Jako by po zemětřesení přišlo tsunami. Krach Thomase Cooka ohrožuje hoteliéry na celém světě

Někdo byl připraven, jiné ale krach britské cestovní kanceláře Thomas Cook zaskočil. Hotely na celém světě se teď strachují, jak to bude s platbami tak velké společnosti za letošní sezonu, a celá branže se po pádu tohoto giganta bojí budoucnosti. Někteří na druhou stranu pociťují optimismus v souvislosti s tím, že končí časy, kdy byl Thomas Cook hegemonem v odvětví cestovního ruchu. Jaký to bude mít vliv na ceny dovolených v příštím roce, to si ale zatím nikdo netroufá říct, poznamenala agentura DPA.

Rozsah problémů ilustruje účet, jaký po krachu cestovní kanceláře Thomas Cook vystavili majitelé ubytovacích zařízení v Řecku. Tamní svaz hotelů uvedl, že jen za letošní sezonu je nutné počítat s přímými výpadky ve výši 200 milionů eur (5,1 miliardy korun). Částka odpovídá fakturám, které Thomas Cook nezaplatil. K tomu bude zřejmě nutné připočíst dalších 115 milionů eur za hosty, kteří kvůli krachu společnosti na dovolenou nepojedou.

A nelze přehlížet ani další následky. „Jde o zaměstnance hotelů, platby daní, o platby dodavatelům,“ vypočítává předseda řeckého svazu hotelů Grigoris Tasios. V Řecku funguje celkem asi deset tisíc hotelů, z nichž je ale mnoho velmi malých. Mezi těmi velkými je 1200 zařízení, kde velkou část ubytovaných tvořili právě klienti cestovní kanceláře Thomas Cook. Mnoho z nich si teď klade otázku, co dál. Několik desítek jich bylo dokonce franšízovými partnery britského koncernu a otázky ohledně jejich budoucnosti jsou mimořádně naléhavé.

Komplikovaná je situace také ve Španělsku. Také tam se hodnota nezaplacených účtů podle lidí z oboru vyšplhá nejméně na 200 milionů eur, z toho polovina připadá na Mallorku.

Dřívější zavírání hotelů po sezoně

V Turecku některé hotely kvůli krachu zavřou po sezoně dříve, než původně plánovaly, uvedl tamní hotelový svaz Türofed.

Jasněji se vyjadřuje Turecká rada pro turismus, když hovoří o „těžké krizi“, která bude znamenat ztrátu nejméně 350 milionů eur. Nejsilněji krach Thomase Cooka nedopadl na turistickou baštu Antalya, ale na města Marmaris, Fethiye a Dalaman, ležící dál na západ, a na letoviska v oblasti Egejského moře, říká šéf Türofedu Osman Ayik. Konkrétní údaje zatím nemá. Zasaženo je asi tisíc firem, a jak se s pádem významného klienta vypořádají, to se ukáže teprve v nadcházejících letech.

Turecká federace hotelů založila cosi jako krizový štáb. Jedná se v něm o uhrazení dluhů a o pomoci firmám, které akutně potřebují peníze.

Také v Řecku se ozývají požadavky svazů, aby vláda důležité branži tamního hospodářství pomohla, nebo alespoň umožnila daňové úlevy. Turistický ruch se v Řecku přímo podílí na 25 procentech hrubého domácího produktu (HDP) a nepřímo prý na 35 procentech HDP.

„Katastrofa“ v Gambii

Krach cestovní kanceláře Thomas Cook ale nedělá starosti jen podnikatelům v evropských destinacích. V Africe zasáhl Gambii, malou zemi, která své naděje vložila právě do cestovatelského nadšení lidí z Evropy. Thomas Cook tam letecké zájezdy pořádal hlavně v období mezi listopadem a dubnem. Pro zoufale chudou Gambii znamená krach firmy katastrofu – turistický ruch se na tamním HDP totiž podílí asi 30 procenty.

Také z indonéského ostrova Bali se ozývá nářek hoteliérů, že kvůli insolvenci britského podniku přišli o větší sumy peněz. Zatím však neoznámili, že by museli kvůli tomu zavírat hotely či propouštět. A podobné je to v Thajsku, kde se v některých hotelech pokoušeli peníze získat přímo od klientů. Na některé hosty tam hoteliéři vyvíjeli nátlak, vyhrožovali jim i policií.

V Řecku se už v den, kdy Thomas Cook vyhlásil insolvenci, hovořilo v branži o „zemětřesení o síle sedmi stupňů“. Na následující tsunami se stále čeká.

Hays Travel koupí britské pobočky

V některých ohledech už je ale budoucnost jasnější. Hays Travel, který byl konkurentem Thomase Cooka, koupí síť více než pěti set kamenných poboček zkrachovalé cestovní kanceláře na hlavních třídách britských měst.

Čeká se, že zaměstná nezanedbatelný počet bývalých zaměstnanců Thomase Cooka, kteří v nich dříve pracovali. „Je to přelom nejen pro nás – pobočky se nám ztrojnásobí a budeme mít dvakrát více zaměstnanců – ale i pro odvětví (cestovního ruchu), které si udrží jedny z nejtalentovanějších lidí,“ komentoval krok na webu společnosti generální ředitel John Hays.

Firma Hays tak zachrání až 2500 pracovních míst. Už od krachu Thomase Cooka nabrala 421 jeho bývalých zaměstnanců a dalším práci nabídla, uvedl britský insolvenční úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...