Je dobře, že se o euru zase hovoří, říká ekonom Zahradník

Nahrávám video
Interview ČT24: Ekonom Petr Zahradník
Zdroj: ČT24

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník byl začátkem února jmenován zmocněncem ministra Martina Dvořáka (STAN) pro přijetí eura. Po roztržce v koalici a dohodovacím řízení byla sice Zahradníkova pozice rychle zrušena, sám ekonom ale zadání pro zmocněnce považuje za objektivní a věcné. „Za politické tance, které se kolem toho vedly, opravdu nemůžu,“ vrátil se Zahradník v Interview ČT24 ke čtrnáct dní starým událostem.

Svůj několikahodinový pobyt ve funkci ministerského zmocněnce Zahradník s odstupem času popisuje jako „smích skrze slzy“.

To, že funkce zmocněnce pro euro bude na základě dohodovacího jednání koalice zrušena, mu oznámil přímo ministr Dvořák. „Respektoval jsem, že je zapotřebí dodržovat nějaká koaliční pravidla. A jedeme v novém módu dál,“ říká ekonom, který nyní působí coby ministrův poradce.

Aktuální debata o přijetí evropské měny, kterou svým novoročním projevem odstartoval prezident Petr Pavel, přinesla podle Zahradníka kýžené oživení.

„Někdy od roku 2017, kdy profesor Oldřich Dědek přestal vykonávat funkci vládního zmocněnce, byla tato debata výrazně utlumena. (Profesor Dědek) udělal enormní množství práce, jak z hlediska shromáždění potřebných informací, tak jejich šíření odpovídajícím subjektům a sociálním skupinám. Ale od té doby, pod vlivem událostí, které nastaly, jako je zelená transformace, covid a bezpečnostní situace, se logicky téma euro utlumilo,“ připouští.

Vládní prohlášení žádá splnění konvergenčních kritérií

Zahradník přitom zdůrazňuje, že ve vládním prohlášení stojí – sice trochu skrytě – věta, že je zapotřebí urychleně splnit Maastrichtská konvergenční kritéria. „O vstupu do eurozóny tam není ani slovo. Ale Maastrichtská kritéria slouží výlučně k tomu, aby země prokázala své schopnosti do eurozóny vstoupit. Skrývá se pod nimi pět kritérií včetně jistou nervozitu vzbuzujícího kurzového kritéria RMII. Takže má-li vláda toto zadání a současně následující věta zní, že prozkoumá možnosti a přínosy pobytu v RMII, je potřeba se tomu věnovat.“

Analýza rizik

Do října má NERV vytvořit pro vládu analýzu rizik a benefitů ohledně možného přijetí eura. „Osobně se na to těším, ale spíše jako na akademicko-výzkumnou práci,“ řekl ekonom s tím, že ve skupině jsou dlouhodobí principiální odpůrci i stoupenci jednotné evropské měny, a je tedy otázka, jaký bude její výstup.

Efekt přijetí eura pro běžný život by byl podle Zahradníka v současné době přitom výrazně menší než v roce 1999, kdy eurozóna vznikala. Velké firmy orientující se na export už v euru dávno obchodují, běžné jsou i půjčky v eurech.

„Ale téma kurzového rizika, kdy v současné době vidíme větší volatilitu, než na jakou jsme byli dříve zvyklí, je stále aktuální,“ podotkl ekonom s tím, že je tu ještě jeden faktor, a to faktor fair-play: „Jsme-li v EU a od podepsání přístupové smlouvy v roce 2003 jsme věděli, že bychom po splnění podmínek měli do eurozóny vstoupit, neměli bychom se teď tvářit, jako by to tam nebylo,“ uzavřel člen NERV diskusi.

Tématem pořadu byl také vývoj ruské ekonomiky, přijetí dalšího unijního balíku protiruských sankcí nebo důvody pro stávky zemědělců. Celý pořad je možno zhlédnout ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 17 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...