Přemnožení hraboši polní už napáchali českým zemědělcům škody za půl miliardy korun, z obilovin se v poslední době přeorientovali na kukuřici i řepu a ohrožují taky ozimy. Oznámil to Zemědělský svaz, který dosud neúspěšně tlačí na státní úřady, aby mu usnadnily hubení polních škůdců. Právě záměr plošně aplikovat proti hrabošům jed Stutox II vyvolal v létě značné kontroverze.
Dříve svaz hovořil v souvislosti s hraboši o škodách za více než miliardu, což se podle předsedy Martina Pýchy ještě může potvrdit. Kromě obilovin, které sežrali hraboši v létě, se pustili do kukuřice a řepky a trápí hlavně jižní a střední Moravu; škody byly dosud spočítány na 87 tisících hektarech půdy.
Zemědělci sice aplikují jed do nor, populaci hlodavců se ale nedaří redukovat. Například v podniku Agrospol Knínice na severním Blanensku už museli přesít třicet hektarů řepky. „Máme na pozemcích enklávy hrabošů. Někde jsou hodně a někde méně. A při vzcházení obilí jsou hraboši největší problém, dokážou zlikvidovat úplně všechno,“ podotkl předseda podniku Ladislav Menšík.
S přemnožením hrabošů se potýkají i zemědělci na Znojemsku. „Pořád se rozšiřují a hledají nová teritoria, kde najdou potravu. Aktuálně jsou pro nás největší hrozba,“ poznamenal předseda firmy Pomona Těšetice Ivo Pokorný.
S kolegy se byl podívat v létě i v Rakousku a ukázalo se, že hraboši jsou problém i ve Štýrsku, kde nebylo takové sucho jako v Česku. Stejně tak se s nimi potýkají zemědělci v sousedním Dolním Rakousku. Likvidují i ovocné sady, nejvíce jim chutná kůra meruněk a jabloní.
Šéf Zemědělského svazu Pýcha pak varuje, že plenění nekončí. „Už je vážně ohrožená úroda i ozimých obilovin na osetých polích,“ řekl. Zemědělci podle něj stojí před rozhodnutím, zda vůbec ozimé plodiny sít. Škody způsobené hraboši ale podle Pýchy nezvýší cenu obilovin ani potravin v Česku, ty jsou dané světovými burzami.
Tlak na ochránce životního prostředí
Jediným účinným nástrojem pro potlačení přemnožených hrabošů je podle svazu plošná aplikace jedu Stutox II rozhozem. V létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošné užití jedu na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky od ekologických organizací i ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Následně se ovšem zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro osmdesát uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.
Zemědělci nyní žádají resort zemědělství, aby výjimku obnovil. Podle Pýchy zatím ale není ze strany ministerstva životního prostředí ani náznak toho, že by aplikaci rozhozem povolilo. Výhrady znějí i ze zemědělského resortu; podle jeho mluvčího Vojtěcha Bílého pak odmítlo ministerstvo životního prostředí všechny kompromisní varianty a s vlastním nápadem nepřišlo.
Ohrožením některých druhů ptáků a savců pak argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.
Finanční kompenzace
Svaz jedná s resorty zemědělství a životního prostředí o možnostech finanční kompenzace ztrát. „Uvidíme, jestli dostaneme od ministerstva nějaké kompenzace. Přivítali bychom je, ale ministerstvo hledá obtížně peníze i na to, co zaplatit musí,“ poznamenal těšetický zemědělec Pokorný.
Vládní úřady chtějí počkat na vyčíslení škod, potom je ministerstvo zemědělství podle jeho mluvčího „připraveno jednat se zemědělci o možných finančních náhradách související s kalamitou“.
Statkáři také žádají, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu, alespoň do nor, rychleji – pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Rychlost povolení rozhozu do nor podle Pýchy trvá týdny nebo měsíce.
- Hraboš polní je v Česku jeden z nejznámějších a nejpočetnějších hlodavců.
- Kromě obrovských škod, které působí na zemědělských plodinách, je také přenašečem celé řady nemocí, včetně těch přenosných na člověka.
- Vědci například varují, že v místech, kde jsou hraboši přemnožení, následný rok vzroste počet pacientů s klíšťovou encefalitidou a boreliózou. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat.
- Mezi nemoci, které hraboši přenáší, patří dále tularémie, leptospiróza, hantaviróza, alveokokóza a Q horečka.
- Hraboš se přemnožuje pravidelně, má totiž rychlý reprodukční cyklus. Dožívá se až šestnácti měsíců. Samice se mohou rozmnožovat už od tří týdnů, do roka mají pět i šest vrhů, a v každém obvykle pět až šest mláďat. Během roku se tak může počet hrabošů zvýšit až stonásobně.
