Finsko zvažuje, že se nepřipojí k programu na záchranu Řecka

Finsko se nechce připojit ke třetímu záchrannému programu pro Řecko. Během kongresu euroskeptické Strany Finů to oznámil její předseda a ministr zahraničí Timo Soini. Je přesvědčen, že nový záchranný program pozici Řecka nezmění. V dlouhodobém výhledu finský ministr očekává, že Řecko nakonec vystoupí z eurozóny. Podle politologa univerzity v Turku ale nemusí být Soiniho prohlášení stanoviskem vlády, ale spíše tahem ve vnitrostranickém boji.

Vláda má v této věci velmi přísnou politiku. Nebudeme akceptovat rostoucí finanční závazky Finska, ani seškrtání dluhů Řecka.
Timo Soini
Finský ministr zahraničí

Řecko má v rámci třetího záchranného balíčku dostat desítky miliard eur. Za to slíbilo, že provede reformy a sníží výdaje. Timo Soini je však přesvědčen, že  nové opatření nic nezmění a řecká krize nejpravděpodobněji skončí vystoupením země z eurozóny. „V dlouhodobém pohledu je grexit nejpravděpodobnějším scénářem,“ uvedl ministr zahraničí. Finsko by se proto podle něj k novému záchrannému programu nemuselo připojit. „Jistě že můžeme zůstat mimo (záchranný balíček),“ řekl Soini.

Proti záchrannému programu v podobě, ve které by měl existovat, vystoupilo Finsko již na červencovém jednání ministrů financí eurozóny. Přišlo s návrhem, aby Řecko dočasně vystoupilo z eurozóny. Nakonec ale i finský ministr podpořil přípravu nového záchranného balíčku. Podle finského ministra zahraničí připadá nyní v úvahu dohoda, podle které by záchranný program bylo možné využívat pouze v rámci jeho současných parametrů.

Postoj státu, nebo prázdné gesto?

Politolog z univerzity v Turku Erkka Railo naznačil, že prohlášení ministra zahraničí a předsedy Strany Finů může být spíše deklarací dovnitř strany než skutečnou předzvěstí přitvrzení postoje státu vůči Řecku. Dosavadní kompromisy ve vládě totiž podle něj snížily podporu strany u jejích voličů. Strana má za sebou volební kongres, kde Timo Soini obhájil předsednické křeslo, jedním z jeho místopředsedů se však nově stal ostrý kritik Evropské unie Sebastian Tynkynnen. Ten dokonce vyzval Finsko k „návratu k nezávislé měnové politice“.

Zdroj agentury Reuters obeznámený s páteční telefonickou konferencí činitelů na úrovni náměstků ministrů financí zemí Evropské unie agentuře Reuters řekl, že Řecko je na cestě k tomu, aby návrh dohody s mezinárodními věřiteli o novém záchranném programu dokončilo do úterý. První část peněz z programu by tak Atény mohly získat do 20. srpna, kdy musejí splatit zhruba 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB).

Timo Soini je znám jako kritik záchranných opatření, jimiž v době krize Evropská unie pomáhala zemím na pokraji bankrotu. Po jarních volbách je jeho Strana Finů druhou nejsilnější partají v zemi a spolu se dvěma dalšími stranami se zapojila do vlády premiéra Juhy Sipily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...