„Hypotéky, to není jako výroba hraček, rizika jsou u bank i spotřebitelů,“ říká ekonom Mejstřík

Nahrávám video

Ceny bytů rostou. Meziročně se v posledním čtvrtletí loňského roku zvedly v průměru o deset procentních bodů. Zrychlení růstu je pro analytiky překvapením, vzhledem k tomu, že Česká národní banka (ČNB) právě na začátku posledního čtvrtletí zpřísnila regulaci hypoték. Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a ekonom Michal Mejstřík však v nedělních Otázkách Václava Moravce kroky ČNB obhajovali. Podle nich centrální banka hájí i spotřebitele.

ČNB varuje, že snadno dostupné hypotéky mohou přinést problémy nejen bankám, ale i samotným dlužníkům. Od října loňského roku proto platí, že banky by neměly klientům dát vyšší půjčku, než je devítinásobek jejich ročního čistého příjmu.

„Ty nově stanovené dluhové ukazatele by neplnilo tak deset, patnáct procent stávajících klientů, kteří získali úvěr v poslední době,“ uvedl tehdy k tomuto kroku guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Po dlouhém jednání mezi ČNB a ministerstvem financí je nyní na světě kompromis. Po připomínkovém řízení čeká na projednání ve vládě. Ministerstvo do novely opět zapracovalo nástroje pro centrální banku, které se týkají omezení hypoték. Banka chce díky nim zajistit mimo jiné i rovné podmínky na trhu.

„Přál bych si, aby zákon prošel i s tímhle kompromisním návrhem, který jsme připravili společně s ministerstvem financí,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. „Nová legislativa má reagovat na vývoj v ekonomickém a finančním cyklu a ČNB má potom pravomoc v reakci na vývoj ekonomického a finančního cyklu reagovat a nastavovat parametry,“ řekl.

Hypotéky – úrokové sazby
Zdroj: ČT24

Za loňský rok bylo sjednáno asi 99 tisíc nových hypoték. Jde o nejnižší hodnotu od roku 2014. Nejvíce nových hypoték bylo poskytnuto loni v říjnu, více než 10 tisíc. Zájem o hypotéky tehdy rostl zejména kvůli chystaným omezením jejich dostupnosti.

„Kdybychom všechna ta opatření, která jsme zavedli, zrušili, vedlo by to k tomu, že by rostly ceny nemovitostí. Protože opatření nějakým způsobem limitují očekávání v růstu cen nemovitostí. Žádné z opatření ČNB nemůže pomoci nabídkové straně,“ dodal viceguvernér.

Nejméně nových hypotečních smluv bylo podepsáno letos v únoru. V březnu pak některé banky zlevnily úvěry a počet schválených žádostí začal opět růst.

„Pokles úrokové sazby hypoték je podle mě reakce na situaci na hypotečním trhu. Situace není nijak dramatická. Vždy, když probíhá nějaká regulatorní změna, ať už to bylo třeba snížení státní podpory na stavební spoření nebo změny na životním pojištění, vždy to vedlo k tomu, že se ten trh předzásobil, a potom to vedlo k opadnutí obchodních výsledků,“ řekl viceguvernér.

Hypotéky – počet nových smluv
Zdroj: ČT24

„Hypotéky, to není jako výroba hraček. Je to produkce určitého typu produktu, který předpokládá monitorování rizik nejen na straně banky, ale i na straně spotřebitele. Regulovanost bankovního sektoru je značná a očekává se, že i spotřebitelé budou nějakým způsobem chráněni,“ reagoval ekonom Michal Mejstřík.

Novela přichází i se vstřícným krokem pro klienty mladší 36 let. Ti by si nově mohli znovu půjčit až na sto procent ceny nemovitosti. Díky novele bude také centrální banka moci opatření, kterými omezuje poskytování hypoték, vymáhat a za jejich porušení případně udělit vysokou pokutu. Od kdy by mohl zákon platit, zatím není jisté. I když ho vláda schválí, v Poslanecké sněmovně bude mít pravděpodobně cestu trnitou.

Výstavba nových bytů
Zdroj: ČT24

Podle Mejstříka je jedním z důvodů přehřívání realitního trhu právě i zdlouhavý proces výstavby bytů. „Skutečně si myslím, že hlavní problém je na nabídkové straně, která je ovlivněna pomalým schvalováním, tam vidím klíčový problém, že nabídka bytů je nedostatečná, a to nejen bytů na prodej, ale i nájemních,“ řekl v OVM.

„Všichni jsou soustředěni pouze na koupi nemovitosti a my patříme k zemím, které mají poměrně vysoký, až sedmdesátiprocentní podíl bytů a domů, ve kterých bydlí lidé v osobním vlastnictví,“ dodal Mejstřík.

Podle něj ale také chybují banky, když svůj byznys, namísto soustředění se na úvěrování podniků, staví na poskytování hypoték pro dobře zajištěné bydlení. „S tím mohu jen souhlasit a doplním, že podíl úvěrů na bydlení tvoří 60 procent všech úvěrů, které banky poskytují,“ reagoval viceguvernér ČNB.

Podle něj však opatření, která jsou často lidmi vnímána negativně právě pro znesnadnění získání úvěru, jsou přijímána z důvodu ochrany spotřebitelů.

„Že budeme chránit spotřebitele před nadměrným zadlužováním, vede k ochraně spotřebitelů, ale v následné fázi i bank, protože při zhoršení situace dojde k tomu, že některé úvěry se nebudou splácet, a že dnes máme podíl nesplácených hypotečních úvěrů pod dvě procenta, to je stávající situace. To se nemusí odehrávat v budoucnu,“ dodal Nidetzký.

Bankovní daň zaplatí všichni

ČNB podmínky hypoték zpřísnila už několikrát, poprvé na podzim 2016, kdy bankám fakticky zakázala poskytovat stoprocentní hypotéky. Předloni v dubnu pak doporučila neposkytovat úvěry na bydlení nad 90 procent hodnoty nemovitosti a omezit i hypotéky nad 80 procent.

ČNB však může vydávat jen doporučení, ale kvůli zajištění finanční stability dlouhodobě volá po pravomoci omezit hypotéky zákonem. Příslušná novela v minulém volebním období ale přes poslance neprošla.

Diskuse v nedělních OVM se stočila také k návrhu ČSSD na bankovní daň. „Firmy by se o to ve finále podělily s klienty, ty daně by si nenechaly na sobě,“ řekl Nidetzký. „Protože tady by to bylo plošné opatření na všechny banky,“ dodal.

„To by se dotklo všech, v okamžiku, kdy by se to dotklo všech, to považuji za naprosto neúčinné opatření v tomto slova směru,“ souhlasil i ekonom Mejstřík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...