Inflace v dubnu zpomalila na 12,7 procenta

Nahrávám video

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových patnácti procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o dvě desetiny procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.

„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba sedmnáct procent a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ konstatovala vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

V oblasti potravin podle statistiků zmírnila meziroční růst většina položek spotřebního koše. Například ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 procenta, v březnu to bylo o 32,6 procenta. Dále zpomalily růst například ceny masa na 12,7 procenta z březnových 22,7 procenta, polotučného trvanlivého mléka na 19,2 procenta z 45,2 procenta nebo vajec na 41,2 procenta ze 75,5 procenta. Zelenina zdražila v dubnu meziročně o 18,3 procenta a cukr téměř o 61 procent.

Ne ve všech obchodech je ale poznat to, co tvrdí statistici. Někteří prodejci potravin nezlevňují, odkazují na vysoké náklady. „Zdražila se voda, zdražila se nafta, všechno lezlo nahoru, zdražil se nájem. Musí se to někde odrazit,“ řekl prodejce zeleniny v tržnici v pražských Holešovicích. Předpokládá však, že v příštích měsících i on zlevní.

Vliv oddílu bydlení na meziroční růst cenové hladiny

V oddíle bydlení v dubnu zpomalily svůj meziroční růst ceny elektřiny, zemního plynu a tepla a teplé vody.

I tak však podle statistiků měl na meziroční růst cenové hladiny v dubnu největší vliv právě oddíl bydlení. Kromě nákladů vlastnického bydlení zdražilo nájemné z bytu o 6,9 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 14,2 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 30,3 procenta a tuhá paliva o 47,6 procenta.

Vedle potravin pak stouply také ceny dovolených, a to zhruba o pětinu. Stravovací služby zdražily oproti loňskému dubnu o 17,6 procenta a ubytovací služby o 17,4 procenta. Naopak levnější byly pohonné hmoty, meziročně o 16,7 procenta. Úhrnem ceny zboží v dubnu meziročně vzrostly o 14,5 procenta a ceny služeb o 10,1 procenta.

Ve srovnání s březnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 procenta, zatímco ceny služeb o 0,1 procenta vzrostly. Z potravin zlevnily meziměsíčně například vejce téměř o téměř třináct procent, polotučné mléko o víc než dvanáct procent, zelenina o pět procent a cukr o čtyři procenta.

ČSÚ ve čtvrtek také zveřejnil informace o březnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny meziročně stouply o 2,7 procenta, zatímco dovozní poprvé od prosince 2020 klesly, a to o 2,8 procenta. Výrazný vliv na to mělo zlevnění minerálních paliv, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně se ceny snížily ve vývozu i dovozu.

Analytici: Jednociferná inflace bude v létě

Dubnové zpomalení inflace hodnotí analytici jako překvapení, jelikož trh i Česká národní banka (ČNB) původně kalkulovaly s vyšší hodnotou. Za zvolněním inflace vidí zmíněné meziměsíční zlevnění potravin, upozorňují však, že vzhledem ke kolísavosti cen je třeba brát tento efekt s rezervou. Na jednociferná čísla podle nich meziroční inflace klesne v červnu nebo v červenci.

„Dubnový výsledek představuje příjemné překvapení, jež je ovšem způsobeno výhradně kategorií potravin, které namísto očekávaného zdražení meziměsíčně vykázaly cenový pokles. Právě potraviny jsou přitom tradičně volatilní a nemají velkou vypovídací hodnotu vzhledem k celkovým inflačním tlakům,“ zdůraznil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Upozornil na to, že potraviny meziměsíčně zlevnily poprvé od října 2022.

Také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler vidí hlavní příčinu zpomalení inflace ve zlevnění potravin, zpomalilo také zdražování energií. „Stále však platí, že celá řada položek pokračuje v solidním meziměsíčním růstu a protiinflačně působí jen kvůli vysoké srovnávací základně,“ upozornil. Dubnový vývoj proto podle něj nelze přeceňovat – i kvůli tomu, že ceny potravin, které pomohly aktuálnímu zlepšení, by mohly přestat klesat.

„Bývají poměrně volatilní, takže v příštím měsíci nás mohou překvapit opačným směrem. Jedno dubnové číslo neznamená, že jsme venku z nejhoršího,“ podotkl. Doplnil, že bankovní asociace dál předpokládá, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem jedenácti procent.

„V průběhu dalších měsíců lze očekávat pokračující zpomalování spotřebitelské inflace. Pravděpodobnost, že meziroční inflace zamíří pod deset procent již v červnu, se po dubnových číslech výrazně zvýšila. V souhrnu za celý letošní rok se může růst cenové hladiny pohybovat lehce pod 11 procenty,“ míní analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by mohla inflace klesat ještě rychleji, protože se zlepšují nákladové podmínky. „Pozitivně se vyvíjí cena zemního plynu v Evropě, prudce poklesly námořní tarify a příznivý obrat signalizují i některé ceny výrobců. Když k tomu připočteme tlak slabé poptávky, kterou každý měsíc potvrzují čísla z maloobchodu, cesta k nižší inflaci je vydlážděná. Jde jen o to, jak rychle po ní prodejci půjdou,“ míní.

Dubnová inflace byla pod prognózou ČNB a analytici předpokládají, že to bude argument pro bankovní radu, aby už nesáhla ke zvýšení úrokových sazeb. „Zároveň ale bankovní rada bude bedlivě sledovat vývoj mezd a rozpočtové politiky a z tohoto pohledu bude důležité, co vláda předloží ve svém konsolidačním balíčku,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj se počátkem podzimu otevře prostor pro pozvolné snižování sazeb.

Česko má třináctou nejvyšší inflaci v Evropě, uvádí analýza

Přes zmírnění inflace má Česko v dubnu mezi jednačtyřiceti evropskými státy třináctou nejvyšší inflaci, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Proti březnu si Česká republika polepšila o jednu příčku.

Nejvyšší inflaci má podle Portu nyní Maďarsko (24 procent), Moldavsko (18,1 procenta) a Ukrajina (17,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mají pobaltské státy Estonsko (13,5 procenta), Litva (14,5 procenta) a Lotyšsko (17,3 procenta). V Polsku činí 14,7 procenta, na Slovensku 14,8 procenta. Ze sousedů má inflaci nižší Německo (7,2 procenta) a Rakousko (9,8 procenta), kde se ale proti březnu zvýšila o 0,7 procentního bodu.

Nejnižší inflaci z celé Evropy má momentálně Švýcarsko (2,6 procenta), Lichtenštejnsko (2,9 procenta) a Řecko (tři procenta). Podle analýzy následuje Rusko (3,5 procenta), Kypr a Lucembursko, kde mají inflaci shodně 3,7 procenta.

  • Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. 
  • Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. 
  • Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
  • Zdroj: ČBA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 55 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...