Zákon o státní bezpečnosti zhoršuje postavení Hongkongu jako světové finanční metropole. Některé firmy, které tam mají základny pro podnikání v Číně a zbytku Asie, zvažují přesun. Singapur, Tokio a Soul mají ambice zaujmout jeho místo.
Hongkong je základnou pro podnikání v Asii. Zahraničním firmám nabízí lákavé podmínky – britský právní systém, nízké daně či angličtinu. Protesty, americké sankce a pandemie ale uvrhly ekonomiku do recese.
Kvůli zákonu o státní bezpečnosti některé společnosti zvažují odchod. „Nemusí jim vyhovovat způsob jednání s Čínou, zejména při uzavírání obchodů. Pokud nezapadnete do jejich kultury, tak vás prostě rozdrtí,“ přibližuje proměnu poměrů nezávislý finanční analytik Law Ka Chung.
Podle průzkumu Americké obchodní komory o odchodu uvažuje 42 procent amerických firem. Naproti tomu odliv těch evropských není velký. Za rok se počet zastoupení snížil o tři procenta.
V Hongkongu sídlí i sklářská firma Lasvit. Její majitel Leon Jakimič se loni odstěhoval po jednadvaceti letech. „Zákon o státní bezpečnosti nás jako firmu konkrétně zatím neovlivnil. Hongkong je pořád ideální místo pro podnikání v Asii zejména pro nás. Developeři, architekti, designéři – nikde jich není víc. Pro lidi, kteří neřeší politiku, neřeší liberální věci, tak je to pořád skvělé místo na světě.“
Soul, Tokio a Singapur lákají na pobídky
Některá města se netají tím, že by ráda převzala hongkongskou pozici asijské finanční metropole. Soul, Tokio a Singapur se snaží na pobídky nalákat firmy, které zvažují odchod. Zatímco v Jižní Koreji a Japonsku jsou překážkou vysoké daně, byrokracie a jazyková bariéra, v Singapuru jsou podmínky srovnatelné.
„Byznysově určitě Singapur. Tam máme také svoji kancelář pro jihovýchodní Asii a to město je také relativně dobře položené,“ vyzdvihuje přednosti Singapuru Jakimič.
Začleňování Hongkongu do Číny je rychlejší, než se čekalo. Odborníci varují, že postavení města se může zhoršit kvůli větší kontrole z Pekingu, obavám o nezávislost soudů, přístupu k informacím a odlivu talentů.
