Ještě nedávno prázdné úřady práce teď řeší spoustu žádostí. Nejhůř jsou na tom lidé v exekuci

Nahrávám video
Řada lidí teď řeší své příjmy
Zdroj: ČT24

Řada lidí v současné situaci s pandemií koronaviru musí řešit výpadek příjmů. Lidé v exekuci nebo insolvenci jsou podle poraden při finanční tísni ohroženi nejvíc, protože jejich oddlužení může být vynucenou pauzou ve splácení ohroženo. Ministerstvo spravedlnosti proto nachystalo návod, jak v současné situaci postupovat. Strachu a paniky teď navíc využívají podvodníci.

„Já jsem úplně šťastný, že to mám z krku, ale když se teď podívám na ostatní, samoživitelky a tak dále, tak jestli to zvládají, já před nimi smekám,“ pozoruje s obavami aktuální situaci jeden z dlužníků, který byl v insolvenci skoro pět let.

Proces oddlužení byl u něj podobný jako u všech ostatních – z platu se mu pravidelně strhávala část, kterou určil insolvenční správce. Jenže s tím teď může být u řady lidí problém. „Napočítal bych určitě okolo dvaceti, třiceti lidí, kteří tuhle situaci momentálně řeší,“ dodává. Stejně jako další lidé tak volá po tom, aby se po dobu pandemie srážky ze mzdy odložily.

„Lidi, kteří jsou v insolvenci, to je ohrožená skupina. Vypadnou jim příjmy, kdy třetí, čtvrtý rok jsou v insolvenci a najednou nebudou schopni platit závazek ve výši minimálně třiceti procent,“ souhlasí úvěrový a dluhový expert organizace Člověk v tísni Daniel Hůle s tím, že by se jim pomoct mělo.

Exekuce v číslech
Zdroj: ČT24

Není to teď jediné nebezpečí. Strachu a paniky využívají také první podvodníci. Exekutorská komora už vydala varování. „Neznámý pachatel, který se vydává za dnes již bývalého notáře Michala Kulíka ze smyšleného Notářského a exekutorského úřadu Praha–západ, rozesílá falešné exekuční příkazy. Přestože obsahují zákonné náležitosti, nejsou pravé,“ upozorňuje. 

Vlastní dluhy přivedly do exekuce část populace velkou jako Brno, Ostrava a Liberec dohromady. Samotných vymáhacích řízení je v Česku skoro čtyři a půl milionu. Pokud už člověk v dluhové pasti je, exekucí mívá víc. V průměru pět.

Návod pro dlužníky

Ministerstvo spravedlnosti ale už pro dlužníky připravilo návod, jak požádat o odklad exekuce nebo snížení splátek – obojí je prý možné. „Stáhnete si na stránkách ministerstva vzor, ten vyplníte podle návodu. Odklad je možný až na jeden rok. Snížení splátek je na dohodě s insolvenčním správcem,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Jenže s odklady zásadně nesouhlasí Asociace věřitelů – navrhuje místo toho stopnutí úroků. Poukazuje na to, že ani věřitel – tedy strana, která dluh vymáhá – nesmí být takovým odkladem poškozen.

Otázkou tedy zůstává, jak ochotně budou soudní exekutoři rozhodovat ve prospěch dlužníků – a na jak dlouho jim nakonec případně exekuci nebo splátky odloží.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně ve čtvrtek po jednání vlády oznámila, že společně s ministerstvem spravedlnosti připravuje kvůli dopadům epidemie koronaviru na podnikatele novelu insolvenčního zákona. Zahrne například úpravu lhůt či podmínek pro požádání o oddlužení.

Novela insolvenčního zákona by měla být připravena v následujících dnech a připravena pro projednání ve stavu legislativní nouze.

Schillerová také v neděli uvedla, že vládě ve středu navrhne i plošně pozastavit splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na půl roku. Podle ní by měl být zároveň po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů.

Pozastavení považuje za nutné i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Bankovní sektor by ho podle něj měl zvládnout. Návrh vítají i někteří opoziční politici.

Práci řeší i ti, kteří zatím v exekuci nejsou

Úřady práce (ÚP) jsou teď plné žádostí i od těch lidí, kteří s nimi doposud neměli téměř žádnou zkušenost. „Ukončuji činnost, protože jsem osoba samostatně výdělečně činná a nemám se jak živit za současných podmínek. Takže se jdu prostě přihlásit na pracák. Knihkupectví jsou zavřená, knížky se neprodávají, koncerty nejsou,“ říká například redaktor a hudebník Michal Hrubý.

Problém je, že úřady mají teď často omezený provoz, protože vláda chce, aby lidé chodili co nejméně. Pokud tam človek přesto chce osobně zajít, pak je podle mluvčí ÚP Kateřiny Beránkové potřeba si předem domluvit termín. A to buď telefonicky, nebo emailem.

Vláda také schválila opatření, že úřady práce po dobu nouzového stavu nebudou vyžadovat doložení příjmů za poslední čtvrtletí. Jenže ti, kteří se ptají, často v praxi dostávají od úředníků rozdílné odpovědi.

„Paní mi řekla, že si mám vytisknout papíry doma, vyplnit, přijít na úřad a tam to mám dát do schránky. Nevím, jak to vůbec budu řešit, jestli to zvládnu někde vytisknout, protože všechno, co jsem se informovala, tak je tady zavřeno a tiskárnu doma nemám,“ popisuje své zkušenosti samoživitelka Pavlína Botková, která pracuje v kulturním domě v Karviné. Má teď všechny směny zrušené a je doma s dětmi.

Občanka do krabice?

Nejvíc ji překvapil způsob ověření totožnosti. Do krabice u vchodu má prý vložit kopii nebo rovnou originál občanského průkazu. „Řekli ofocené nebo že můžu udělat to, že tam dám všechny doklady, ona si to okopíruje, ale s tím, že žádosti už musí být vyplněné a potom by mi to dala. To moc nechápu, to jim mám dát občanku a pak čekat třeba dva dny, než mi ji nějak vrátí?“ podivuje se.

Jako poslední variantu vyřízení „na dálku“ prý úřad klientce nabídl elektronický podpis, který ale nemá. Oficiální stanovisko vedení úřadu práce je přitom jiné a proces by měl být jednodušší.

„Všechno je v současné době možné dělat elektronicky, a to i bez zaručeného elektronického podpisu. V případě, že lidé nemají elektronický podpis, mohou ty žádosti posílat emailem, přílohou by měl být sken nebo fotografie,“ vysvětluje Beránková.

„Úřady práce v různých lokalitách se chovají velmi různě a může se stát, že vám poskytnou úplně odlišné informace,“ potvrzuje také Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...