Koaliční rada se v úterý nedohodla na výši zdanění po plánovaném zrušení superhrubé mzdy. Jednání budou pokračovat, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu formou pozměňovacího poslaneckého návrhu k daňovému balíčku na příští rok navrhl nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Podle koaliční smlouvy přitom mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně.
ANO a ČSSD se dohodly, že superhrubou mzdu zruší, nenašly ale shodu na následném nastavení daní. Hamáček v neděli uvedl, že předložení vlastního návrhu nepovažuje za porušení koaliční smlouvy.
„Každopádně jsme se dohodli, že celý týden do příštího pátku, kdy bude třetí čtení daňového balíčku, využijeme k dalším jednáním,“ řekla v úterý Schillerová. Podle ní je návrh premiéra Babiše výhodnější i pro nízkopříjmové skupiny.
Dodala, že návrh Hamáčka je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Hamáčkův návrh podle ministryně totiž neobsahuje závazek, že tři čtvrtiny zaplaceného pojistného si mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dát do výdajů. To by podle ní znamenalo pro podnikatele fakticky zvýšení daní. „Navrhuje (poznámka: Hamáček) sice také zvýšit slevu na dani, ale to zdaleka nekompenzuje to navýšení daní,“ dodala.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že situace je nestandardní a koalice se bude dál snažit najít shodu. I pokud se ji podaří najít, bude nutné pro finální návrh sehnat hlasy ve Sněmovně, připomněla. „Důležité je, abychom ulevili na daních zejména nízkopříjmovým. Aby byly sníženy daně lidem (se mzdami) nad 100 tisíc (korun), to si v tuto chvíli nemůžeme rozpočtově dovolit. Na to rozpočtově není dobrá doba,“ uvedla Maláčová po odpoledním jednání vlády.
Nyní se daň z příjmu zaměstnanců vypočítává jako 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Efektivní zdanění pro zaměstnance tak nyní činí 20,1 procenta. Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně doplnit sazbu 23 procent. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka.
Hamáček Babišův návrh kritizoval, podle něj způsobí výpadek 90 miliard korun ve státním rozpočtu i v rozpočtech krajů a obcí.
V situaci, kdy vláda i bez zrušení superhrubé mzdy navrhuje rozpočet s deficitem 320 miliard, je to podle vicepremiéra nezodpovědné. Zda jeden z návrhů začne platit, se rozhodne při závěrečném hlasování o balíčku ve sněmovně.
Z podkladů pro středeční jednání podle ČTK vyplývá, že ministerstvo financí podporuje Babišův návrh.
Premiérův návrh navíc obsahuje i novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti a rozvolňuje její pravidla. K tomu resort financí poznamenává, že bez této změny by byla související úprava daní jen těžko uskutečnitelná.
„Jakýkoliv jiný návrh s negativními dopady na státní rozpočet by totiž bez současného rozvolnění fiskálních pravidel znamenal na druhé straně fiskální restrikci stejného rozsahu. A ta by velmi pravděpodobně svým vlivem na ekonomiku převážila pozitivní efekty fiskální expanze, jelikož v současné fázi rozpočtového procesu by znamenala hlavně úspory na straně investic,“ píše ministerstvo ve stanovisku poslancům.
Proti Babišovu návrhu se postavila Národní rozpočtová rada. Podle ní by jeho návrh pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.
Upozornila na to, že v odůvodnění Babišova návrhu je uvedeno, že snížení daně z příjmů je zamýšleno na dva roky a že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto podle aktuálního ekonomického a rozpočtového vývoje. „Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje,“ uvedla.
