Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.

Systém emisních povolenek má producenty motivovat ke snižování zplodin oxidu uhličitého. Velká část politiků se však obává možného dopadu vysokých cen povolenek na obyvatele, který by se v systému ETS 2 mohl projevit prostřednictvím plateb za vytápění budov.

„Je to o ochraně našich občanů, kteří již čelí vysokým cenám energií,“ prohlásila krátce před hlasováním česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejpočetnější frakce Evropské lidové strany (EPP), která byla zpravodajkou návrhu. Úpravu parlament schválil hlasy 467 poslanců, 158 bylo proti a 41 se hlasování zdrželo.

Někteří zákonodárci označovali schválený návrh za nedostatečnou regulaci, která je však lepší než vůbec žádná. „Není to strop... Neznamená to, že s ohledem na velikost té rezervy se cena povolenek udrží,“ konstatoval europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu (PfE), podle něhož je každá změna směrem k regulaci ceny lepší než současný stav. EU by však měla spíše řešit příčiny než příznaky toho, proč je její průmysl v krizi, uvedl Knotek.

„Vysoké ceny energií jsou největší bolestí pro všechny v Evropě, pro občany, pro firmy i průmysl. Proto zaostáváme za USA, Čínou a dalšími konkurenčními mocnostmi,“ prohlásil Alexandr Vondra (ODS) z frakce konzervativců, podle něhož musí Unie zabránit náhlým růstům cen povolenek vídaným v minulosti a také zajistit rovnováhu mezi jednotlivými odvětvími.

Komise by podle v úterý schváleného návrhu měla v příštím roce zhodnotit aktuální podobu systému. Eurokomisař Magnus Brunner prohlásil, že unijní exekutiva do října 2027 zhodnotí účinnost „opatření k ochraně potenciálně ohrožených domácností“. Systém by pak podle upravených pravidel měl začít fungovat v roce 2028.

Součástí ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti. Hlavním unijním trhem s emisními povolenkami je ETS 1, který zahrnuje energetiku, průmysl a leteckou dopravu.

Babiš chce ETS 2 zrušit či odložit, Havlíček stabilizační rezervu vítá

Úprava systému ETS 2 je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) lepší než nic. „Proto jsme to podpořili, ale nijak zásadně to ničemu nepomůže. Pořád platí, že ETS 2 je nástroj, který by lidem zdražil bydlení i dopravu a zapříčinil uzavření dalších kapacit rafinerií. V současné době vysokých cen pohonných hmot i zemního plynu by se členské státy měly dohodnout, celý systém zrušit nebo ho minimálně odložit o několik let,“ dodal.

„Součástí dnes schváleného opatření je takzvaná tržní stabilizační rezerva, kterou jsme vybojovali, což je jednoznačně dílčí úspěch. Na druhou stranu zavedení ETS 2 je v současné době nepřijatelné,“ uvedl. Dodal, že ceny energií letí v posledních týdnech nahoru. „A nemůžeme je přece ještě zvyšovat další zelenou daní,“ konstatoval.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) uvítal, že Evropský parlament schválil takzvanou tržní stabilizační rezervu u emisních povolenek, pokládá to za dílčí úspěch. „Na druhou stranu zavedení ETS 2 je v současné době nepřijatelné,“ podotkl. Dodal, že ceny energií letí v posledních týdnech nahoru. „A nemůžeme je přece ještě zvyšovat další zelenou daní,“ konstatoval.

Kabinet ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slíbil, že se vymezí proti emisním povolenkám první i druhé generace. „V případě ETS2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy a zabránit vysoce negativním sociálním dopadům do společnosti,“ uvedla koalice. Proti systému se usnesením vláda vymezila na svém druhém jednání loni v prosinci.

Podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky má Česko dál usilovat o omezení regulací, které prodražují energie a dopravu. „Těmito úpravami to nesmí končit. Vláda Andreje Babiše (ANO) slibovala, že zruší celý Green Deal. To nedokázala a nedokáže. Má se ale soustředit na to, aby podmínky zlepšila. Jak pro konkurenceschopnost průmyslu, tak pro domácnosti,“ sdělil Kupka. Další potřebné úpravy se podle něj musí týkat i hlavního trhu s emisními povolenkami ETS 1, který zahrnuje energetiku, průmysl a leteckou dopravu.

První místopředseda Pirátů Martin Šmída uvedl, že strana společný postup v evropské politice vítá. „Zastropování emisních povolenek jsme ostatně měli v programu, a proto jsme rádi, že EU přistoupila k řešení, které zmírní negativní dopady na české domácnosti. Vždy jsme říkali, že zelená transformace se musí provést s rozumem a šetrně k peněženkám obyvatel,“ řekl.

Změna návrhu o ETS 1

Europoslanci v úterý schválili změnu dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Poslanci ale na plenárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali, že chtějí mechanismus zneplatňování zachovat a od 1. března 2027 jen zvýšit jeho práh na 650 milionů povolenek.

Plenární zasedání EP podpořilo tyto změny 367 hlasy (240 europoslanců bylo proti a 59 se zdrželo hlasování). Evropský parlament nyní zahájí jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečném znění právního předpisu.

Rezerva tržní stability snižuje nabídku emisních povolenek na trhu v případě jejich přebytku a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku. Změna podle unijní exekutivy posiluje roli mechanismu MSR jako nárazníku a zlepšuje jeho schopnost reagovat na budoucí vývoj, včetně napětí na trhu nebo nadměrné proměnlivosti cen. Cílem je tedy zvýšit stabilitu a předvídatelnost, uvedla již dříve komise. Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš (ANO).

650 milionů emisních povolenek

Cílem návrhu EP je zajistit řádné fungování trhu s emisními povolenkami a rezervy tržní stability, zvýšit dlouhodobou předvídatelnost trhu a přispět ke klimatickým cílům EU pro roky 2040 a 2050, stojí v tiskovém prohlášení europarlamentu. Zvýšením prahové hodnoty pro rezervu tržní stability na 650 milionů emisních povolenek by se podle EP zachovala dostatečně velká rezerva k vyrovnání nabídky a poptávky a zároveň by se zabránilo možnému nadměrnému hromadění povolenek v rezervě.

„Dnešní hlasování představuje správnou rovnováhu mezi klimatickými ambicemi a průmyslovou konkurenceschopností,“ uvedl zpravodaj návrhu, italský europoslanec Pierfrancesco Maran z frakce socialistů a demokratů (S&D). „Dohoda podpořená širokou většinou připravuje půdu pro revizi systému EU ETS a dokazuje, že ambiciózní klimatická a průmyslová politika mohou jít ruku v ruce,“ dodal.

Krok ihned odsoudil český europoslanec Vondra, který je stínovým zpravodajem konzervativní frakce ECR k návrhu. Podle Vondry jsou v současné době jedním z největších problémů vysoké ceny energií, které trápí domácnosti, podniky a průmysl. Jde přitom o jeden z důvodů, proč EU zaostává za Spojenými státy a Čínou. „Potřebujeme stabilní a předvídatelný trh s uhlíkem. Komise problém pochopila a předložila jednoduchý a citlivý návrh na zastavení zneplatňování povolenek v rezervě tržní stability,“ uvedl.

Ve výboru EP pro životní prostředí (ENVI) byl nicméně následně dojednán kompromis, na kterém se podle něj dohodla nejsilnější Evropská lidová strana (EPP) s frakcí socialistů a demokratů (S&D) a frakcí Zelených. „Výsledek je kompromis výboru pro životní prostředí, který komisní návrh dále ozeleňuje, protože zavádí limity pro zneplatnění povolenek,“ dodal český europoslanec.

Celková revize

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla EK v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 23 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.