Inflace v květnu zmírnila, zůstala ale stále dvouciferná

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu dál zpomaloval. Ceny se zvýšily o 11,1 procenta, tedy o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu. Zůstaly ale na dvouciferné hodnotě. Nad deset procent se inflace dostala již počátkem loňského roku, na celkové zdražování mají vliv hlavně ceny potravin. Meziměsíčně rostly ceny o 0,3 procenta, informoval Český statistický úřad.

Na to, že byla meziroční inflace v květnu nižší než v dubnu, měly podle statistiků vliv hlavně náklady na bydlení a ceny potravin. Ty na jedné straně rostly méně než v dubnu, na druhé straně jsou stále výrazně vyšší než loni. Zemní plyn zdražil o 47,6 procenta (zatímco v dubnu to bylo přes 53 procent), tuhá paliva o 39,4 procenta, elektřina o 24,8 procenta, teplo a teplá voda o 41,3 procenta. Z potravin zdražil nejvýrazněji cukr, který byl v květnu o 58,7 procenta dražší. Ceny chleba jsou vyšší o 15,8 procenta a vajec o 32,3 procenta.

„Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 koruny za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Meziměsíčně oproti dubnu zdražily například brambory o šest procent, vejce o 5,5 procenta a ovoce o 4,5 procenta, naopak jen mírně – v řádu desetin procenta – rostly ceny elektřiny, tepla nebo nájemného. Klesly naopak ceny másla o 4,2 procenta a pohonných hmot o 3,9 procenta.

Zpomalení růstu cen vítá i premiér Petr Fiala (ODS). „To je určitě dobrá zpráva pro občany. Také by to ukazovalo, že protiinflační opatření, které naše vláda dělá, opravdu fungují, ale s definitivním hodnocením bych ještě nějaký měsíc počkal,“ uvedl.

Inflace by podle analytiků mohla klesat rychleji

Analytici předpovídali, že by květnová inflace mohla být nižší, než jak ji nakonec vypočítali statistici. Odhady činily 10,6 až 10,9 procenta. Za překvapivé považují zejména zdražení potravin oproti dubnu.

„Trend zmírnění meziročního růstu cen pokračoval hlavně díky vysoké základně. Ta v květnu hrála důležitou roli hlavně u cen bydlení, potravin a pohonných hmot,“ podotkl ekonom Unicredit Bank Patrik Rožumberský.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka ceny v obchodech nevnímají realitu silné koruny, levné dopravy a slabé poptávky, výsledek nepovažuje za nadějný. „Ústup inflace není tak rychlý, jak by s ohledem na nákladové podmínky mohl být, což se ostatně odrazilo i v rostoucí ziskovosti firem na národohospodářské úrovni už v prvním čtvrtletí roku,“ uvedl. Varoval, že cesta k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ještě bude dlouhá.

I hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se obává, že v příštím roce může být problém vrátit se ke dvouprocentní inflaci. „Nejvýraznějším rizikem je v tuto chvíli inflace příštího roku. Ta sice z titulu srovnávací základny výrazně poklesne, hlavní nejistotou však je, že se nedostane dlouhodoběji k úrovni dvou až tří procent, ale zakoření v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni,“ varoval. 

Naopak Česká národní banka podle ředitele její měnové sekce Petra Krále predikovala pro květen inflaci o půl procentního bodu vyšší, než nakonec byla. Hlavně nečekala, že se meziročně o tolik sníží ceny pohonných hmot, ceny potravin rovněž rostly méně, než centrální banka předpokládala.

Jádrová inflace, která zahrnuje komodity, které nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, dosáhla 8,6 procenta. ČNB předpokládala 9,1 procenta. „V jejím poklesu, který trvá již řadu měsíců, se projevuje odeznívání růstu zahraničních výrobních cen a zchlazená domácí poptávka. Ta vede k postupné korekci donedávna rostoucích ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalila dynamika jak cen zboží, tak služeb,“ uvedl Král.

Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové je ale naděje na výrazný pokles cen některých potravin. „Co se týče pečiva, pevně doufám, že po nové sklizni, u které se předpokládá, že bude na velmi dobré úrovni, ceny klesnou. Už tu není taková panika, není tu takový stres,“ míní. Podle odborníků ceny potravin rostly i proto, že řada podniků loni nakoupila do zásoby drahé suroviny – v obavách z jejich nedostatku.

Meziroční inflace začala zpomalovat v únoru – poté, co v lednu dosáhla 17,5 procenta, což byla jedna z nejvyšších hodnot vůbec. Následně je ale meziroční růst cen měsíc od měsíce menší, analytici již dříve odhadovali, že v létě by se mohl dostat na jednocifernou hodnotu.

Ceny dovozu i vývozu meziměsíčně klesly

ČSÚ zveřejnil také informace o dubnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční růst vývozních cen zpomalil na 0,2 procenta z březnových 2,7 procenta. U dovozu ceny v dubnu meziročně klesly o 5,4 procenta, v březnu se snížily o 2,8 procenta.

Meziměsíčně se snížily ceny dovozu i vývozu – vývozní o 2,2 procenta a dovozní o 2,9 procenta. „Značný vliv měl vývoj cen minerálních paliv a posílení koruny vůči euru i dolaru,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

  • Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. 
  • Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. 
  • Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
  • Zdroj: ČBA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 51 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...