Inflace zpomalila na 16,7 procenta. Vliv měl mírnější růst cen v oblasti bydlení

Nahrávám video

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Přispělo k tomu podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení, například elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace se zmírnila ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta. Inflační tlaky v české ekonomice podle analytiků odeznívají jen zvolna, většina z nich ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen.

Zpomalení meziroční inflace oproti lednu o 0,8 procentního bodu odpovídá předpokladům analytiků, kteří očekávali zmírnění o půl až jeden procentní bod.

„Zpomalení bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ale ceny pohonných hmot snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.  

Ceny bydlení

Největší vliv na vývoj měly podle statistiků v únoru nadále ceny týkající se bydlení. Celkově v únoru meziroční zdražování v případě bydlení, vody, energie a paliv zpomalilo z lednových 24,3 procenta na 22,2 procenta. Třeba ceny elektřiny zmírnily růst z 36,4 na 32 procent a ceny zemního plynu z 87 na 74,3 procenta. Vývoj meziroční inflace u energií byl ale podle ČSÚ částečně ovlivněn i jejich meziměsíčním zdražením v únoru 2022.

Letos v únoru stouply meziročně v oblasti bydlení ceny nájemného z bytu o 6,5 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,4 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta, tuhých paliv o 55,6 procenta a tepla a teplé vody o 45,6 procenta. 

Vliv na celkovou inflaci měly také potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž meziroční zdražení se v únoru zmírnilo z lednových 24,8 procenta na 23,9 procenta. V únoru vzrostly ceny rýže o 31,9 procenta, mouky o 36,1 procenta, vepřového masa o 31,1 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vajec o 95,2 procenta, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 39,8 procenta a cukru o 75,1 procenta. Prudce stouply ceny i cibule. Dřív lidé za kilo zaplatili několik korun, dnes to jsou desítky. 

Vysokými cenami potravin se bude zabývat meziresortní skupina ministerstva zemědělství.  „Součástí budou zástupci ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, zástupce úřadu vlády a Národní ekonomické rady vlády (NERV),“ řekl šéf resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Uvedl, že poprvé se skupina sejde v úterý 21. března.

Ceny zboží celkově se v únoru zvedly o 19,7 procenta a ceny služeb o 11,9 procenta. Například stravovací služby zdražily o 23 procent a  ubytovací služby o 20,1 procenta. Ceny dovolených s komplexními službami se zvedly o 20,9 procenta.

V meziměsíčním srovnání se zvýšily ceny zboží o 0,5 procenta a služeb o 0,6 procenta. Z potravin a nápojů zdražila oproti lednu zejména zelenina o 12,7 procenta. Zlevnilo vepřové maso o 6,1 procenta a máslo o 12,3 procenta. V oblasti bydlení byly nižší ceny zemního plynu, a to o 1,6 procenta.  

Zpomalení růstu cen

Inflační tlaky v české ekonomice odeznívají jen zvolna, zatím se projevuje zejména zvyšování srovnávací základny cen z loňského roku, shodují se analytici. „Dosavadní letošní inflační čísla spíše naznačují, že inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny, případně pokles u některých cen je nahrazován růstem jiných cenových okruhů,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek hodnotí zpomalení inflace proti lednu jako kosmetickou změnu. „Její pokles jde především na vrub vysokého srovnávacího základu z loňského roku, protože o snižování cen zboží a služeb zatím nemůže být příliš řeč,“ míní. Upozornil na pokračující zdražování potravin či bytového vybavení. „Máme zde sice silnou korunu, která by měla zlevňovat dovážené zboží a námořní tarify se propadly na předcovidovou úroveň, avšak ceny zboží dál rostou,“ dodal.

Většina analytiků ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen. „Pro další měsíce předpokládáme, že dezinflační trend ještě zesílí. Už v březnu by se inflace mohla snížit až o dva procentní body,“ soudí ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Jednocifernou inflaci očekává v červnu.

„Celková meziroční inflace bude klesat i v dalších měsících a pod úroveň deseti procent, tedy do jednociferné oblasti, se dostane v červnu anebo nejpozději během letošního třetího čtvrtletí. V závěru letošního roku by celková meziroční inflace mohla klesnout pod sedm procent,“ souhlasí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...