Francie i Evropská unie jsou připraveny odpovědět sankcemi na americká cla

Pokud Spojené státy v obchodním sporu kolem evropské společnosti Airbus odmítnou přijmout podanou ruku a zavedou cla, Francie a Evropská unie jsou připraveny odpovědět sankcemi. Řekl to francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Američané jsou oprávněni zavést na dovoz z Evropy cla podle verdiktu Světové obchodní organizace (WTO).

Mluvčí francouzské vlády Sibeth Ndiayeová v rozhovoru s televizí BFMTV a rozhlasovou stanicí RMC uvedla, že Francie je připravena zavést odvetná opatření po konzultaci s EU.

„Už několik měsíců jsme Spojeným státům opakovaně říkali, že je lepší nalézt smírnější řešení než zahájit obchodní spor,“ prohlásila mluvčí. Neřekla však, jakých amerických produktů by se případná odveta mohla dotknout, protože podle ní je zatím EU pouze ve fázi ohrožení cly. Spojené státy se k zavedení cel teprve chystají.

WTO povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z EU v objemu 7,5 miliardy dolarů (176,5 miliardy korun) ročně. Je to kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Washington v reakci na to oznámil, že zavede cla deset procent na evropská letadla a 25 procent na některé potravinářské a další zboží, jako je francouzské víno, skotská a irská whisky nebo sýry.

Zemědělci ve Španělsku nechtějí být obětí obchodní války

Španělský zemědělský svaz COAG varoval, že případné zavedení cel by se dotklo španělských zemědělských produktů za jednu miliardu eur (25,8 miliardy korun). „Je zcela nespravedlivé a nepřiměřené, že venkov musí platit za obchodní válku s Evropskou unií, která nemá se španělským venkovem nic společného,“ prohlásil generální tajemním COAG Miguel Blanco.

Italský zemědělský svaz Coldiretti uvedl, že cla se dotknou vývozu italských zemědělských produktů zhruba za 500 milionů eur. Na italská vína a olivy se sice cla nevztahují, na seznamu jsou ale sýry, likéry a zpracované maso. Prezident svazu Coldiretti Ettore Prandini vyzval k jednání s USA na evropské i národní úrovni.

Hrozbu cel ve čtvrtek kritizoval také svaz skotské whisky, podle kterého by zavedení 25procentního cla poškodilo odvětví, pracovní místa a investice. Spojené státy jsou největším trhem pro skotskou whisky, loni se tam vyvezla skotská za více než jednu miliardu liber (28,9 miliardy korun).

Svaz upozornil, že přestože se spor týkal subvencí leteckého průmyslu, představuje whisky více než polovinu z celkové hodnoty britských produktů na americkém seznamu cel, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí britského ministerstva obchodu současně uvedl, že Londýn bude u WTO usilovat o potvrzení, že plně vyhověl jejím požadavkům ohledně podpory Airbusu. Cla by se tak na Británii podle něj neměla vztahovat. 

Vítězství může být pro Trumpa jen dočasné

Vítězství ovšem může brzy Donaldu Trumpovi zhořknout, připomíná hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš – WTO by totiž měla brzy rozhodnout o protižalobě Bruselu na americký Boeing, kde verdikt s vysokou pravděpodobností bude podobný. „Jen rozhodnutí v kauze Airbus přišlo o něco dříve a to je možná trochu problém,“ míní Bureš. 

„WTO apeluje na obě strany, aby se nehledě na možnost uvalení cel dohodly smírně. To by však nesmělo rozhodnutí v kauze Airbus přijít o půl roku dříve než v kauze Boeing. Donald Trump, který je na domácí politické scéně pod tlakem, se teď bude verdikt WTO snažit prezentovat jako vítězství a šanci uvalit cla si těžko nechá ujít,“ říká Bureš. A Brusel už se nechal slyšet, že v takovém případě zkusí vymyslet protiopatření dříve, než padne rozhodnutí v kauze Boeing.

Navíc pokud začnou USA a EU obchodně válčit na poli dopravních letadel, roste výrazně pravděpodobnost, že jiskra přeskočí i jinde. „Donald Trump chce do začátku listopadu rozhodnout, zda uvalit cla na evropský automobilový průmysl, a po verdiktu WTO v kauze Airbus se trhy mají důvod bát i na této frontě,“ dodává Bureš.

Pro Česko je to signál, že USA se nezdráhají cly zatěžovat ani dovoz z EU, upozorňuje Kovanda

Pro Česko bude podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zavedení zmíněných cel jasnou známkou toho, že americká administrativa neváhá citelnými dodatečnými cly zatěžovat ani dovoz z EU, tedy ze zemí vojensky spojeneckých. „Česko by proto mělo znovu zvážit, zda je namístě zavedení digitální daně namířené proti převážně americkým technologickým gigantům, jako je Google, respektive jeho matka Alphabet, nebo Facebook. Washington může uvalit odvetné clo také na české zboží, které do USA hodně vyvážíme, například motory či pneumatiky,“ vysvětluje Kovanda.

Tuzemské firmy je tam vyvážejí v objemu takřka deseti miliard korun ročně. „Je třeba si tedy uvědomit, že pracovní místa v těchto českých podnicích jsou digitální daní potenciálně ohrožena, byť nepřímo,“ dodává.

Pokud Trump tedy zatíží cly právě i český dovoz do Spojených států, přijdou dané firmy o velmi důležité odbytiště, propadne se jim zisk a budou muset eventuálně propouštět, varoval Kovanda.

„Vyostření obchodního sporu USA a EU nadále zvětšuje překážky zahraničnímu obchodu, což je pro naši ekonomiku vždy špatná zpráva. Další zvyšování napětí si určitě vybere svou daň na evropské ekonomice, zejména na té německé, s dopadem na ČR,“ řekla mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Cla podle ní postihnou například české vývozy do USA v zemědělském a potravinářském průmyslu.

Nové celní tarify se dotknou i dalších oborů jako například civilního letectví a strojírenství ČR se na exportu EU do USA podílí necelými 0,9 procenta, uvedl analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Pokud nová cla dopadla na ČR průměrně, budou činit asi 1,6 miliardy korun. „To je však absolutní strop, skutečnost bude mnohem menší. USA zacílila primárně na výrobky z hlavních viníků nelegálních dotací pro Airbus, tedy na Německo, Francii, Velkou Británii a Španělsko, ČR by se to mělo dotknout pouze ve zmenšené míře, primárně skrze subdodávky pro postižené firmy v těchto zemích,“ dodal.

Z celkového objemu českého exportu do USA, který činí necelých 100 miliard korun, drtivá většina zůstane cel ušetřena a přímé škody budou minimální, souhlasil analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Nelze ovšem vyloučit, že některé české firmy jsou zapojeny do výrobního řetězce v sektorech, které budou zasaženy v jiných evropských zemích. „Ani v tomto případě ovšem neočekáváme výraznější dopad, nešlo by ani o miliardy korun, tedy prakticky zanedbatelné částky. Pro Česko bude mnohem důležitější, aby tento spor nepřerostl v regulérní obchodní válku mezi USA a EU,“ podotkl.

Český export je významně závislý na zemích EU (85 procent). Ze zemí mimo EU jsou několik let nejvýznamnějším exportním partnerem USA, které jsou také jednou z nejdůležitějších exportních destinací z pohledu přidané hodnoty exportovaného zboží, upozornil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Dlouhodobě se v USA podle něj uplatňují především české proudové motory a turbovrtulové pohony, čerpadla, pneumatiky, léky a mikroskopy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...