Evropské akcie opět klesly kvůli obavám z amerických cel

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident USA Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX klesl o 4,13 procenta. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se propadl o 4,54 procenta, a uzavřel tak na nejnižší úrovni od loňského ledna, napsala v pondělí v podvečer agentura Reuters. Dál během dne padala i pražská burza.

Kolem 09:30 SELČ frankfurtský DAX vykazoval pokles o 6,6 procenta pod 19 272 bodů. Londýnský FTSE 100 ve stejnou dobu odepisoval 5,4 procenta na 7620 bodů, pařížský index CAC 40 pak měl ztrátu 6,2 procenta a nacházel se pod hranicí 6820 bodů. Index frankfurtské burzy nakonec v pondělí klesl o 4,13 procenta, a zmírnil tak svůj propad ze začátku obchodování, který nakonec činil přes deset procent.

„Situace na mezinárodních akciových a dluhopisových trzích je dramatická a hrozí, že se bude dál zhoršovat,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. „Je proto mimořádně naléhavé, abychom co nejrychleji obnovili mezinárodní konkurenceschopnost Německa,“ dodal.

Na začátku týdne oslabuje i zlato, které je považováno za bezpečný přístav v dobách krizí. Cena zlata vykazovala pokles o 0,3 procenta na 3026 dolarů (69 450 korun) za troyskou unci (31,1 gramu).

Nahrávám video
Události: Reakce na americká cla
Zdroj: ČT24

Pražská burza

Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX v pondělí odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

„Důvody panických výprodejů byly stále stejné. A to, že vysoká cla nastavená americkým prezidentem můžou poslat některé světové ekonomiky do recese,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek.

Nejvíce se v pondělí v Praze obchodovalo s akciemi bank. „Na nejlikvidnější Komerční bance proteklo 740 milionů korun,“ podotkl Dudek. Akcie Komerční banky nakonec zlevnily o 3,21 procenta na 978,50 koruny. Erste Bank si pohoršila o 1,11 procenta na 1420 korun, denní minimum ale měla až u 1260 korun. Cenné papíry Monety Money Bank klesly o 2,87 procenta na 128,40 koruny.

Pražský akciový trh se prudce propadl už v pátek, index PX zakončil nejníže za měsíc a po měsíci uzavřel pod 2000 body. Za celý minulý týden spadl index PX o 7,9 procenta, což je nejvýraznější týdenní pokles od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety.

Trump minulý týden oznámil plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak Spojené státy začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i vyšší cla, která v případě Evropské unie činí dvacet procent.

Pohled analytiků

Ty nejhorší a nejstrmější propady na akciových trzích jsou způsobeny rychlou a nečekanou změnou nálady, na které se postupně shodne čím dál více investorů, shrnul analytik J&T investiční společnosti Štěpán Hájek.

„Potenciální dno můžeme odhadovat se stejnou jistotou, jakou věštíme počasí na další měsíc, tedy téměř žádnou,“ podotkl Hájek. Trh podle něj nyní doufá v otočení Trumpovy politiky, což je ovšak velmi nepravděpodobné, či nouzové snížení úrokových sazeb ze strany Fedu, ke kterému není podle Hájka příliš důvod.

Návrat důvěry investorů v trhy bude podle analytika Patria Finance Jana Bureše záležet čistě na tom, zda se podaří americkou administrativu přimět tlakem zvenčí a zevnitř zmírnit svá opatření.

„Tento týden bude trh sledovat primárně tlak amerického byznysu a vybraných zástupců Republikánské strany předtím, než cla vstoupí v platnost ve středu 9. dubna. A v Evropě bude současně velmi kritické vnímat dnešní (pondělní) jednání EU 27 o odvetných opatřeních. I o nich se pak pravděpodobně bude hlasovat také ve středu,“ připomněl.

Nahrávám video
Události, komentáře: Vítězové a poražení v celní válce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...