Finanční správa začala se zajišťovacími příkazy šetřit. Kritika „biče na neplatiče DPH“ však trvá

Nahrávám video

Počet zajišťovacích příkazů, jedné z nejtvrdších metod Finanční správy při výběru daní, loni mírně poklesl. Nástroj správa využila více než čtrnáctsetkrát. Česká televize to zjistila z návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2017, který schválila vláda. Používání zajišťovacích příkazů ze strany finančních úředníků kritizuje i přes jejich pokles jak pravicová opozice, tak i sociální demokraté.

Podle nových čísel ministerstva financí loni počet zajišťovacích příkazů klesl na 1420 z více než patnácti set v předchozím roce. Stále je to ale výrazně víc než v roce 2014, kdy jejich počet překročil tisíc. Zajišťovacími příkazy požadují finanční úředníci pod hrozbou exekuce předem zaplatit daň z přidané hodnoty.

„Finanční správa se v případě vydávání těchto rozhodnutí maximálně soustředí na to, aby žádným způsobem nepochybila. Nelze samozřejmě vyloučit nějaké individuální selhání,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.

Počty zajišťovacích příkazů v průběhu let
Zdroj: ČT24

V roce 2017 klesla i částka, kterou stát po firmách prostřednictvím zajišťovacích příkazů vymáhal. Zatímco v roce 2016 to byly víc než tři miliardy korun, loni tato částka klesla na polovinu. Menší byl i reálný příjem, který stát díky nástroji získal do rozpočtu. Loni to bylo necelých 700 milionů korun, meziročně o 400 milionů méně.

„Je to trend, který jednak vyvolalo kontrolní hlášení, díky kterému finanční správa jednoznačně lépe detekuje problém podvodů, zejména karuselových podvodů na DPH. To znamená, že nemusí přistupovat ke krajním řešením,“ přiblížila ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO).

Zajišťovací příkazy zviditelnil případ firmy FAU

Správa je od loňského roku ve využívání zajišťovacích příkazů obezřetnější také kvůli několika prohraným soudním sporům.

Nejznámějším případem, kdy Finanční správa vymáhala po firmě DPH zajišťovacími příkazy, byla kauza společnosti FAU, a to i kvůli zveřejněné nahrávce s Andrejem Babišem (ANO), tehdy ještě ministrem financí, který na záznamu mluvil o tom, jak „naši klekli na FAU“.

V přerovském skladu firma FAU obchodovala s benzinem a naftou až do podzimu roku 2016. V září ale přišli finanční úředníci, kteří žádali okamžitě zaplatit na daních dvakrát 200 milionů, ty ale společnost neměla a skončila v konkurzu. Soudy ale loni rozhodly, že zajišťovací příkazy byly vydány neoprávněně.

Jenže spolumajitele firmy FAU Vojtěcha Csabiho a dalších 15 lidí policie letos v březnu i přes nezákonnost zajišťovacích příkazů obvinila z daňového úniku 250 milionů korun. Podle serveru iRozhlas.cz Csabimu navíc obstavila majetek za desítky milionů.

Podle Janečka to ukazuje, že je s firmou asi vážný problém, když „to rezonovalo až do trestního řízení“.

Podle ODS nebyl loňský pokles dostatečný

Zajišťovacími příkazy se hned několikrát ve sněmovně zabývali i poslanci. Počet zajišťovacích příkazů kritizovala hlavně pravicová opozice. Na svých výhradách trvá.

„Pořád to ukazuje, že pokles není dostatečný a že stát to prostě nadužívá a pak bohužel prohrává soudní spory,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Také předseda SPD Tomio Okamura míní, že s ohledem na dosavadní soudní rozsudky se ukazuje, že přístup nebyl vždy přiměřený a oprávněný.

Kritický je i místopředseda ČSSD Roman Onderka. „To snížení je nedostatečné. Zajišťovací příkazy jsou pořád bičem na firmy v České republice,“ prohlásil.

Několik firem už oznámilo, že po vyhraných soudech budou kvůli zajišťovacím příkazům žádat od státu odškodné. Podle šéfa finanční správy Janečka ale zatím stát odškodnění firmám platit nemusel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 50 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...