Intervence ČNB skončily. Koruna je od teď po více než třech letech volná

Bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním mimořádném měnověpolitickém zasedání rozhodla o ukončení kurzového závazku ČNB. Toto rozhodnutí má okamžitou platnost. V rámci intervencí bránila centrální banka posílení české měny pod 27 korun za euro.

Česká národní banka ukončila intervence, kterými od listopadu 2013 bránila české měně posílit pod 27 korun za euro. 

„Bankovní rada ukončila svůj kurzový závazek. Koruna je tedy volná a může začít směle posilovat. V tom ji podporuje dobrý výkon ekonomiky, jejíž vnější rovnováhy vykazují přebytky,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Krátce po oznámení konce oslabování koruna reagovala posílením k hranici 26,70 koruny za euro. Kolem 17:30 zaznamenala své maximum kolem 26,56 Kč za euro, později začala slábnout. 

„Žádný závazný mandát k obraně konkrétních hranic kurzu jsme v tuto chvíli nestanovili a ani nepočítám, že by to tak bylo v nejbližší budoucnosti,“ prohlásil na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Nahrávám video
Guvernér ČNB Jiří Rusnok k ukončení intervencí
Zdroj: ČT24
Naše míra tolerance na začátku bude velmi široká. Je potřeba nechat kurz, aby si našel svoji novou úroveň.
Jiří Rusnok

„Mnohokrát jsme avizovali, že po ukončení závazku očekáváme poměrně rozkolísané chování kurzu koruny. Na začátku budeme tuto rozkolísanost tolerovat. Jde o to, aby si koruna našla nějakou novou rovnovážnou úroveň, která by postupně měla odrážet základy české ekonomiky,“ dodal.

Režim devizových intervencí podle guvernéra splnil cíl. „Nepozorujeme nějaké narůstající zásadnější problémy, které by ohrožovaly český ekonomický vývoj v nejbližším období. A to je nová situace, která tady před třemi lety nebyla. Máme o desítky tisíc více pracovních míst, máme o zhruba 10 procent větší HDP než jsme měli v roce 2013. A dovolím si tvrdit, že dva až tři procentní body k tomu růstu byly zásluhou kurzového závazku,“ uvedl Rusnok.

„Měkký polštář pro český průmysl“ je pryč

Intervence České národní banky krátkodobě pomohly hospodářskému růstu, snížily nezaměstnanost, ale byla by chyba se na ně dlouhodobě spoléhat. Není možné založit dlouhodobou konkurenceschopnost a úspěšnost ekonomiky pouze na ovlivňování kurzu. Novinářům to v reakci na ukončení intervencí řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda se nyní musí soustředit například na další zlepšování infrastruktury, na investice vědy a výzkumu i na zlepšování kvality vzdělávání a na podporu exportu, popsal.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že se ukončení devizových intervencí všeobecně očekávalo, takže nejde o žádné překvapení. „Z hlediska ministerstva financí jsme během prvního čtvrtletí zejména využívali přetrvávající výhodné situace na dluhopisovém trhu a pokryli jsme své potřeby na nejbližší měsíce,“ uvedl Babiš. 

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČNB

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že intervence vytvářely měkký polštář pro český průmysl. „Což ho dlouhodobě hýčkalo způsobem, který má v sobě rizika,“ uvedl. Nynější rozhodnutí ČNB považuje za dobrý krok. „Byla to dobrá doba pro to, aby se ten režim ukončil,“ sdělil. Nová situace bude podle něj znamenat větší nároky na produktivitu a inovace. „To je to, co Česko potřebuje, takže myslím, že dlouhodobě je to dobrý krok,“ dodal.

Česko by se mělo soustředit na produkci výrobků s vysokou mírou přidané hodnoty a jejich prodej v zahraničí, ne na nízkonákladovou práci díky nízkému kurzu. „To je nebezpečné pokušení, kterému bychom neměli podlehnout,“ uvedl.

Nahrávám video
Reakce ministra financí Babiše a premiéra Sobotky na krok ČNB
Zdroj: ČT24

„Byla to otázka času, samozřejmě to exportérům trochu sníží jejich výhodu, na druhou stranu zase dovozcům to zvýší výhodu,“ uvedl šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Považuje za podstatné, že české firmy budou muset přehodnotit strategii. „A více investovat do efektivity a inovací, než spoléhat jen na devalvovanou míru koruny,“ řekl Bělobrádek, který má v kabinetu na starosti vědu, výzkum a inovace. 

Prezident Miloš Zeman je velmi rád, že Česká národní banka zrušila kurzový závazek. Hrdý národ má podle něj mít silnou měnu, prohlásil. Připomněl, že byl po celou dobu devizových intervencí proti nim a usiloval o jejich zrušení.

Předseda TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek očekává po čtvrtečním ukončení devizových intervencí České národní banky výkyv kurzu koruny a po nějakém čase jeho ustálení. Česká měna bude vůči euru zhruba o dvě koruny pevnější, odhadl ve Sněmovně v rozhovoru pro Českou televizi a ČTK.

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že jeho strana nikdy nepodporovala režim devizových intervencí, protože udržoval nízkou cenu práce v České republice. Mělo to sice efekt v podpoře exportu, ale snižovalo to koupěschopnou poptávku českého obyvatelstva. Hodnota české koruny byla takto podle něj výrazně „podtrhována,“ což dávalo vydělat „našim odběratelům, zejména v Německu“.

Nahrávám video
Události ČT: Konec intervencí
Zdroj: ČT24

Co bylo a bude

Důvodem, proč centrální banka v roce 2013 spustila oslabování koruny, byla jednak její obava z deflace a zároveň snaha podpořit ekonomický růst a zaměstnanost oslabením koruny. 

Intervence prospěly vývozcům. „Tratila na nich ta část veřejnosti, která své živobytí nijak nespojuje s profitabilitou vývozu nebo navázaných odvětví,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podle některých ekonomů však na nich tratilo celé hospodářství.  

Kurz CZK/USD
Zdroj: ČNB

Nyní se tak zřejmě exportérům přitíží. Vzroste kurzové riziko a firmy se budou muset začít opět proti němu zajišťovat, míní Polanský. „Také se sníží jejich konkurenční výhoda, což se může odrazit v nižším objemu exportů, v mírně vyšší míře nezaměstnanosti a menší ochotě firem zvyšovat mzdy,“ doplnil.   

Konečné číslo, za kolik ČNB intervenovala (tedy prodávala koruny a kupovala eura) ještě není známé, protože například souhrn intervencí za březen bude znám až začátkem května, ale jistě to bude hodně přes bilion korun.

Devizové intervence ČNB
Zdroj: ČTK/ČNB

V průběhu posledního roku investoři začali sázet na konec kurzového závazku a následné posilování koruny proti euru, přiblížil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Spekulanti přibývali i v posledních dnech, kdy byla tato spekulace velmi drahá. Podle našeho odhadu investoři investovali do této spekulace až 30 miliard eur. To je na českou ekonomiku obrovská částka, nicméně to není velká částka pro londýnské investory,“ dodal.

Podle něj minimálně v prvních týdnech a měsících reálná ekonomika nebude mít hlavní roli na utváření kurzu. „Jedním z důvodů je, že mnozí exportéři si na finančním trhu zajistili kurz, za který budou prodávat eura, která v budoucnosti získají,“ řekl.

K posílení se koruna podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vydá buď spontánně, tedy za podpory fundamentu české ekonomiky, anebo za podpory vyšších úroků ČNB, pokud by se spontánní posílení nedostavilo.

Nahrávám video
Dopady intervencí na lidi
Zdroj: ČT24

Pro ČNB pak bude podle Michala Kolesara z PwC ČR komplikované, jak bude velké devizové rezervy získané intervencemi spravovat. „Protože předpokládáme, že velkou většinu drží v eurech, a momentální sazby na eura jsou záporné,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 12 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...