Evropská centrální banka blokuje lotyšskou ABLV Bank. Obvinili ji z praní špinavých peněz

Nahrávám video
Evropská centrální banka zastavila platby lotyšské ABLV Bank
Zdroj: ČT24

Evropská centrální banka (ECB) zastavila veškeré platby ABLV Bank, která patří mezi největší finanční instituce v Lotyšsku. Její situace se zhoršila poté, co ji Spojené státy obvinily z porušení sankcí uvalených na Severní Koreu a z praní špinavých peněz. Není to jediný problém v bankovním sektoru. Šéf lotyšské centrální banky byl zdržen kvůli úplatku.

„S platností od 19. února se dočasně, až do dalšího oznámení, zastavují všechny platby ABLV Bank,“ uvedla Evropská centrální banka. Opatření se vztahuje na platební příkazy a transakce na účtech zákazníků v jakékoli měně. ECB sdělila, že rozhodnutí bylo nezbytné, aby ABLV Bank získala čas a mohla podniknout kroky ke stabilizaci.

Americké ministerstvo financí minulý týden banku obvinilo, že klientům umožňuje obchodovat se Severní Koreou v rozporu se sankcemi OSN, které byly na zemi uvaleny v souvislosti s programem jaderných zbraní. Podle americké strany umožnila ABLV Bank také nelegální aktivity v Ázerbájdžánu, Rusku a na Ukrajině. Američané proto navrhli uvalit na banku sankce.

ABLV podle ministerstva institucionalizovala praní špinavých peněz jako pilíř bankovních obchodních praktik, když proti tomuto jevu nedokázala účinně bojovat. Management banky přitom prostřednictvím úplatků ovlivňoval lotyšské úředníky.

Lotyšská banka minulý týden uvedla, že po předběžném prozkoumání dokumentu amerického ministerstva se domnívá, že vychází ze zjevně neopodstatněných a zavádějících informací.

Nyní ABLV oznámila, že požádala o finanční pomoc lotyšskou centrální banku, což by jí mělo pomoci stabilizovat finanční situaci. Oplátkou za půjčku 480 milionů eur (12,16 miliardy korun) se ABLV rozhodla zatížit hypotékou část svých cenných papírů. Uvedl to mluvčí banky v rozhovoru s lotyšskou agenturou LETA s tím, že koncem loňského roku měla banka likvidní aktiva v hodnotě 1,7 miliardy eur.

Centrální banka ale sdělila, že ABLV poskytne pouze 97,5 milionu eur. Zbývá ještě vypracovat podrobnosti příslušné dohody. Banka ABLV zdůraznila, že nepotřebuje záchranu, má dostatek záruk a jen dočasně se jí nedostává likvidity. O půjčku původně žádala kvůli „technickým obtížím“.

Guvernér v rukou policie

Důvěru v lotyšskou ekonomiku kromě případu ABLV Bank ohrožuje i skandál šéfa tamní centrální banky Ilmárse Rimšévičse, proti kterému minulý týden zasáhla policie.

Byl zadržen kvůli podezření, že požádal a obdržel úplatky nejméně 100 tisíc eur (2,5 milionu korun), oznámil šéf Úřadu pro prevenci korupce a boj proti korupci (KNAB) Jékabs Straume. Proti Rimšévičsovi bylo zahájeno trestní vyšetřování, obvinění ale zatím vzneseno nebylo.

Ilmárs Rimšévičs
Zdroj: Ints Kalnins/Reuters

Premiér Máris Kučinskis po mimořádném pondělním zasedání vlády oznámil, že guvernér bude čelit „omezením“, která vláda zveřejní později. Minimálně by mu mělo být zakázáno pokračovat v úřadu. Už předtím prohlásil, že by guvernér měl odstoupit. Již o víkendu vyzvala Rimšévičse k odstoupení i ministryně financí Dana Reiznieceová-Ozolová.

Rimšévičs je v čele banky od roku 2001. Od ledna 2014, kdy Lotyšsko přijalo euro, je členem Rady guvernérů ECB. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...