Důvěra v ekonomiku v srpnu klesla, ovlivnil ji cestovní ruch a průmysl

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila u podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu, naopak u spotřebitelů vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

Důvěra v ekonomiku u podnikatelů v srpnu klesla o 2,2 bodu na 97,1 bodu. „Na rozdíl od předešlého měsíce byla srpnová důvěra podnikatelů výrazně ovlivněna kromě pokračujícího poklesu sentimentu v průmyslu i snížením důvěry ve službách, zejména v odvětvích přímo nebo nepřímo navázaných na cestovní ruch a částečně průmysl,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Mezi průmyslovými firmami se důvěra snížila o 1,6 bodu na 97,1 bodu. Podruhé za sebou klesl podíl podnikatelů, kteří očekávají v příštích třech měsících růst tempa výrobní činnosti. Je tak na svém pětiměsíčním minimu. Důvěra v obchodu je nižší o 2,3 bodu a dosahuje 102,4 bodu, ve službách pak spadla o 3,4 bodu a činí 94,2 bodu.

Ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku naopak zvýšila o 2,4 bodu na 116,4 bodu. „Popáté v řadě vzrostl podíl podnikatelů očekávajících zvýšení cen stavebních prací. Výsledné saldo tohoto ukazatele se tak dostalo na nejvyšší hodnotu od října 2008,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Celkově je podnikatelská důvěra na stejné úrovni jako v únoru roku 2020, tedy před vypuknutím pandemie v Česku, konstatuje ekonom Komerční banky Michal Brožka.

„Z tohoto pohledu není aktuální pokles optimismu výrazným překvapením. Dokonce i důvěra v průmyslu, která od května trendově klesá, se stále nachází vysoko nad předpandemickými úrovněmi. Stále platí, že poptávka je vysoká, ale sektor je omezen dostupností výrobních materiálů a komponent,“ dodává.

Rizikem pro vývoj v dalších měsících je podle něho varianta delta a v případě průmyslu a stavebnictví zmíněná nedostupnost výrobních vstupů.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka výsledky celkově neukazují návrat všeobecného pesimismu, ale spíš jde o zkrocení dřívějšího optimismu, který byl spojený s velkým očekáváním po rozvolnění protipandemických opatření.

„Mírný pokles optimismu koresponduje s problémy s dodávkami v průmyslu a obchodě a s nenaplněnými očekáváními ve službách. Z průzkumu rovněž vyplývá, že firmy počítají s dalším růstem cen, kterého se zase obávají spotřebitelé. V každém případě nálada v ekonomice zůstává stále pozitivní a měla by se proto pozitivně odrazit i ve výsledcích ekonomiky za třetí čtvrtletí,“ uvedl Dufek.

Lidé se obávají zvyšování cen

U spotřebitelů se důvěra meziměsíčně zvýšila o 4,1 bodu na 106 bodů. Nižší byl podíl lidí, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace. Přibylo naopak těch, kteří čekají zlepšení vlastní finanční situace. Obavy z růstu nezaměstnanosti po červencovém zvýšení mírně klesly.

„Počet respondentů obávajících se růstu cen zůstal i v srpnu výrazně vysoký,“ dodali statistici.

Průzkum mezi podnikateli se uskutečnil od 1. do 17. srpna, mezi spotřebiteli od 1. do 15. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...