Finanční správa má už dostatek kontrolorů i pro případné další fáze EET

Nahrávám video
Devadesátka ČT24 o rozšíření EET na další obory
Zdroj: ČT24

Chystané rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) o další obory v rámci 3. a 4. fáze si nevyžádá přijetí dalších kontrolorů, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 ředitel sekce metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiří Fojtík. Se současnými 300 kontrolory se totiž podle něho počítalo pro všechny čtyři fáze EET.

Od spuštění první etapy EET v prosinci 2016 uskutečnili pracovníci finančních úřadů spolu s celníky na 180 tisíc kontrol. Zpočátku byly plošnější, protože měly i edukativní účel pro nápravu případných chyb, uvedl Fojtík. „Nyní už víc cílíme do opakovaných kontrol tam, kde jsme zjistili nedostatky. Abychom přiměli ty, kteří si nechtějí plnit své povinnosti, aby tak učinili,“ zdůraznil. 

Právě tato současná výběrovost umožní přesměrovat část kapacity na nové subjekty, které mají spadat do třetí a čtvrté fáze (tyto fáze měly původně startovat v různých obdobích, ale po jejich odložení zásahem Ústavního soudu mají být spuštěny společně v jedné vlně).

Fojtík v diskusi uznal, že například u řemeslníků může být složité kontrolovat, zda nebudou „brát peníze bokem“. Proti tomu je podle něho možné použít systém utajených nákupů či objednání si nějaké služby. „Já bych neprozrazoval, jaké budeme mít kontrolní postupy,“ dodal. 

Sněmovna ve středu poslala novelu, jež počítá s rozšířením záběru elektronické evidence, na osmý pokus do druhého čtení.  Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) věří, že by mohla závěrečná vlna EET odstartovat od ledna 2020, ale vzhledem k dosavadnímu nesnadnému projednávání novely ve sněmovně a později zřejmě i v Senátu to není úplně samozřejmé. A to i přesto, že současná vládní koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů má ve sněmovně většinu.

3. a 4. vlna EET
Zdroj: ČT24

Jiří Fojtík v pořadu také připomněl, že novela počítá s možností speciálního off-line režimu pro nejmenší živnostníky (maximálně dva zaměstnanci, do limitu 200 tisíc korun hotovostních příjmů) i se snížením DPH na vodné, stočné a stravovací i odborné služby. 

Právě limit 200 tisíc korun bude zřejmě ve sněmovně při druhém čtení, kdy je možno podávat pozměňovací návrhy, terčem mnoha „úprav“. Některé politické strany již nyní chtějí limit 500 či 600 tisíc korun. 

Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Volný (ANO) naznačil, že jeho hnutí je o tom připraveno jednat, „o nějaké částce možná kolem půl milionu korun, byť z toho ministerstvo financí nebude nadšené“.

Naopak je proti tomu, aby některé připravované obory z EET vypadly.  „Ti, kteří už v tom dva roky bez problémů jedou, říkají: Ano, ale ať je to bez výjimky,“ řekl Volný. Drobné úpravy předložené novely nevyloučil. 

Fojtík i Volný zdůraznili jako smysl EET narovnání podnikatelského prostředí a daňový výnos.  Rozsáhlé výjimky by nebyly podle nich systémové. 

Předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Jiří Víšek zmínil, že jeho sdružení říká celou dobu, aby se elektronická evidence tržeb zrušila. Podle něj je  nesystémová. Upozornil také na to, že zvláště na venkově bylo pozavíráno mnoho hospod, restaurací a krámků, „protože se jim do toho z nejrůznějších důvodů nechtělo“.

Limit 200 tisíc považuje Víšek za nízký. Také možnost off-line režimu podle něj není příliš velká výhoda, protože podnikatelé by museli vypisovat účtenky a jednou za čtvrt roku pak zaslat/zanést speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek na finanční úřad.

Fojtík k tomu dodal, že už dnes musí podnikatel vypsat účtenku, pokud o to jeho klient požádá. Popřel, že by se na účtence muselo vyplňovat 25 údajů, jak Víšek naznačoval. 

EET historie
Zdroj: ČT24

Senátor Zdeněk Nytra (ODS) kritizoval byrokracii spojenou s EET. „Obávám se, že se v tom drobní živnostníci za chvíli ztratí.“ I on zmínil uzavírání drobných provozoven hlavně na venkově. Připustil nicméně, že u restaurací těžko odlišit, kdy to bylo pod vlivem EET a kdy pod vlivem protikuřáckého zákona

Nytra očekává, že po 3. a 4. etapě spousta řemeslníků a malých živnostníků s podnikáním „sekne a půjde na úřad práce“.   

Daně a EET
Zdroj: ČT24

Systém, na kterém funguje EET, je předimenzovaný, protože to bylo politicky citlivé – aby nedošlo k nějakému problému, uvedl v pořadu Michal Bláha. Ten spravuje stránky Hlídač EET.cz a Hlídač státu.cz a při startu elektronické evidence půl roku technologicky pomáhal ministerstvu financí. 

Bláha použil analogii, že „k převážení dvou (později opravil na čtyři podle počtu fází EET) dětí do školy si pořídíte dvoupatrový autobus, kdyby náhodou“. Systém podle něho nikdy nepřesáhl svou zátěží 10 procent maxima. Ani případné další vlny to podle něho moc nezvýší. Ocenil ale, že je to jeden z nejstabilnějších systémů státní správy.

Domnívá se však, že bylo možno ho pořídit levněji. Přisuzuje to nezkušenosti státu, který nemá dostatečné znalosti, aby vše správně zařídil. Obecně pak podle něho platí, že při IT zakázkách některá ministerstva nehledají cesty, jak snížit náklady s tím spojené.

Vyplatí se státu kontrola nejmenších podnikatelů?

Bláha si také myslí, že přepisovat archy účtenek do počítače (při využití off-line režimu) přinese větší náklady, než budou vybrané daně. Podle něho se tato kontrola u nejmenších podnikatelů státu nevyplatí a měl by se raději zaměřit na velké korporace typu telekomunikací či bank. „Ale ti jsou (pro finanční správu) silnějším soupeřem než nejmenší podnikatelé,“ dodal. 

Podobný názor naznačil již dříve i Víšek ze sdružení podnikatelů a živnostníků.

Ředitel Fojtík v obou případech odpověděl, že také velké korporace jsou pod kontrolou. Finanční správa se zaměřuje hlavně na převodní ceny (transferové systémy) – a vyměřované doměrky nejsou podle něho malé.

Fojtík připustil, že off-line režim si vyžádá u finančních úřadů zvýšení administrativy. V následné debatě s Bláhou se však neshodli na konkrétní výši nákladů, které byly spojeny s techologickým systémem pro EET. Rozdílný pohled mají i na efektivitu (náklady versus výnos) kontrol nejmenších podnikatelů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
Právě teď

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...