Ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostla o 2,8 procenta

Nahrávám video
Události: Růst české ekonomiky zpomaluje
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka. Analytici očekávali mírně vyšší čísla.

Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta pokračovalo ve třetím čtvrtletí zotavení české ekonomiky po koronavirové pandemii. „Nejvíce si polepšila odvětví obchodu a služeb,“ uvedl. Upozornil ale, že mírný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl, kde se projevil nedostatek komponentů. „Velká část nedokončené produkce skončila v zásobách, což se naplno promítlo do negativního salda zahraničního obchodu,“ dodal Kermiet.

Analytici očekávali mírně vyšší čísla. Podle jejich odhadů HDP ve třetím čtvrtletí stoupl o 2,8 až 3,4 procenta. Mezičtvrtletně měl vykázat růst lehce pod dvěma procenty.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je sice růst o něco slabší, než trh očekával, nicméně v rámci všech nejistot není zklamáním. „Problémy spojené se zpožďováním dodávek potřebných surovin a komponent v průmyslu, zejména polovodičů v případě automobilek, vedou k výpadkům ve výrobě a v exportech a část trhu se dokonce obávala, že by tento faktor mohl v letošním třetím čtvrtletí vést ke stagnaci anebo dokonce k mírnému mezičtvrtletnímu poklesu HDP,“ uvedl.

Česká ekonomika však podle něho nyní profituje z růstu poptávky, zejména z růstu spotřeby domácností, kde se projevuje příznivá situace na trhu práce. „A z růstu investičních výdajů firem, které navyšují své výrobní kapacity,“ dodal.

Hrubý domácí produkt v Česku (meziroční srovnání v %)
Zdroj: ČSÚ/ČTK

Nepříznivé faktory v podobě výpadků ve výrobě automobilů s negativním přesahem i do dalších průmyslových odvětví budou ale podle něj působit i v letošním závěrečném čtvrtletí, což může vést k viditelnějšímu zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP.

„Za celý rok 2021 může růst HDP činit zhruba tři procenta, výpadky v průmyslu ale mohou způsobit, že celkový růst české ekonomiky bude možná mírně pod tříprocentní úrovní,“ doplnil Jáč.

Problémy v průmyslu i energetická krize růst ekonomiky zřejmě přibrzdí

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera vzhledem k vývoji pandemie, problémům v průmyslu a energetické krizi bude nakonec úspěch, pokud tuzemská ekonomika v letošním roce vzroste alespoň o 2,5 procenta. Na druhou stranu dodává, že ačkoli zveřejněné číslo nepatrně zaostalo za konsensuálním odhadem, lze jej do jisté míry stále hodnotit pozitivně, protože nebylo možné vyloučit ani podstatně slabší růst.

Připomíná, že řada odhadů dokonce předpokládala jen stagnaci ekonomiky ve třetím čtvrtletí. „Z tohoto titulu tak dnešní číslo je stále ještě příznivé, navzdory tomu, že jde jen o předběžný odhad, který ještě může být revidován,“ doplnil.

Zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje také detaily vývoje HDP, na více informací si bude potřeba počkat na konec listopadu, kdy ČSÚ zveřejní bližší strukturu.

Výhled do konce roku však nyní podle Seidlera příliš optimismu nepřináší. „Problémy v subdodavatelských řetězcích se dle všeho do konce roku nezlepší, do toho se přidává energetická krize, které citelně dopadne na řadu firem i domácností,“ konstatuje s tím, že pokud se k tomu přidá i zhoršující se pandemická situace, je zřejmé, že ani růst v posledním čtvrtletí nebude příliš oslňující.

„Dosažení předpandemické úrovně růstu HDP se tak tímto oddaluje až na konec příštího roku,“ podotkl Seidler.

Česká ekonomika „nepohořela“ ani podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali sice s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta. Odhadovaný meziroční růst ve výši 2,8 procenta není podle Kovandy špatný. 

Ovšem směrem k dalšímu vývoji i podle něho kvůli krizi autoprůmyslu hrozí, že česká ekonomika vykáže za celý letošní rok růst jen těsně pod třemi procenty. „Což by bylo jistě zklamáním. Nejpravděpodobněji však bude její růst činit za letošní rok 3,1 procenta, což ovšem také není ,žádná sláva‘, vzhledem k tomu, že základna meziročního srovnání byla loni dramaticky ponížena dopady pandemie,“ doplnil.

Za solidní považuje výkon ekonomiky také analytik ČSOB Petr Dufek. Vzhledem k situaci v tuzemském průmyslu, kterému se nedostávají komponenty a ještě se musí vypořádávat s vysokými cenami komodit včetně energií, podle něho tak nepřekvapí, že výkon průmyslu se na vývoji ekonomiky v tomto období podepisuje negativně, zatímco růst v podstatě obstarávají služby. „Na straně poptávky hraje prim domácí poptávka, zatímco export je v důsledku situace průmyslu v útlumu,“ uvedl.

Nahrávám video
Studio ČT24: Makroekonomický analytik Dufek k růstu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Prozatím situace tak podle něho spíše nahrává zpomalení ekonomiky v posledním kvartálu roku. „Celkový růst ekonomiky proto v letošním roce nejspíš zůstane pod hranicí tří procent,“ odhaduje. „Výraznější zrychlení ekonomiky by mohlo nastat v příštím roce poté, co se zprůchodní nejenom dopravní cesty, zkorigují extrémní ceny komodit a automobilky budou mít opět z čeho vyrábět,“ dodal.

Epidemie koronaviru začala českou ekonomiku ovlivňovat loni na jaře. První případy se v zemi objevily 1. března, stát poté začal zavádět omezení obchodu, služeb či pohybu lidí a ekonomika v loňském prvním čtvrtletí meziročně klesla.

Nejhorší propad HDP byl patrný ve druhém čtvrtletí, a to o více než desetinu. Meziroční pokles následoval i v dalších čtvrtletích. K růstu se HDP vrátil až letos ve druhém čtvrtletí, kdy se ekonomika meziročně zvýšila o 8,1 procenta.

Nahrávám video
Ekonom David Marek v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

„Doufali jsme, že se z loňského covidového propadu dostaneme poměrně rychle. Nyní se zdá, že to letos nebude. Doufejme, že snad v roce příštím,“ řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. K důvodům, proč české hospodářství neroste, jak by se čekalo, řadí zejména potíže ve světové ekonomice.

Česko jako malá a velmi otevřená ekonomika silně závisí na funkčností globálních dodavatelských řetězců a ta je nyní značně narušena. Marek se domnívá, že domácí hospodářská politika více udělat nemohla. I další země EU jsou zasaženy růstem energií, dostupností či nedostupnosti materiálů nebo problémy v mezinárodní dopravě. Podobné problémy navíc trápí i Čínu, USA a další státy. 

Jako jedno z poučení z covidu vidí ekonom pro Evropu nezbytnost diverzifikace, a to i za vyšší cenu. Dřívější dlouhodobá cesta specializace měla své výhody v podobě nižších nákladů, ale nyní se ukazují její mantinely. A to zejména extrémní závislostí na několika málo mimoevropských firmách. To se například týká nedostatku čipů pro automobilový průmysl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...