniž by z toho něco měl, k čemuž přispěl i narativ z 90. let, že záleží zejména na penězích. „Jak vyrůstají další generace, které se narodily po listopadu, se tohle podařilo takříkajíc prostřelit,“ míní ekolog.

Hnutí Greenpeace v Česku podle Rovenského vzniklo jako radikální organizace a stále se k radikálním nástrojům uchyluje. Za příklad dává vlastní čin, kdy zablokoval těžbu tím, že vylezl na rypadlo v době, kdy zároveň zasedal v uhelné komisi. I proto už prý čtvrt století poslouchá, že je ekoterorista.

„Myslím, že hlavní důvod, proč se tento termín svého času tak extenzivně ujal, byla velmi šikovná a nákladná práce našich oponentů,“ říká s tím, že uhelný průmysl vynakládá značné prostředky, aby ekologické organizace vykreslil ve špatném světle například na sociálních sítích.

Rovenský ale upozorňuje, že Greenpeace nehlásá apokalypsu a zánik přírody či lidstva, který považuje za velmi nepravděpodobný. Poukazuje na to, že lidé dokázali přežít i dobu ledovou – otázkou zůstává, kolik jich dokáže přežít změny klimatu. „Dopady mohou být v dlouhodobém měřítku srovnatelné, možná dokonce i horší (než jaderná válka),“ uvažuje.

Rovenský: Uhelná komise je přezrálý plod

Jedním z klíčových kroků k uhlíkově neutrální ekonomice je zbavení se závislosti na uhlí. „Vzhledem k tomu, jak málo času nám na transformaci zbývá, je uhlí bohužel slepá ulička,“ konstatuje Rovenský s tím, že to už pochopil i trh, přičemž například banky odmítají uhelnému průmyslu půjčovat.

Přesný rok českého odchodu od uhlí tak důležitý není, vysvětluje Rovenský, podstatnější je prý křivka útlumu. Na globální úrovni už může být patnáct let rozdílu v ukončení těžby otázkou života a smrti, pokračuje. „Lidstvo dnes směřuje k tomu, že přestřelí nejen 1,5 stupně Celsia, ale dokonce dva stupně,“ varuje a dodává, že v nejhorších scénářích může být globálně o pět až šest stupňů Celsia tepleji. V Česku by to znamenalo průměrné teploty, jako jsou nyní třeba v Sýrii.

Rovenský přiznává, že za účast v uhelné komisi sklízel kritiku od radikálnějších ekologických organizací. „Mně přišlo důležité být při tom, aby mohli reagovat na naše návrhy a čísla,“ vysvětluje zpětně, proč v orgánu působil.

Odešel poté, co komise hlasovala o ukončení těžby uhlí v roce 2038, přičemž pro toto datum dle Rovenského slov neexistovaly podklady, ale vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) odmítl hlasování odložit. „Uhelná komise je v tuto chvíli přezrálý plod, který už asi žádné konkrétní výsledky nepřinese,“ konstatuje ekolog s tím, že konec uhlí určí trh.

Jádro ano, plyn částečně

Po odchodu od uhlí může Česko využívat plyn, ten ale podle Rovenského není zázračným řešením a měl by zůstat jen jako špičkový záložní zdroj využívaný jen několik stovek hodin ročně. „Může to být docela dobrý sluha, ale špatný pán, pokud bychom se vykašlali na obnovitelné zdroje a investovali pouze do plynu,“ upozorňuje.

„Pokud chceme chránit klima, tak stávající jádro ano. Dnešní elektrárny, stavět nové smysl nedává,“ doplňuje také k úvaze, kudy by se Česko mělo vydat z hlediska energetiky.

Za klíčovou ale Rovenský považuje činnost vlády – pokud kabinet nezaspí, elektřina bude cenově i technicky dostupná v roce 2030 i bez uhlí. „Pokud se na to vláda vykašle a nebude dělat nic a čekat, jak to dopadne, tak se skutečně kolem roku 2030 můžeme poprvé v historii České republiky dočkat toho, že elektřina bude v některých obdobích roku extrémně drahá, nebo dokonce technicky nedostupná,“ podotýká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 21 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 22 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30
Načítání...